První poprázdninová debata nesla název Slovensko na rozcestí. S našimi hosty Ivanem Korčokem, slovenským diplomatem a politikem, bývalým ministrem zahraničí, který před nedávnem oznámil kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky, a prof. Lubomírem Kopečkem, odborníkem z Katedry politologie FSS MU, jsme se věnovali Slovensku v širším kontextu.
První poprázdninová debata nesla název Slovensko na rozcestí. S našimi hosty Ivanem Korčokem, slovenským diplomatem a politikem, bývalým ministrem zahraničí, který před nedávnem oznámil kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky, a prof. Lubomírem Kopečkem, odborníkem z Katedry politologie FSS MU, jsme se věnovali Slovensku v širším kontextu.
V dnešní složité době se v kulturně politických debatách nezřídka otvírá otázka, nakolik je ruská kultura a myšlení jejích velikánů imperiální či nikoliv. K těm, kdož bývají z imperiálního myšlení obviňováni, překvapivě patří i jedna z největších postav poezie 20. století, básník Josif Brodskij (1940–1996), hlasatel svobody, pěvec individualismu, sám částečně oběť represivní mašinérie sovětského režimu. Konflikt s totalitní mocí, provázený násilným internacemi v psychiatrických léčebnách, přiměl básníka, jenž se později stal nositelem Nobelovy ceny, že v polovině 70. let Rusko opustil a svůj život dožil jako americký občan.
Vladimir Putin se již pár let snaží vstoupit do dějin jako reformátor ruského jazyka. Po dvou letech usilovné práce jazykové komise podepsal v únoru letošního roku Zákon o státním jazyce Ruské federace. Co se lze z tohoto zákona, jenž reguluje jazyk jako nástroj lidské komunikace, dozvědět o dnešním i minulém Rusku?
V dnešním díle rozebíráme, jak je to s chystanou směrnicí o energetické náročnosti budov. Kromě toho jsme řešili také normu Euro 7, budoucnost spalovacích motorů a nově povolených syntetických paliv. A v neposlední řadě trable, které českým investorům vznikly v souvislosti s brokerem DEGIRO a jeho pozastavením nákupu řady fondů ETF.
Nejspíš žádné české tištěné médium nevěnovalo v minulosti tolik pozornosti vzrůstajícím imperiálním ambicím putinovského Ruska a dění na Ukrajině jako politicko-kulturní revue Kontexty. Ojedinělá publikace je určena všem, kdo se snaží hlouběji porozumět dějinám, mentalitě a kultuře Ruska i Ukrajiny, historii jejich vzájemných vztahů a současným tendencím ve vývoji obou společností. Nabízí pestrou skladbu studií autorů, kteří se této problematice dlouhodobě věnují, ať již v revue Kontexty nebo jinde. Najdeme zde mimo jiné obsáhlé texty předsedy vlády České republiky Petra Fialy, poslance Evropského parlamentu Alexandra Vondry, ukrajinského filosofa Konstantina Sigova či renomovaného polského historika Andrzeje Nowaka.
5. března jsme si připomněli sedmdesát let od nejhumánnějšího činu Josifa Vissarionoviče Stalina, a totiž, že zemřel. Toto výročí mne přivedlo k jednomu nepříliš známému faktu z diktátorova života. Je jím spoluautorství divadelní hry Fronta. Stalin se zde poprvé – a nutno říci, že naposledy – projevil jako umělecký tvůrce. Okolnosti vzniku této hry i její život na scénách polních divadel, ale i prestižních sovětských scén jsou bizarní, avšak zcela v intencích Stalinovy osobnosti i celé jeho doby. Jako každý absolutistický panovník, jenž byl postaven na roveň božstvu. Stalin si přál, aby byla jeho výjimečná pozice vnímána jako přirozený důsledek mimořádných schopností. Když v červnu 1941 Hitler napadl Sovětský svaz, Stalinova monumentální socha se otřásla v základech. V zemi zavládl krvavý chaos. Stalinmusel konat. Musel smýt svoji vinu za válečné neúspěchy. Jejich příčinou bylo mimo jiné to, že nechal v rámci ideologických čistek vyvraždit hlavní postavy velení armády včetně teoretiků moderní vojenské strategie, pracujících na reformě sovětských ozbrojených sil. Konečná bilance byla děsivá. Proto bylo z hlediska Stalinových propagandistických politických cílů tolik potřebné najít „viníka“.
IPPO ve spolupráci s Pravým břehem – Institutem Petra Fialy, Mladými občanskými demokraty a Mladými konzervativci uspořádal další z pravidelných debat, tentokrát na téma Putinova válka zblízka. Pozvání k diskuzi přijali novinář, publicista a válečný reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno a odborník na výzkum ozbrojených konfliktů a postsovětský prostor Tomáš Šmíd.
