25. července 2025, IPPO
Jan Hroudný: Zase to UNESCO
rubrika: Komentáře
Administrativa Donalda Trumpa rozhodla o vystoupení Spojených států z UNESCO. Toto rozhodnutí není v žádném případě překvapivé a navazuje už na podobný krok za Reagana.
Spojené státy už z UNESCO vystoupily dvakrát. Poprvé tak učinila Reaganova administrativa v letech 1983/1984. Hlavní citované důvody tehdy byly politizace, nepřátelství vůči základním hodnotám svobodné společnosti (mj. svobodě médií), ale i pochybnosti o vedení organizace po ekonomické stránce. Stejný krok podniklo i Spojené království v roce 1985.
Po reformách, ke kterým došlo v devadesátých letech, se každopádně Spojené státy za Bushe ml. do UNESCO vrátily. O patnáct let později je z něj Trump ve svém prvním prezidentském mandátu opět vyprovodil. Bidenův návrat netrval dlouho a Spojené státy jsou nyní znovu na odchodu.
Zdůvodnění? „UNESCO se zasazuje o prosazování kontroverzních sociálních a kulturních záležitostí a klade nadměrný důraz na cíle udržitelného rozvoje OSN, globalistickou ideologickou agendu pro mezinárodní rozvoj, která je v rozporu s naší zahraniční politikou „America First“. Rozhodnutí UNESCO přijmout „Stát Palestina“ jako členský stát je velmi problematické, v rozporu s politikou USA a přispělo k šíření protiizraelské rétoriky v rámci organizace,“ řekl Bílý dům.
Vztah Izraele a UNESCO je skutečně samostatnou kapitolou. Izrael opustil organizaci společně se Spojenými státy v roce 2018 za prvního Trumpova mandátu. Kontroverze se často točí kolem rezolucí, které Izrael považuje za jednostranné a protiizraelské. Například rezoluce UNESCO z roku 2016 o „okupované Palestině“ označila nejposvátnější místa židovského náboženství v Jeruzalémě, jako je Chrámová hora, pouze arabskými názvy (např. Al-Haram aš-Šaríf), což vyvolalo ostré protesty Izraele i USA. Další spornou otázkou bylo zařazení Hebronu a tamní Patriarchovy jeskyně na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2017 jako palestinského území, což Izrael označil za popření židovského historického nároku na tato místa.
A problémy s UNESCO koneckonců známe i z Česka, a to třeba z pravidelných debat o tom, jak vysoké stavby se v Praze smí stavět, aby to komisařům nevadilo a nehrozili Praze vyškrtnutím.
Za odchodem z UNESCO se tak každopádně skrývá alespoň nějaké ratio. V porovnání s aktuálním nápadem přejmenovat Operu Kennedyho centra ve Washingtonu na Operu první dámy Melanie Trumpové na mě osobně tento krok působí ještě vcelku střízlivě.