Výstupy našeho institutu

17. května 2022

Pozvánka: Konzervativní revoluce – debata nejen nad knihou

Nová kniha Andreje Duhana „Konzervativní revoluce“ pojednává o současném stavu konzervatismu. Svět se změnil, a konzervatismus se proto musí adaptovat, opustit stará dogmata a nově definovat svou roli pro dnešek. Kniha je výzvou k tomu uvědomit si základní fundamenty konzervatismu a jak je v současných podmínkách uplatnit. 


5. května 2022

Zdravotnictví: Co můžeme udělat pro mladé lékaře?

Debaty, kteru Pravý břeh a Institut pro pravicovou politiku pořádaly v prostředí brněnského coworkingového centra Clubco, se zúčastnil senátor MUDr. Roman Kraus, bývalý ředitel FN Brno, a prof. Martin Repko, děkan LF MU. Moderovala Klára Menšíková, studentka LF MU a členka SKAS LF MU.

2. května 2022

POZVÁNKA: Wellbeing na školách

Institut pro pravicovou politiku Vás zve na konferenci "Wellbeing na školách", které se pod záštitou poslankyně PS PČR Renáta Zajíčkové uskuteční v pátek 20. května od 9 hodin ve Státních aktech v Poslanecké sněmovně. Jako panelisté vystoupí: Mgr. Renáta Zajíčková – poslankyně, předsedkyně podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení PhDr. Galina Jarolímková – psycholožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D. – místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Mgr. Bc. Libuše Daňhelková – ředitelka ZŠ a MŠ Kořenského Ondřej Nováček – předseda České středoškolské unie Mgr. Naďa Eretová – šéfredaktorka redakce Řízení školy


Naše výstupy chronologicky

17. května 2022, IPPO

Pozvánka: Konzervativní revoluce – debata nejen nad knihou

Nová kniha Andreje Duhana „Konzervativní revoluce“ pojednává o současném stavu konzervatismu. Svět se změnil, a konzervatismus se proto musí adaptovat, opustit stará dogmata a nově definovat svou roli pro dnešek. Kniha je výzvou k tomu uvědomit si základní fundamenty konzervatismu a jak je v současných podmínkách uplatnit. 

5. května 2022, IPPO

Zdravotnictví: Co můžeme udělat pro mladé lékaře?

Debaty, kteru Pravý břeh a Institut pro pravicovou politiku pořádaly v prostředí brněnského coworkingového centra Clubco, se zúčastnil senátor MUDr. Roman Kraus, bývalý ředitel FN Brno, a prof. Martin Repko, děkan LF MU. Moderovala Klára Menšíková, studentka LF MU a členka SKAS LF MU.

2. května 2022, IPPO

POZVÁNKA: Wellbeing na školách

Institut pro pravicovou politiku Vás zve na konferenci "Wellbeing na školách", které se pod záštitou poslankyně PS PČR Renáta Zajíčkové uskuteční v pátek 20. května od 9 hodin ve Státních aktech v Poslanecké sněmovně. Jako panelisté vystoupí: Mgr. Renáta Zajíčková – poslankyně, předsedkyně podvýboru pro regionální školství a celoživotní učení PhDr. Galina Jarolímková – psycholožka a ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4 PhDr. Lenka Felcmanová, Ph.D. – místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Mgr. Bc. Libuše Daňhelková – ředitelka ZŠ a MŠ Kořenského Ondřej Nováček – předseda České středoškolské unie Mgr. Naďa Eretová – šéfredaktorka redakce Řízení školy

19. dubna 2022, IPPO

POZVÁNKA - Zdravotnictví: Co můžeme udělat pro mladé lékaře?

Máme termín pro odloženou debatu o zdravotnictví. Bude nejen živě, ale i naživo! Kdy a kde: 2.5., v 18:00 v prostorách Clubco, Vlněna 5, Brno nebo živě na našich sítích. Témata už znáte: - Potřebuje Česká republika více lékařů? - Utíkají skutečně do Německa? - Dokáží medici plnohodnotně zastat odborné asistenty? - A jak jsou na tom nelékařské profese ve zdravotnictví? Debatovat bude Martin Repko - děkan LF MU, Roman Kraus - senátor a předseda výboru zdravotnictví a Klára Menšíková - moderátorka debaty, studentka LF MU a členka SKAS.

