“Během posledního roku jsem navštívila desítky škol napříč českými regiony. Naslouchala jsem starostům, ředitelům, učitelům i samotným žákům. Tato intenzivní diskuze mi pomohla vytvořit komplexní návrh 10 klíčových opatření, která reflektují reálné potřeby našich škol”, říká autorka návrhu poslankyně Renáta Zajíčková. O co konkrétně jde?
Každému je jasné, že Ukrajina se nemůže bránit do nekonečna, ale nesmírná statečnost, kterou tato země a její lidé již prokázali, nás zavazuje ji nejen nadále pomáhat, ale také za ní stát v případě budoucích jednání o ukončení tohoto krvavého konfliktu. V Evropě stále více narůstá únava a pocit, že „máme svých starostí dost“, stále více lidí volá po míru téměř za jakoukoliv cenu. Kdo by nechtěl mír? Ale nenechme se oklamat, buďme ostražití, jde i o nás. My Češi bychom měli být v těchto otázkách mimořádně citliví, sami jsme zradu spojenců zažili a hořkost z Mnichovské dohody cítíme ještě po více jak 80 letech. Nepřipusťme v Evropě další Mnichov, doplatíme na to všichni.
Česká republika tento týden zažije rekord. Řidiči dostanou pod stromeček rovných sto kilometrů nových dálnic. Tolik se v Česku najednou ještě nikdy neotevřelo. Vláda Petra Fialy měla dostavbu dálniční sítě za jednu ze svých absolutních priorit a daří se jí v tomto ohledu na výbornou. Na místo pochvaly od opozice však slyšíme jen nářky, že současný stavební boom austostrád je zásluhou hnutí ANO. Jak je to ale doopravdy?
Na sociálních sítích, především pak na Facebooku, je možné již delší dobu pozorovat velmi specifický fenomén. Nahlédneme-li do diskuzí pod příspěvky některé ze stran na demokratické straně politického spektra, vždy tam objevíme urážky, vulgarity a občas i výhružky. To samotné není nijak zajímavé ani výjimečné. Co si ale pozornost zaslouží, jsou osoby autorů. Zatímco důchodkyně Marie (jména jsou zde volena čistě náhodně a pro ilustraci) píše do komentářů, že premiér by měl viset s celou vládou, protože „je to banda vlastizrádců“, její profil přetéká fotkami pejska, kýčovitými přáníčky pro „krásný den všem dobrým lidem“ a virálními videy se zvířátky. Sem tam se objeví i fotka zahrádky s textem „Podívejte, jak mi krásně kvetou jiřinky.“ V původní diskuzi pak o pár příspěvků pod Marií nalezneme například Pavla ve středním věku. Ten pro změnu obviňuje vládu z kolaborace, vyhrožuje lidovým soudem, opakováním defenestrace a celé to prokládá vulgaritami v kadenci převyšující četnost interpunkce. Ani Pavlův profil nebude ničím výjimečný – fotky auta, rodiny, sem tam kus masa na grilu nebo piva na restaurační zahrádce. Stejně jako u důchodkyně Marie ani u Pavla ve středním věku není na první pohled patrné, že se jedná o člověka, který se neštítí na názorového oponenta vyslat salvu toho nejhoršího a nejvíce nenávistného, co dokáže vymyslet.
V těchto dnech mě napadají slova Františka Vaňka z Audience „Je to všechno na hovno —“. V Evropě vzniká první otevřeně proruská koalice a to zcela podle notiček Kremlu. V tupé a slepé snaze získat či udržet si moc si nasadila líbivou tvářičku ochrany národních zájmů. Že nic není víc v rozporu s našimi národními zájmy než kamarádšoft s těmi, kteří podkopávají bezpečnost našeho státu, je jen bezvýznamný paradox. Historie jich je plná.
Jeden z nejdůležitějších slibů vlády Petra Fialy – snižování veřejného zadlužení, se postupně daří naplňovat. Státní rozpočet skončil v 1. pololetí ve schodku 178,6 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardám. Výsledek hospodaření je nejlepší za posledních pět let. Vše nasvědčuje tomu, že plán rozpočtu na letošní rok se podaří naplnit.
Ve dnech 28. až 30. června se na Vysočině uskutečnil teambuilding Mladé ODS. Ve spolupráci s touto organizací jej uspořádal Pravý břeh – Institut Petra Fialy a Institut pro pravicovou politiku.
