Jan Hroudný: Od PayPalu k Trumpovi: svět Petra Thiela

Peter Thiel patří mezi zajímavé postavy současné americké pravice a byznysu. Přesto, že patří mezi nejbohatší lidi světa, zůstává do značné míry v pozadí a je tak trošku záhadou. V posledních týdnech tento technologický lídr a podporovatel Donalda Trumpa opět překvapil: tentorkát svými přednáškami, ve kterých varuje před příchodem Antikrista.

Thiel patří mezi nejvlivnější postavy Silicon Valley, přesto se od svých technologických souputníků v mnoha ohledech liší. Narodil se roku 1967 v Německu, ale vyrůstal ve Spojených státech a, stejně jako Elon Musk, také v Jižní Africe. Studoval filozofii a právo na Stanfordu, kde později založil slavné Stanford Review, konzervativní a libertariánské studentské noviny, které od počátku prozrazovaly jeho politické uvažování. Po krátké právnické kariéře se rozhodl vydat cestou investora a podnikatele – krok, který mu brzy otevřel dveře k nesmírnému vlivu i bohatství.

Jeho první velký úspěch přišel s PayPalem, firmou, kterou v roce 1998 spoluzaložil a která změnila způsob, jakým lidé platí na internetu. V této éře se zrodilo i přátelství – a zároveň rivalita – s Elonem Muskem, tehdy zakladatelem konkurenční platformy X.com (ano Muskova obsese písmenem X nezačala nákupem Twitteru). Obě společnosti se nakonec spojily a Thiel se stal generálním ředitelem nové firmy PayPal, kterou o několik let později prodal eBayi za 1,5 miliardy dolarů. Zatímco Musk využil výtěžek k založení Tesly a SpaceX, Thiel se vydal jiným směrem – do světa investic, dat a analytiky. Založil třeba firmu Palantir Technologies – a řadu dalších společností, jejichž názvy se často inspirují jmény ze světa J. R. R. Tolkiena. 

Thielův zájem o veřejné dění se postupně proměnil v přímé zapojení do americké politiky. Dlouhodobě kritizoval směřování Silicon Valley (jako jedna z jeho hlavních postav), které podle něj ztratilo původního ducha inovace a svobody, a začal finančně podporovat konzervativní a libertariánské kandidáty. Blízké přátelství jej pojí se současným viceprezidentem J. D. Vancem, Thiel finančně výrazně podpořil jeho kandidaturu na senátora za stát Ohio. Své názory ovšem podložil i konkrétními podnikatelskými kroky – sídlo firmy Palantir např. přesunul do Denveru v Coloradu.

Jeho názory byly vždy poměrně specifické (a zajímavé). Stejně jako řada amerických libertariánů tvrdil, že demokracie a svoboda nejsou příliš kompatibilní. Když se vrátíme k jeho názorům na technologie, Thiel např. slavně prohlásil: „Chtěli jsme létající auta a místo toho jsme dostali 140 znaků“. Naráží tak na skutečnost, že se technologický vývoj zaměřil na sociální sítě a nedokázal přinést výsledky v klíčovějších oblastech, ve kterých Západ stagnuje. 

A kde se vzaly jeho přednášky o Antikristovi? Thiel se sám identifikuje jako křesťan. Podstatný vliv na něj měl mít francouzský křesťanský filozof a literární kritik René Girard. Zdá se, že jeho původní libertariánské představy o nutnosti co nejmenších státních zásahů doplnily některé apokalyptické křesťanské představy. Základní osu jeho „světonázoru“ by bylo možné pro ilustraci zjednodušit následovně (konkrétní citace lze najít např. zde):

Lidé jsou vyděšení z moderních technologií (AI), ekologické katastrofy a dalších globálních problémů (ty dohromady představují hrozbu Armagedonu) a jsou ochotni stále více moci svěřovat regulátorovi, který zastaví rozvoj vědy a technologii a navíc se může stát totalitním. Ten má představovat onoho Antikrista. Thiel měl za Antikristovy pěšáky označit i Gretu Thunberg.    

Podivné? Výstřední? Asi ano. Ale přesto bychom Thiela měli brát vážně, a to i přes jeho excentrické a provokativní názory. Patří k nejvlivnějším intelektuálům na americké pravici, jeho myšlenky propojují ideologické a byznysové přístupy. Díky svému finančnímu vlivu dokázal „vytvořit“ kandidáty typu J. D. Vance. A co víc – podařilo se mu vytvořit most mezi tradičně spíše liberálním a demokraticky orientovaným Silicon Valley a trumpovským hnutím.