Ochrání EU děti před YouTube a TikTokem? Jaká je mírnější norma Euro 7? V čem je koalice SPOLU lepší než Andrej Babiš? Jaká má být humanitární pomoc pro Gazu? A blíží se renesance jaderné energetiky? Odpovědi uslyšíte v jedenácté epizodě našeho podcastu.
Ochrání EU děti před YouTube a TikTokem? Jaká je mírnější norma Euro 7? V čem je koalice SPOLU lepší než Andrej Babiš? Jaká má být humanitární pomoc pro Gazu? A blíží se renesance jaderné energetiky? Odpovědi uslyšíte v jedenácté epizodě našeho podcastu.
V předvečer Dne boje za svobodu a demokracii jsme se rozhodli připomenout si společnou debatou pro mladé lidi události Sametové revoluce. Pozvání k diskuzi přijali europoslankyně Veronika Vrecionová, europoslanec Alexandr Vondra, poslanec Marek Benda a poslanec Pavel Žáček.
Druhý díl podcastu s poslancem Jirkou Havránkem, naším analytikem Michalem Chládkem a marketérem Jáchymem Vrecionem. Řeč byla o válce v Izraeli , letounech F-35, volbách na Slovensku, Euro7 a také rozpočtu.
Jaký byl projev prezidenta Petra Pavla na půdě EU? Opravdu nejsou v dohodě o migraci žádné povinné kvóty? Ubližují nám čínské dotace na elektromobily? Proč český Národní plán obnovy připomínal vánoční stromeček? Kdy vstoupí Ukrajina do Unie? Odpovědi na tyto otázky přináší devátá epizoda podcastu Babylon Brusel.
Žijeme v době a zemi, ve které je ověření sdílené informace, nebo minimálně určení její důvěryhodnosti, otázka zhruba tří kliknutí. Do pár minut máme možnost získat takový kontext, na základě kterého bychom měli být schopni vyhodnotit, zda informaci můžeme věřit, či ji spíše brát s rezervou, ale hlavně, zda její sdílení přispěje i k něčemu jinému než zanášení prostoru informačním balastem. Přesto k některým informacím přistupujeme s až alarmující nekritičností a zcela vědomě před svojí spoluodpovědností zavíráme oči a vše bagatelizujeme „no a co, ONI to měli lépe komunikovat“, přičemž za ono kouzelné ONI se schová vlastně kdokoliv – od vlády přes politickou stranu až po redaktora libovolného portálu.
Poté co palestinská teroristická skupina Hamás zahájila před několika dny bezprecedentní útok na Izrael, přesunula se pozornost světové veřejnosti do této oblasti. Avšak ne na dlouho. Už v pátek se po svém vystoupení na summitu lídrů Společenství nezávislých států v kyrgyzském Biškeku dostal na přední pozici v komentářích sdělovacích prostředků znovu ruský prezident Vladimir Putin.
Parlamentní volby letos připadají na neděli 15. října. Volit se bude současně do obou komor polského parlamentu – Sejmu i Senátu. Sejm má 460 poslanců, v Senátu zasedá 100 senátorů. Zatímco v Sejmu drží většinu koalice postavená na půdorysu Sjednocené pravice (Zjednoczona Prawica), Senát ovládá opozice reprezentovaná zejména Občanskou koalicí (Koalicja Obywatelska).
Izrael je vystaven největšímu krveprolití od 70. let. Útok Hamásu si vyžádal přes 700 obětí, některé zdroje mluví o více jak 900 obětech převážně z řad neozbrojených civilistů. Svět obletěly důkazy neuvěřitelné krutosti, vražd a únosů, hrůz ve stylu Islámského státu. Hranice dobra a zla se zdá být jasná, ale to by nesmělo jít o izraelsko-palestinský konflikt, který už dávno není a možná ani nikdy nebyl jen konfliktem dvou znepřátelených etnik či dvou náboženství.
Po letní pauze jsme zpět s Ondřejem Krutílkem a podcastem Babylon Brusel. V této epizodě se věnujeme tomu, proč mají Číňané levné elektromobily, recenzujeme projev předsedkyně EK o stavu Unie a bavíme se také o Češích v institucích EU. Nezapomněli jsme ale ani na tradiční témata, kterými jsou energetika a norma EURO 7.
Být v Putinově Rusku advokátem hájícím odpůrce režimu je čím dál obtížnější. Obhájci se nezřídka dostávají do stejné pozice jako obvinění – riskují zatčení a ztrátu svobody. Příběhy odpůrců Putinova režimu a jejich vysoké nespravedlivé tresty jsou mediálně známé, příběhy jejich advokátů, odvážných a nekompromisních ve svých postojích, už méně.
Nikoliv třetí nejdražší (za Dánskem a Belgií) v porovnání průměrných cen elektřiny, ale až dvacátí první (mezi Slovenskem a Polskem). Nikoliv čtvrtí nejdražší (za Švédskem, Dánskem a Nizozemím) v porovnání průměrných cen plynu, ale až patnáctí (mezi Estonskem a Francií). A nikoliv druzí nejhorší (za Rumunskem) v meziročním růstu pololetních průměrných cen (indexu), ale naprosto nejlepší v celé evropské sedmadvacítce! To je realita, která by nás měla skutečně těšit, ale kterou bychom měli především umět sdělit každému českému občanovi. Takže ještě jednou: naše ceny byly ve druhém pololetí roku 2022 v rámci EU sedmé nejnižší u elektřiny a desáté nejnižší u plynu. A ceny nerostly, ale naopak klesaly. To je vynikající výsledek zvládnutí energetické krize.
První poprázdninová debata nesla název Slovensko na rozcestí. S našimi hosty Ivanem Korčokem, slovenským diplomatem a politikem, bývalým ministrem zahraničí, který před nedávnem oznámil kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky, a prof. Lubomírem Kopečkem, odborníkem z Katedry politologie FSS MU, jsme se věnovali Slovensku v širším kontextu.
V dnešní složité době se v kulturně politických debatách nezřídka otvírá otázka, nakolik je ruská kultura a myšlení jejích velikánů imperiální či nikoliv. K těm, kdož bývají z imperiálního myšlení obviňováni, překvapivě patří i jedna z největších postav poezie 20. století, básník Josif Brodskij (1940–1996), hlasatel svobody, pěvec individualismu, sám částečně oběť represivní mašinérie sovětského režimu. Konflikt s totalitní mocí, provázený násilným internacemi v psychiatrických léčebnách, přiměl básníka, jenž se později stal nositelem Nobelovy ceny, že v polovině 70. let Rusko opustil a svůj život dožil jako americký občan.
Restart Česka začíná rychle nabírat konkrétní podobu. Petr Fiala jeho realizaci zahájil jednáním s předsedou vlády Korejské republiky Han Duck-soo, se kterým jednal o strategických korejských investicích v České republice.
Média hlásají: „Vize premiéra je skvělá, ale přišla pozdě.“ A já bych se rád komentátorů zeptal, kdy jindy by měla dlouhodobá vize přijít? Týden poté, co ruské tanky vpadly na Ukrajinu? Nebo snad ve chvíli, kdy se všichni báli, že nebudeme mít čím topit, a média nás strašila tím, že v zimě zmrzneme?