8. prosince 2020, IPPO

Superhrubá mzda a daně v ČR - ONLINE debata

rubrika: Reportáže

Institut pro pravicovou politiku ve spolupráci s think-tankem Pravý břeh – Institut Petra Fialy 8. 12. uspořádal debatu na téma mimořádného daňového balíčku, který nedávno schválila Poslanecká sněmovna. Balíček přináší zrušení tzv. superhrubé mzdy a další změny, které znamenají rekordní snížení daní pro zaměstnance. O souvislostech této reformy v diskutovali tři významní ekonomové: předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, hlavní analytik banky Creditas Dominik Stroukal a poslanec za ODS Jan Skopeček

Hosté se vesměs shodli, že zrušení superhrubé mzdy je pro českou ekonomiku krok správným směrem, který přináší zjednodušení pro všechny, kdo mají příjmy ze závislé činnosti. Menší shoda panovala ohledně načasování reformy (pokud nedojde k úsporám ve výdajové stránce, znamená zrušení superhrubé mzdy další navýšení plánovaného deficitu pro rok 2021, který je už teď nejvyšší v historii). Mimořádně důležitá je také otázka, zda můžeme očekávat, že se ušetřené peníze projeví na spotřebě, a nakolik by se pravicová politika vůbec měla tímto argumentem omezovat.

 

 

 

štítky: #daně #superhrubá mzda



Naše nejnovější výstupy

20. září 2021, IPPO

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho? 

31. srpna 2021, IPPO

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.