30. listopadu 2019, IPPO

Klub IPPO: Konference o budoucnosti vzdělávání

rubrika: Reportáže

V sobotu 30. listopadu se v sídle ODS konala pod záštitou místopředsedy ODS Martina Baxy a Institutu pro pavicovou politiku konference o budoucnosti vzdělávání, konkrétně regionálního školství. Kromě Martina Baxy, člena poslaneckého Výboru vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, v úvodním bloku vystoupil bývalý náměstek ministra školství Jiří Nantl, ředitel Smíchovské střední školy Radko Sáblík a poslanec a bývalý úspěšný sportovec Jakub Janda. Z celé republiky přijelo několik desítek expertů na školství: učitelé, ředitelé škol, zaměstnanci školských instituci či komunální politici spravující školství. Bohatá diskuse potvrdila, že bez radikálních změn a kroků se bude české školství stále potácet nad propastí a ztrácet to dobré, co v něm je. Odborníci se rovněž shodli, že nelze zavádět nové povinnosti, když na ně nejsou učitelé řádně připravováni a nejsou za ně řádně zaplaceni. Účastníci se shodli, že v podobných diskusích je třeba do budoucna pokračovat.

štítky: #konference #školství #vzdělávání



Naše nejnovější výstupy

20. září 2021, IPPO

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho? 

31. srpna 2021, IPPO

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.