16. října 2024, IPPO

Jan Hroudný: Volební bojiště: jak jsou na tom swing states?

rubrika: Analýzy

V médiích se již několik týdnů objevují pravidelné reporty o předvolebních průzkumech v amerických prezidentských volbách. Ve většině z nich má stále náskok Kamala Harris. Na celonárodních preferencích však kvůli zvláštnostem amerického volebního systému  v důsledku až tak moc nezáleží. Prezidenta totiž volí sbor volitelů (electoral college), sestavený ze zástupců jednotlivých států. Pro ilustraci: pokud by jeden z kandidátů získal např. 90 % hlasů v Kalifornii, získal by zde stejný počet volitelů (54), jako kdyby zde zvítězil s 51 % hlasů. Kandidát, který získal větší počet hlasů voličů, tak volby může prohrát, protože nezískal dostatečný počet států (volitelů).  

Praktický dopad je, že se kandidáti vždy nejvíce soustředí na ty státy, kde jsou preference zhruba vyrovnané. Těmto státům se říká swing states a právě jim, bychom měli v rámci průzkumů věnovat největší pozornost. Na které státy bychom se tedy měli před americkými soustředit nejvíce? Jde o Pensylvánii, Severní Karolínu, Michigan, Georgii, Wisconsin, Arizonu a Nevadu. Pojďme se na ně postupně podívat.

Začněme Pensylvánií, která je nejlidnatější a také disponuje nejvíce (19) hlasy volitelů. Průměr posledních průzkumů (k 15. 10.) ukazuje naprosto vyrovnanou situaci, vyhrát může opravdu kdokoliv (Trump měl v průměru pěti posledních průzkumů náskok 0,1 %). Pensylvánie v roce 2016 volila Trumpa, v roce 2020 naopak Bidena. Napříč státem jsou vidět poměrně výrazné rozdíly, zatímco Filadelfie na jihovýchodě je podobně jako ostatní velká města demokratickou baštou, situace na venkově je odlišná. Volební mapa Pensylvánie se občas přirovnává k písmenu T, kdy demokraté dosahují nejlepších výsledků v levém a pravém dolním rohu (Pittsburgh a Filadelfie). Guvernérem státu je poměrně populární středově laděný demokrat Ian Shapiro (známý svou podporu Izraele), o kterém se dlouho diskutovalo jako o kandidátovi na viceprezidenta. Právě hlasy, které by přinesl, možná budou Kamale Harris chybět.

Shodný počet volitelů (16) mají i dva státy na jihu – Severní Karolína a Georgia. V obou těchto státech má zřejmě mírný náskok Trump, již odkazované průměry z průzkumů mu v Georgii přisuzovali náskok 0,5 %, v Severní Karolíně 1,6 %. V Georgii vyhrál v roce 2020 velmi těsně Biden (asi o 12 tisíc hlasů), Severní Karolínu udržel Trump s náskokem asi 70 tisíc hlasů. Zatímco u Pensylvánie se vítěz odhaduje jen velmi těžko, v těchto dvou státech je podle mě Trumpovo vítězství pravděpodobnější. Georgia je mimochodem jedním ze států, v nichž byl Trump obviněn z pokusu ovlivnit výsledek voleb.

Podobná je situace v Arizoně, kde Trump drží náskok 1,8 %. Opět nic nepřekonatelného, ale také bych tipoval spíše na Trumpovu výhru a zisk místních 11 volitelů. Připomeňme, že i Bidenovo vítězství v roce 2020 zde bylo mimořádně těsné (přes 10 tisíc hlasů). Arizona patří mezi swing states spíše v posledních letech, mezi lety 1952 a 1992 zde v prezidentských volbách pokaždé vyhrál republikánský kandidát a navíc odtud pocházeli i dva republikánští kandidáti – senátoři Barry Goldwater (který prohrál s Johnsonem) a John McCain (který prohrál s Obamou). 

Ve dvou sousedních státech na severovýchodě – Michiganu a Wisconsinu má zcela nepatrný náskok Harrisová (v Michiganu 0,1 % a ve Wisconsinu 0,3 %). Michigan má přitom 15 volitelů a Wisconsin 10. Trend momentálně ukazuje, že Trump „náskok“ dotahuje. Tyto dva státy budou pro Harrisovou vzhledem k mírnému náskoku Trumpa v ostatních swing states zcela klíčové.   