Lepší kontrolu trhu i efektivnější proces přezkumu veřejných zakázek mají přinést dvě novely zákona o ochraně hospodářské soutěže. Z pera Úřadu vlády míří do legislativního procesu zpřísnění dohledu nad tvorbou cenových kartelů, ministerstvo pro místní rozvoj pak přichází se zjednodušením přezkumu a kontroly veřejných zakázek.
Dnes si připomínáme výročí 25 let od smrti Václava Bendy (2. června 1999). Několika poznámkami chci připomenout tuto výjimečnou a originální osobnost. Základní kontury příběhu Václava Bendy všichni známe: prožil příliš krátký život, v tomto vyměřeném čase však prokázal odvahu a intelektuální poctivost, stal se vzorem pro mnoho lidí a uspěl v úctyhodném množství společenských rolí. Jak v období totality, tak v demokracii.
Konsolidaci veřejných financí a postupný pokles schodků rozpočtu si vláda Petra Fialy vytkla za jeden ze svých prioritních programových bodů. V době svého nástupu zdědila schodek, který počítal s deficitem téměř 500 miliard korun. Již první rok se jej oproti plánu podařilo snížit o téměř 80 miliard a vláda pokračuje dále. Už příští rok by měly být veřejné finance na polovině úrovně roku 2021 a schodek patrně nepřekročí hranici 230 miliard. Ambice jsou ale ještě smělejší.
Křest nové knihy Petra Fialy Vládnutí v čase krizí včera bohužel doprovázel nepříjemný incident. Projev Petra Fialy narušila skupinka propalestinských aktivistů, která jej přerušila křikem a nenechala domluvit.
Pamatujete si, co se dělo loni ohledně přijímaček na střední školy? Věřili jste tomu, že se to může v průběhu jednoho roku radikálně změnit? Já, upřímně, ani ne. A ne proto, že bych nevěřila, že máme schopné lidi, kteří to dokáží, ale protože znám některé rozhodovací mechanismy a vím, že nejsou nastaveny tak, aby se něco rychle změnit vůbec dalo. Stal se tedy tak trochu zázrak. A zdá se, že by mohly následovat i další.
Česká lékařská komora a odbory opět hrozí svoláním protestů proti podmínkám ve zdravotnictví. Před necelým půlrokem přitom zástupci lékařů a zástupci vlády našli společnou řeč u jednacího stolu. Dnes někteří představitelé lékařské komory tvrdí, že vláda své sliby neplní. Jak je to ale doopravdy? Pojďme se podívat, jak probíhá plnění bodů, na nichž se obě strany shodly.
Termín příštích voleb ve Spojeném království zatím není zcela jistý, proběhnou však nejpozději v lednu příštího roku. Již teď lze ale s velkou mírou pravděpodobnosti říct, že vládnoucí konzervativce čeká nevídaná porážka.
V poslední době jsme svědky jakési zvláštní posedlost námi – mladými voliči. Málokdy je však podložená reálným chápáním našich zájmů. Celé to navíc působí poněkud pochybně, zvlášť když je těmto autentickým zástupcům mladých přes čtyřicet a zpravidla toho pro nás mladé moc neudělali, byť pro to měli např. z pozice rektorky univerzity poměrně dost možností.
Hosty dalšího dílu @pravejpodcast jsou náš kolega a předseda Mladé ODS, Michal Chládek, a předseda Mladých konzervativců, Jan Hroudný. Mládežnické organizace Za jakým účelem vznikly? Jaké jsou vize jejich předsedů? Jak se daří spolupracovat s politickými stranami i dalšími organizacemi? A skutečně je jediným tématem mladých “zelený aktivismus”? Odpovědi nejen na tyto otázky hledejte v nejnovějším díle Pravýho podcastu!
Útoky liberální levice proti Izraeli jsou zase jednou v kurzu. Masakry spáchané Hamásem 7. října loňského roku jsou, zdá se, úspěšně zapomenuty a levice se vrátila ke svým osvědčeným metodám – označování Izraele za rasistický stát, Palestinců za oběti kolonialismu a svádění viny za útok Hamásu na Spojené státy.
Mladá ODS se v neděli na 31. kongresu strany v Ostravě představila všem svým stranickým kolegům. Chce oslovit 400 tisíc nových mladých voličů, kteří půjdou k příštím parlamentním volbám.