Ať chceme, nebo nechceme, Praha je plná občanů ruské národnosti, kteří opustili vlast, jelikož nesouhlasí s Putinovým režimem. To je důvod, proč do naší metropole čím dál častěji přijíždějí reprezentanti ruské opoziční kultury, aby ruskému publiku představili svá nová díla.
Dám si koblihu a pustím si nekonečný seriál, nebo si raději dám salát a půjdu si zacvičit? Podobně jako v životě i v politice můžeme dělat krátkodobě příjemná a líbivá rozhodnutí, která nám ale z dlouhodobého hlediska ubližují.
Ve středu 15. listopadu česká vláda zmrazila ruský státní majetek. Na český sankční seznam totiž zařadila agenturu Goszagransobstvennost, která spravuje ruské státní majetky nejen u nás, ale i v dalších asi sedmdesáti zemích světa. Ruský stát tak už v České republice nesmí nakládat s nemovitostmi a nemůže využívat ani zisky z jejich pronájmů.
Stávku učitelů? Dokážu pochopit. Stávku lékařů? Taky. Stávku zaměstnanců Škoda Auto ale pochopit nedokážu. Demonstrovat proti vládě při průměrném platu 65 tisíc mi přijde absurdní. Osobně bych samozřejmě také chtěl vyšší plat (mzdu), neplatit daně, pracovat tři hodiny denně a do toho mít vyrovnaný státní rozpočet. V ideálním světě by to šlo. V ideálním svět ale nežijeme a nežije se v něm vůbec nikde.
Ochrání EU děti před YouTube a TikTokem? Jaká je mírnější norma Euro 7? V čem je koalice SPOLU lepší než Andrej Babiš? Jaká má být humanitární pomoc pro Gazu? A blíží se renesance jaderné energetiky? Odpovědi uslyšíte v jedenácté epizodě našeho podcastu.
Dnes si připomínáme již 34. výročí 17. listopadu 1989, který odstartoval Sametovou revoluci a pád komunistického režimu.
Není žádným tajemstvím, že vojáci nasazovaní do „speciální operace“ na Ukrajině musí často bojovat více silou vůle než vojenskou technikou. Bez ohledu na to předchází jejich nasazení do boje výcvik.
Je tomu jednačtyřicet let, co vyšla v USA v jednom z ruských emigrantských nakladatelství novela Sergeje Dovlatova Lágr. Z ní pochází Dovlatovův proslulý aforismus: „Soudruha Stalina proklínáme pořád, a máme pochopitelně proč. Ale kdo myslíte, že napsal ty čtyři miliony udání? Prostý sovětský lid.“
Jubilejní desátá epizoda našeho podcastu Babylon Brusel! O čem bude řeč? Například o tom, jak je to doopravdy s penězi pro Palestinu nebo o tom, jak EU redesignovala trh s elektřinou. A co jádro? Je zeleným zdrojem? Dotkneme se také nových investic a nebude chybět ani oblíbená norma EURO 7. Jak dopadne na plénu? A podporuje EU stále ještě Ukrajinu?
Dne 27. října 2023 v předvečer 105. výročí vzniku Československé republiky jsme se konečně dočkali výsledku ostře sledovaných jednání o tom, jak silná je idea spojení středopravicových stran pod značkou SPOLU a zda jednotlivé strany a jejich lídři zvládnou i další mimořádnou výzvu. Zvládli: ODS, TOP09 a KDU-ČSL půjdou ruku v ruce i do evropských voleb!
Třetí díl podcastu s poslancem Jirkou Havránkem, naším analytikem Michalem Chládkem a marketérem Jáchymem Vrecionem. Tentokrát i s vzácným hostem, europoslankyní Veronikou Vrecionovou. Řeč nemohla být o ničem jiném, než o koalici SPOLU ve volbách do Europarlamentu.
Na vládu se v posledních týdnech snáší ze strany části podnikatelů kritika za novelu zákoníku práce. Co však novela skutečně přináší a jaké jsou okolnosti jejího vzniku?
Druhý díl podcastu s poslancem Jirkou Havránkem, naším analytikem Michalem Chládkem a marketérem Jáchymem Vrecionem. Řeč byla o válce v Izraeli , letounech F-35, volbách na Slovensku, Euro7 a také rozpočtu.
Jaký byl projev prezidenta Petra Pavla na půdě EU? Opravdu nejsou v dohodě o migraci žádné povinné kvóty? Ubližují nám čínské dotace na elektromobily? Proč český Národní plán obnovy připomínal vánoční stromeček? Kdy vstoupí Ukrajina do Unie? Odpovědi na tyto otázky přináší devátá epizoda podcastu Babylon Brusel.
Žijeme v době a zemi, ve které je ověření sdílené informace, nebo minimálně určení její důvěryhodnosti, otázka zhruba tří kliknutí. Do pár minut máme možnost získat takový kontext, na základě kterého bychom měli být schopni vyhodnotit, zda informaci můžeme věřit, či ji spíše brát s rezervou, ale hlavně, zda její sdílení přispěje i k něčemu jinému než zanášení prostoru informačním balastem. Přesto k některým informacím přistupujeme s až alarmující nekritičností a zcela vědomě před svojí spoluodpovědností zavíráme oči a vše bagatelizujeme „no a co, ONI to měli lépe komunikovat“, přičemž za ono kouzelné ONI se schová vlastně kdokoliv – od vlády přes politickou stranu až po redaktora libovolného portálu.