Posledním ze států je Nevada, s 6 voliteli nejméně významná. Poslední průzkumy naznačují mírný náskok Trumpa (0,6 %). Biden zde v roce 2020 uspěl s náskokem 30 tisíc hlasů. Nejzásadnější pro demokraty je získání co největšího náskoku ve dvou okresech – Clark a Washoe, ve kterých se nachází města Las Vegas, Henderson a Reno. Zbytek okresů je spíše řídce osídlená pouštní a polopouštní oblast, kde zvítězí Trump.

Sečteno a podtrženo, vše je i nadále otevřené a nic není rozhodnuté. Variant, jak mohou volby v jednotlivých státech dopadnout, je celá řada. Pokud chce Harrisová uspět, bude pro ni klíčové vítězství v Michiganu, Wisconsinu a Pensylvánii. Pokud naopak Trump vyhraje v Arizoně, Georgii, Severní Karolíně i Nevadě, bude v poměrně dobré pozici a bude mu stačit vyhrát v jednom z trojice států Wisconsin, Michigan a Pensylvánie. V žádném z těchto států pak ani jeden z kandidátů nemá významný náskok. S velkou dávkou opatrnosti bych ale jako o něco pravděpodobnější viděl vítězství Donalda Trumpa.  

štítky: #USA #Volba prezidenta



Naše nejnovější výstupy

14. února 2025, IPPO

kolektiv IPPO: Aktuální problémy ekonomik střední a východní Evropy

Ekonomiky střední a východní Evropy se díky členství v EU dynamicky rozvíjí. Benefitují především ze společného trhu, ale mnohé z nich i díky rozvoji infrastruktury, především dopravní, ale i vědy a výzkumu, které jsou dotovány z kohezních a strukturálních fondů EU. Ty nejvyspělejší ze středoevropských ekonomik, jako je slovinská a česká, se již v hrubém domácím produktu na hlavu podle parity kupní síly dotahují na úroveň Itálie a nechaly za sebou Portugalsko a Španělsko.

6. února 2025, IPPO

Pravej podcast: Média & politika v krizi - Host: Václav Dolejší

Milovníci malých modulárních realtorů ☢, všichni kluci a holky, pozor! Dalším hostem Pravýho podcastu totiž není nikdo jiný než novinář Václav Dolejší! Jak vzpomíná na vstup Andreje Babiše do MAFRy? Co bude hlavním tématem voleb? A co prozdradil ze zákulisí podcastu VlevoDole? Nejen to se dozvíte v nejnovějším díle Pravýho podcastu s Václavem Dolejším!

6. února 2025, IPPO

Babylon Brusel: Poletí Ondra do kosmu?!

Kupují lidé elektroauta? Zelený skandál v EU? Jak Ondra vydržel diskusi s Kateřinou Konečnou? A co kryptoměny v Evropě?

4. února 2025, IPPO

Jan Hroudný: Pavel Blažek plní sliby. Jaké jsou nové reformy v justici?

V oblasti justice se Pavlu Blažkovi od nástupu do funkce podařilo prosadit několik zásadních reforem. Ty měly za cíl modernizovat a zefektivnit český právní systém. Některé z nich se přitom týkají vysoce diskutovaných témat, jako je redefinice trestných činů, zlepšení postavení dětí v právním systému a proměna právní praxe v oblasti návykových látek. Podívejme se na konkrétní kroky, které už byly realizovány nebo jsou v následujících měsících plánovány.

31. ledna 2025, IPPO

Kateřina Hloušková: Sloučit, zestátnit, ovládnout. Proč je takový rozruch kolem mediální novely?

Debata o Velké mediální novele se ve společnosti, na sociálních sítích i v mnoha médiích smrskla na “proč platit za něco, co nepotřebujeme?” nebo “netahejte z nás další peníze”. Je to ale opravdu tak? Obávám se, že jsme opět naletěli na vlnu dráždivých hesel a jednoduchých řešení. Realita je, jako už tolikrát, úplně jiná.