Podcast ze zákulisí Evropské unie s Ondrou Krutílkem, poradcem premiéra Petra Fialy. Třetí díl podcastu je prvním speciálem, který budeme vydávat jednou za měsíc. Věnujeme se v něm monitoringu legislativy Evropské unie za uplynulý měsíc, tentokrát za únor 2023.
Institut pro pravicovou politiku vás ve spolupráci s Pravým břehem - Institutem Petra Fialy, Mladými občanskými demokraty a Mladými konzervativci zve na debatu Putinova válka zblízka.
V minulém týdnu schválila Poslanecká sněmovna změnu valorizací důchodu. V souvislosti s tím jsem zaznamenal spoustu otázek. Proč neproběhla změna dříve, proč ne systémově, proč se nešetří úplně jinde nebo naprosto jinak? Jedna kritická poznámka mě ale překvapila nejvíce. Prý je současná vláda stejná, jako byla ta Babišova – chaotická, populistická a neschopná správně komunikovat. Ne, stejná jako vláda Babišova, ta Fialova rozhodně není, to jen lidé mají krátkou paměť.
Prosadit vznik nového výboru se Republikáni snažili už ke konci minulého volebního období. Sněmovna ale nakonec jeho vznik odhlasovala až letos v lednu, a to pohodlnou většinou 365 hlasů. Proti hlasovalo jen 65 demokratických poslanců. Předsedou výboru byl zvolen Mike Gallagher z Wisconsinu, bývalý zpravodajský důstojník námořní pěchoty, který je známý svou angažovaností v bezpečnostních otázkách. Republikáni ve výboru drží těsnou většinu.
Podcast ze zákulisí Evropské unie s Ondrou Krutílkem, poradcem premiéra Petra Fialy. V druhém díle řešíme návrh normy EURO 7. Ta upravuje zejména emise z výfuku automobilů, ale třeba i emise z otěru brzd a pneumatik. V navrhované podobě by norma výrazně ovlivnila cenovou dostupnost automobilů a konkurenceschopnost Evropy vůči Číně. Ještě je čas to změnit.
Pár dnů před smutným výročím ruského vpádu vyšla v New Yorku kniha Ruský anstisvět. Politika na pokraji apokalypsy (Russkij antimir. Politika apokalipsisa. 248 s.). Autor, rusko-americký filozof Michail Epštejn, se v ní zamýšlí nad katastrofickými událostmi posledního roku, nad konfrontací Ruska s Ukrajinou a Západem. Sleduje cestu, kterou se proměnil ruský svět v antisvět hrozící celému lidstvu apokalypsou. Koncept Ruska jako antisvěta se u Epštejna začal formovat poté, co v roce 2008 ruští vojáci vtrhli na nezpochybnitelné území cizího státu – na území Gruzie. „Poté začala sebelikvidace Ruska: antisvět, který se v něm po staletí formoval, se náhle ostře projevil a nakonec zvítězil,“ řekl v interview pro Rádio Svoboda.
Odpovědná pravicová vláda dělá to, co se udělat musí – nepopulární rozhodnutí. Že změna je nutná a stav neudržitelný věděli všichni už před lety a vědí to i teď. Věděly to i předchozí vlády, ať už promlouvaly ústy Sobotky, Maláčové, Babiše či Schillerové. K tomu učinit zásadní kroky jim chyběla odvaha. Jistě by bylo jednodušší provádět reformy v době, kdy nás netrápí krize a za humny nezuří opravdová válka. Nežijeme ale v ideálním světě a odpovědnou vládu máme po téměř deseti promarněných letech.
Ve Spojených státech probíhá debata o regulaci mobilní aplikace a sociální sítě TikTok. Obzvláště aktivně k této otázce přistupují republikánští politici. Diskuze, která v posledních měsících téměř utichla, nyní znovu nabírá na síle. Příčinou je nedávná kauza sestřeleného čínského špionážního balonu.
Podcast ze zákulisí Evropské unie s Ondrou Krutílkem, poradcem premiéra Petra Fialy. V prvním díle řešíme tři připravované normy z dílny Evropské unie, které výrazně ovlivní naše kraje a obce. Jedná se o nařízení o obnově přírody, nařízení o pesticidech a směrnici o čištění odpadních vod.
Česká prvorepubliková pravice nepředstavovala po roce 1989 pro nově vznikající ODS a jiné menší pravicové strany a hnutí významnější zdroj inspirace. Pravděpodobným důvodem byla diskontinuita v podobě půlstoletí totalitních režimů, které jakýkoliv vývoj přerušily. Inspiraci jsme proto hledali především v anglosaských zemích, kde v osmdesátých letech triumfovala konzervativní pravice Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Výjimku představují snad jen dva známější prvorepublikoví pravicoví politici: Antonín Švehla a Alois Rašín.