Americké volby jsou za námi! A v Pravým podcastu je pro vás shrnul expert na slovo vzatý, Michal Durčák! Jak tyto volby vidí Češi? Měla větši vliv Taylor Swift, nebo veverka Peanut? A již klasicky, co podcasty? Nejen to se dozvíte v nejnovějším díle Pravýho podastu s Michaelem Durčákem!
Mladá ODS a Mladí Konzervativci ve spolupráci s Pravým břehem a Institutem pro Pravicovou politiku chystá sérii debat o bydlení s Jirkou Havránkem. Během listopadu vyjedeme do čtyřech krajů, kde budeme s Jirkou a mladými mluvit o tom, co je nejvíc trápí, a to je jednoznačně bydlení. Jak velký je to problém? Jak to vidí mladí v regionech a jak poslanec? Co se s tím dá dělat? A jak můžeme mladým lidem pomoci? Pojďme se o tom bavit v Hradci, Ústí, Plzni a Jihlavě.
Ve čtvrtek 31. října, pár dní před americkými prezidentskými volbami, jsme se sešli na Šelepce, abychom právě o Spojených státech diskutovali. Naše pozvání přijal publicista a ředitel Občanského institutu Roman Joch a komentátor Michael Durčák. S nimi jsme mluvili například o tom, jaká je americká prezidentská kampaň, co volby rozhodne a jak to ovlivní nás v Evropě. Nechyběly samozřejmě ani dotazy z publika. Vás zajímala hlavně válka na Ukrajině a nebo to, jestli Trump opravdu myslí vážně všechno, co říká. Debata byla organizována ve spolupráci s Institutem pro pravicovou politiku, Mladou ODS a Mladými konzervativci.
Nic se nedaří, nic se neplní. Jsme prý nejhorší. To by mohl být závěr z monitoringu tisku, který pravidelně čtu. Tyhle závěry mi přijdou postavené na hlavu. Vláda uhasila požár a uklízí po vládě předchozí, u toho plní program a finišuje s reformami. A ty další chystá a připravuje.
Silvestrovský díl je tu! Dlouho jsme zvažovali, zda díl, který jsme natočili den před tragédií na pražské filozofické fakultě zveřejníme. Tohle neštěstí otřáslo celou republikou a samozřejmě i námi. Nicméně, máme fanoušky, kteří si raději než Marka Ztraceného nebo Xtou reprízu silvestrovské zábavy s Vladimírem Menšíkem pustí naše moudra!
Proč kandidatura SPOLU do evropských voleb dává smysl? Je politika jako cesta na Mount Everest? Můžeme Green Deal hodit do koše? A musí EU změnit smlouvy, aby umožnila vstup Ukrajiny? Poslechněte si dvanáctou epizodu našeho podcastu!
Kdo z českých čtenářů by neznal Orwellův antiutopický román 1984, ikonické literární dílo varující před totalitním režimem. Když vyšel roku 1949 v Londýně poprvé, jeho autor nepochybně netušil, že napsal dílo tak zásadní a významné. A už vůbec nemohl předpovídat, že se jeho varovná vize naplní tak dokonale, jako to vidíme v dnešním Putinově Rusku. Ale co všechno Orwellův román s dnešním Putinovým Ruskem vlastně spojuje?
Pravděpodobně nejvýraznější knihou napsanou v loňském roce některým z předních světových konzervativních intelektuálů je Konzervatismus: Znovuobjevení (orig. Conservatism: A Rediscovery) Yorama Hazonyho. Konzervatismus je po Chvále nacionalismu (orig. The Virtue of Nationalism) Hazonyho druhou česky vydanou knihou.
Historie je občas plná absurdit. Ten, o kom se nemluví, časem přestává existovat. Propracovaný model zapomínání, jeden z nejdokonalejších produktů sovětského systému, vytěsnil na dlouhá léta mnohá jména z našeho povědomí, či alespoň potlačil jejich význam, upřel jim mnohá prvenství. Tak se stalo, že synonymem pro dystopickou literaturu vytvářející obraz státu vzdálené budoucnosti, v němž je myšlení obyvatel řízeno totalitním vládcem, se stal George Orwell. To je fakt daný nepochybně skutečností, že Orwellův román 1984 patřil svého času k povinné intelektuální výbavě každého průměrně vzdorujícího občana naší země. Tím, kdo toto téma otevřel jako první, však nebyl Orwell, ale Jevgenij Zamjatin (1884–1937), jedna z nejzajímavějších osobností ruské literatury 20. století. Využijme nadcházející 140 výročí Zamjatinova narození k tomu, abychom si jeho zásadní dílo, román My (1920) – jehož myšlenkové poselství je v kontextu dění v Putinově Rusku znovu aktuální – oživili.
Sledujte a poslouchejte nový díl podcastu s LeBronem Jamesem českého školství Jirkou Nantlem a jednou z nejzkušenějších političek v oblasti vzdělávání Renatou Zajíčkovou. Témata tohoto dílu? Stávka, financování, ale i chuť do reforem.
V klubu Šelepka jsme dne 23. 11. zorganizovali debatu s názvem Izrael ve válce. Kdo stojí na správné straně? Pozvání k diskuzi přijali Jiří Schneider, bývalý diplomat a velvyslanec v Izraeli, a Marek Čejka, expert na blízkovýchodní dění a autor knihy Izrael a Palestina.
Superspeciál s ministrem dopravy Martinem Kupkou! Témata? Strategické investice, Euro 7 nebo omluvenka z družiny.
Ať chceme, nebo nechceme, Praha je plná občanů ruské národnosti, kteří opustili vlast, jelikož nesouhlasí s Putinovým režimem. To je důvod, proč do naší metropole čím dál častěji přijíždějí reprezentanti ruské opoziční kultury, aby ruskému publiku představili svá nová díla.
Dám si koblihu a pustím si nekonečný seriál, nebo si raději dám salát a půjdu si zacvičit? Podobně jako v životě i v politice můžeme dělat krátkodobě příjemná a líbivá rozhodnutí, která nám ale z dlouhodobého hlediska ubližují.
Ve středu 15. listopadu česká vláda zmrazila ruský státní majetek. Na český sankční seznam totiž zařadila agenturu Goszagransobstvennost, která spravuje ruské státní majetky nejen u nás, ale i v dalších asi sedmdesáti zemích světa. Ruský stát tak už v České republice nesmí nakládat s nemovitostmi a nemůže využívat ani zisky z jejich pronájmů.
Stávku učitelů? Dokážu pochopit. Stávku lékařů? Taky. Stávku zaměstnanců Škoda Auto ale pochopit nedokážu. Demonstrovat proti vládě při průměrném platu 65 tisíc mi přijde absurdní. Osobně bych samozřejmě také chtěl vyšší plat (mzdu), neplatit daně, pracovat tři hodiny denně a do toho mít vyrovnaný státní rozpočet. V ideálním světě by to šlo. V ideálním svět ale nežijeme a nežije se v něm vůbec nikde.
Ochrání EU děti před YouTube a TikTokem? Jaká je mírnější norma Euro 7? V čem je koalice SPOLU lepší než Andrej Babiš? Jaká má být humanitární pomoc pro Gazu? A blíží se renesance jaderné energetiky? Odpovědi uslyšíte v jedenácté epizodě našeho podcastu.
V předvečer Dne boje za svobodu a demokracii jsme se rozhodli připomenout si společnou debatou pro mladé lidi události Sametové revoluce. Pozvání k diskuzi přijali europoslankyně Veronika Vrecionová, europoslanec Alexandr Vondra, poslanec Marek Benda a poslanec Pavel Žáček.