Posledních deset let se výdaje českého státu do školství téměř zdvojnásobily. Oblast školství je jednou z mála, kde peníze rostou i navzdory výraznému šetření státu. Nadprůměrně ohodnocení a méně vytížení jsou konečně i čeští učitelé. Přesto to ke spokojenosti evidentně nestačí — pedagogové i nepedagogičtí pracovníci jsou frustrovaní a jejich zástupci nejsou nikdy daleko od hrozby stávkou. Jinými slovy, čelíme vleklé krizi v době a za podmínek, kdy bychom jí podle objektivních dat čelit neměli, a to je přinejmenším zvláštní. Proč tomu tak je? Změní na tom něco úspěch digitalizace přijímacího řízení? A co další kroky ministerstva?
Pamatujete si, co se dělo loni ohledně přijímaček na střední školy? Věřili jste tomu, že se to může v průběhu jednoho roku radikálně změnit? Já, upřímně, ani ne. A ne proto, že bych nevěřila, že máme schopné lidi, kteří to dokáží, ale protože znám některé rozhodovací mechanismy a vím, že nejsou nastaveny tak, aby se něco rychle změnit vůbec dalo. Stal se tedy tak trochu zázrak. A zdá se, že by mohly následovat i další.
Za posledních deset let se výdaje českého státu v oblasti školství téměř zdvojnásobily. V roce 2015 nás vzdělávání stálo 138 miliard, letošní rozpočet je vyšší než 270 miliard. Oblast školství je jednou z mála, kde peníze rostou i navzdory výraznému šetření státu, do regionálního školství jde letos o 5 miliard více než minulý rok. Nadprůměrně ohodnocení jsou konečně i čeští učitelé. Přesto to ke spokojenosti zdaleka nestačí. Pedagogové i nepedagogičtí pracovníci jsou frustrovaní a jejich zástupci opět mluví o nevyhnutelnosti stávky. Jinými slovy, čelíme velké krizi v době, kdy bychom jí čelit neměli. A to je rozhodně zvláštní.
Vzpomínáte si na loňské martyrium s přijímacími zkouškami na střední? Na vystresované deváťáky, naštvané rodiče a zástupce škol i státní správy, kteří čelili obrovskému tlaku veřejnosti a médií? Tehdy zazněl slib, že přežitému systému papírových přihlášek a osobního doručování zápisových lístků jak z dob Marie Terezie definitivně odzvoní a již v následujícím roce se vše změní. Zdá se, že tento slib se právě stává realitou.
V sobotu 22. srpna se sešli ředitelé škol s místopředsedou ODS Martinem Baxou, aby těsně před začátkem nového školního roku diskutovali o zkušenostech, které mají z fungování škol v době koronavirové krize a přípravách na budoucnost.
V sobotu 30. listopadu se v sídle ODS konala pod záštitou místopředsedy ODS Martina Baxy a Institutu pro pavicovou politiku konference o budoucnosti vzdělávání, konkrétně regionálního školství.