28. března 2022, IPPO

Andrej Duhan: Konzervativní revoluce

Konzervatismus je na Západě v krizi. Za posledních třicet let se obsahově vyprázdnil a do značné míry se zpronevěřil svým fundamentům. Nechal se kolonizovat liberalismem či přímo libertariánstvím. Mnozí konzervativci přejali liberální pojetí svobody a pod vlivem neoliberalismu z konzervatismu učinili ideologii povyšující ekonomickou efektivitu a globalizaci nade vše. Konzervatismus se stal hlasatelem neomezeného volného trhu, maximalizace efektivity a vypjatého individualismu. Ovládla jej víra, že každé politické rozhodnutí je ekonomické rozhodnutí, že trh vyřeší vše a že posláním konzervatismu je pouze maximalizovat individuální volbu.

18. března 2022, IPPO

Petr Dvořák: Pravda mezi hony na čarodějnice. Nová americká univerzita nabízí prostor těm, kterým jinde zakazují mluvit

Na sklonku loňského roku zemřel ve věku 92 let biolog Edward O. Wilson, klíčová postava přírodních věd a zásadní hlas v debatě o vývoji životního prostředí na Zemi. Jeho vliv lze jen těžko docenit: svým originálním přístupem fakticky stvořil obor sociobiologie, který vysvětluje společenské jednání prizmatem genetiky a evoluce, a zasloužil se o vytvoření základních ekologických konceptů. Stojí za to připomenout si ho nejen jako významného vědce, ale také jako jednu z prvních obětí cancel culture, „kultury rušení“. Ta se snaží umlčet názory, které vnímá jako závadné, namísto toho, aby se s nimi utkala v otevřené polemice.

21. února 2022, IPPO

ODLOŽENO - On-line debata: Co můžeme udělat pro mladé lékaže

Debata o zdravotnictví už tento týden! Potřebuje Česká republika více lékařů? Utíkají skutečně do Německa? Dokáží medici plnohodnotně zastat odborné asistenty? A jak jsou na tom nelékařské profese ve zdravotnictví? O tom všem řeč už 24.2., v 18:00. Debatovat bude Martin Repko - děkan LF MU, Roman Kraus - senátor a předseda výboru zdravotnictví a Klára Menšíková - moderátorka debaty, studentka LF MU a členka SKAS. Debata bude ONLINE na FB Pravého břehu. Doufáme, že vzhledem ke zlepšující se epidemiologické situaci, naposledy.

11. listopadu 2021, IPPO

Petr Dvořák: Svoboda v digitálním věku

Dnešní internet je ovládaný několika nadnárodními korporacemi. Ty dosahují zisku díky cílené reklamě a pozorování uživatelů, takže se na síti pohybujeme po jasně vymezeném území ve společnosti nezměrných sledovacích systémů. Podnikání digitálních korporací, jejich vliv na soukromí i na veřejný prostor, tendence zasahovat do politiky, ale stejně tak snahy o jejich regulaci – to všechno představuje výzvu pro západní liberální řád. Jsem přesvědčen, že právě tady probíhá jeden z významných soubojů o budoucnost svobody. Stále větší část našich životů se nenávratně svazuje se sítí, fyzická ekonomika splývá s tou digitální a vyrůstá generace uživatelů, která nezažila dobu bez neustálého dohledu. Na jakých základech bychom tedy měli vystavět funkční politiku v oblasti internetu, sociálních sítí a dalších digitálních platforem, jako je Facebook, Twitter nebo Google?

4. listopadu 2021, IPPO

Michal Chládek: Proč potřebujeme nové ministry?

V nové vládě zasednou tři noví ministři, ale bez portfeje. K čemu je potřebujeme? Po včerejších jednáních je jasné, že nová vláda zasedne v počtu osmnácti členů. Vzniknou tedy tři nová ministerská křesla – konkrétně jde o ministra pro digitalizaci, ministra pro evropské záležitosti a také ministra pro legislativu. Tyto ministerské posty ale budou bez portfeje, což znamená, že nevzniknou nová úřednická místa, která by znamenala další náklady.

1. listopadu 2021, IPPO

Hynek Fajmon: Británie po roce 1945

Kniha je určena všem, kdo se zajímají o moderní Británii či o ní potřebují získat přehledné a aktuální informace. Dobře poslouží především vysokoškolským studentům historie, politologie, mezinárodních vztahů, anglistiky a dalších společenskovědních oborů. Obsahuje přehledně zpracované kapitoly o britské politice, institucích, hospodářství, společnosti a kultuře.

20. září 2021, IPPO

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho? 

31. srpna 2021, IPPO

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.