3. září 2024, IPPO

Martin Staněk: Návrh rozpočtu neškrtí ekonomiku a snižuje zadlužení

rubrika: Komentáře

Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) zveřejnilo návrh rozpočtu pro rok 2025. Rozpočet odráží klíčové priority současné vlády a zároveň dodržuje plánovaný schodek v souladu s dlouhodobým úsilím vlády konsolidovat veřejné finance. Do konce září musí návrh projednat na svém zasedání vláda.

Návrh je sestaven v duchu hlavních vládních priorit, mezi něž patří především pokračování konsolidace veřejných rozpočtů, posílení investičního úsilí, podpora vzdělanostní ekonomiky, posílení výdajů na výzkum, vývoj a inovace a dotací na vysoké školy, plnění závazku financování obranných výdajů ve výši 2 % HDP a v neposlední řadě udržení sociálního smíru.

Plánovaný rozpočet navíc pracuje s rekordním navýšením investic. Návrh tak lze označit jako jednoznačně prorůstový. Neškrtí ekonomiku tupými škrty, ale naopak podporuje strategické investice.

Rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů 154,6 mld. Kč, kdy dochází k nárůstu o 36 respektive necelých 251 miliard korun po započtení fondů EU. Nejvíce investic má zamířit do dopravní infrastruktury, kde je podle informací Ministerstva dopravy rekordní rozestavěnost – aktuálně se staví 281 kilometrů dálnic a silnic I. třídy včetně klíčové části pražského okruhu. Důležité jsou také investice do železničních staveb, například napojení Letiště Václava Havla na centrum metropole. Další část investic posílí například resorty zemědělství a obrany. Ve srovnání s minulými vládami, jež vládly v dobách vysoké hospodářské konjuktury tvoří v návrhu státního rozpočtu investice mnohem vyšší podíl.

Ačkoliv v médiích a od představitelů opozice zaznívá, že vláda nedostatečně podporuje školství,vědu a výzkum, výdaje na kapitoly týkající se vzdělávání citelně vzrostou, a to 15,6 miliard,  a vláda v rozpočtu počítá i se splněním zákonného závazku o 130 procentech průměrné mzdy pro učitele. Další 3 miliardy pak míří do vědy a výzkumu (bez zdrojů EU). Návrh obsahuje i meziroční nárůst objemu peněz na platy učitelů o 7 % , u ostatních státních zaměstnanců o 5 %, a to–od ledna 2025.   Podle plánu by měl být sice rozpočet sestaven jako schodkový, avšak meziročně deficit poklesne o 22 miliard na 230 miliard korun. Vejde se tak do zákonem stanoveného maxima zadlužení. Důležité je ale rovněž sledovat, jak velké je zadlužení vůči hrubému domácímu produktu. Zatímco ještě v roce 2021 šplhal tento údaj k šesti procentům, dnes se postupnými kroky dostává k hranici 2,3 %. Pohodlně už tak dnes Česká republika plní Maastrichtská kritéria ukládající dodržet podíl deficitu státního rozpočtu na HDP menší než 3 %.

Konečně navíc Česká republika bude plnit svůj spojenecký závazek vyplývající z našeho členství v NATO, a totiž, že výdaje na obranu státu budou tvořit 2 procenta HDP.

Nad návrhem se nyní měsíc povede diskuze mezi jednotlivými vládními stranami. Rozpočet tak jistě před svým konečným schválením dozná drobných úprav. Veškeré zásadní položky, jež si vláda stanovila za svoji prioritu, v něm však jsou už dnes obsaženy.

štítky: #rozpočet



Naše nejnovější výstupy

31. října 2024, IPPO

Martin Staněk: Evropa musí v migraci přitvrdit

Jen málo z témat hýbalo a hýbe v posledních letech českým i evropským veřejným prostorem více než otázka migrace. K řešení uprchlických vln valících se do států Unie měly dlouho členské státy velmi odlišný přístup. Zatímco jedna skupina zemí migraci vítala s otevřenou náručí, druhá pak trvala na politice nulové tolerance a stavěla se k migraci dosti odmítavě. Nyní konečně začínají země sedmadvacítky mluvit jednotnou řečí a snaží se hledat společná řešení. Česká republika v čele s premiérem Petrem Fialou je u toho.

30. října 2024, IPPO

Babylon Brusel: Ondra poslal dopis Ursule von der Leyen?!

Už ne asistent, ale oficiálně europoslanec. Jaké to je? Kdo víc změní EU - Babišovi poslanci, nebo Maďaři? A budou se komisaři grilovat, nebo jen ohřívat? Poslouchejte novou epizodu Babylonu Brusel!

30. října 2024, IPPO

Jan Hroudný: Týden do voleb: aktuálně z USA

Do amerických prezidentských voleb zbývá týden a stav je stále poměrně vyrovnaný. Podívejme se společně na výběr momentů uplynulých dní.

23. října 2024, IPPO

Pozvánka: Bitva o Bílý dům

Kdo bude příští americký prezident? Co rozhodne volby? A jak to ovlivní Česko a Evropskou unii? Pravý břeh – Institut Petra Fialy a Institut pro pravicovou politiku vás ve spolupráci s Mladou ODS a Mladými konzervativci zvou na debatu Bitva o Bílý dům. Přijďte s námi diskutovat o dosavadním průběhu volební kampaně, ale i tom, co nás v následujících týdnech čeká. Našimi hosty budou publicista a ředitel Občanského institutu Roman Joch a komentátor a Michael Durčák.

16. října 2024, IPPO

Jan Hroudný: Volební bojiště: jak jsou na tom swing states?

V médiích se již několik týdnů objevují pravidelné reporty o předvolebních průzkumech v amerických prezidentských volbách. Ve většině z nich má stále náskok Kamala Harris. Na celonárodních preferencích však kvůli zvláštnostem amerického volebního systému  v důsledku až tak moc nezáleží. Prezidenta totiž volí sbor volitelů (electoral college), sestavený ze zástupců jednotlivých států. Pro ilustraci: pokud by jeden z kandidátů získal např. 90 % hlasů v Kalifornii, získal by zde stejný počet volitelů (54), jako kdyby zde zvítězil s 51 % hlasů. Kandidát, který získal větší počet hlasů voličů, tak volby může prohrát, protože nezískal dostatečný počet států (volitelů).