16. října 2024, IPPO

Jan Hroudný: Volební bojiště: jak jsou na tom swing states?

rubrika: Analýzy

V médiích se již několik týdnů objevují pravidelné reporty o předvolebních průzkumech v amerických prezidentských volbách. Ve většině z nich má stále náskok Kamala Harris. Na celonárodních preferencích však kvůli zvláštnostem amerického volebního systému  v důsledku až tak moc nezáleží. Prezidenta totiž volí sbor volitelů (electoral college), sestavený ze zástupců jednotlivých států. Pro ilustraci: pokud by jeden z kandidátů získal např. 90 % hlasů v Kalifornii, získal by zde stejný počet volitelů (54), jako kdyby zde zvítězil s 51 % hlasů. Kandidát, který získal větší počet hlasů voličů, tak volby může prohrát, protože nezískal dostatečný počet států (volitelů).  

Praktický dopad je, že se kandidáti vždy nejvíce soustředí na ty státy, kde jsou preference zhruba vyrovnané. Těmto státům se říká swing states a právě jim, bychom měli v rámci průzkumů věnovat největší pozornost. Na které státy bychom se tedy měli před americkými soustředit nejvíce? Jde o Pensylvánii, Severní Karolínu, Michigan, Georgii, Wisconsin, Arizonu a Nevadu. Pojďme se na ně postupně podívat.

Začněme Pensylvánií, která je nejlidnatější a také disponuje nejvíce (19) hlasy volitelů. Průměr posledních průzkumů (k 15. 10.) ukazuje naprosto vyrovnanou situaci, vyhrát může opravdu kdokoliv (Trump měl v průměru pěti posledních průzkumů náskok 0,1 %). Pensylvánie v roce 2016 volila Trumpa, v roce 2020 naopak Bidena. Napříč státem jsou vidět poměrně výrazné rozdíly, zatímco Filadelfie na jihovýchodě je podobně jako ostatní velká města demokratickou baštou, situace na venkově je odlišná. Volební mapa Pensylvánie se občas přirovnává k písmenu T, kdy demokraté dosahují nejlepších výsledků v levém a pravém dolním rohu (Pittsburgh a Filadelfie). Guvernérem státu je poměrně populární středově laděný demokrat Ian Shapiro (známý svou podporu Izraele), o kterém se dlouho diskutovalo jako o kandidátovi na viceprezidenta. Právě hlasy, které by přinesl, možná budou Kamale Harris chybět.

Shodný počet volitelů (16) mají i dva státy na jihu – Severní Karolína a Georgia. V obou těchto státech má zřejmě mírný náskok Trump, již odkazované průměry z průzkumů mu v Georgii přisuzovali náskok 0,5 %, v Severní Karolíně 1,6 %. V Georgii vyhrál v roce 2020 velmi těsně Biden (asi o 12 tisíc hlasů), Severní Karolínu udržel Trump s náskokem asi 70 tisíc hlasů. Zatímco u Pensylvánie se vítěz odhaduje jen velmi těžko, v těchto dvou státech je podle mě Trumpovo vítězství pravděpodobnější. Georgia je mimochodem jedním ze států, v nichž byl Trump obviněn z pokusu ovlivnit výsledek voleb.

Podobná je situace v Arizoně, kde Trump drží náskok 1,8 %. Opět nic nepřekonatelného, ale také bych tipoval spíše na Trumpovu výhru a zisk místních 11 volitelů. Připomeňme, že i Bidenovo vítězství v roce 2020 zde bylo mimořádně těsné (přes 10 tisíc hlasů). Arizona patří mezi swing states spíše v posledních letech, mezi lety 1952 a 1992 zde v prezidentských volbách pokaždé vyhrál republikánský kandidát a navíc odtud pocházeli i dva republikánští kandidáti – senátoři Barry Goldwater (který prohrál s Johnsonem) a John McCain (který prohrál s Obamou). 

Ve dvou sousedních státech na severovýchodě – Michiganu a Wisconsinu má zcela nepatrný náskok Harrisová (v Michiganu 0,1 % a ve Wisconsinu 0,3 %). Michigan má přitom 15 volitelů a Wisconsin 10. Trend momentálně ukazuje, že Trump „náskok“ dotahuje. Tyto dva státy budou pro Harrisovou vzhledem k mírnému náskoku Trumpa v ostatních swing states zcela klíčové.   

Posledním ze států je Nevada, s 6 voliteli nejméně významná. Poslední průzkumy naznačují mírný náskok Trumpa (0,6 %). Biden zde v roce 2020 uspěl s náskokem 30 tisíc hlasů. Nejzásadnější pro demokraty je získání co největšího náskoku ve dvou okresech – Clark a Washoe, ve kterých se nachází města Las Vegas, Henderson a Reno. Zbytek okresů je spíše řídce osídlená pouštní a polopouštní oblast, kde zvítězí Trump.

Sečteno a podtrženo, vše je i nadále otevřené a nic není rozhodnuté. Variant, jak mohou volby v jednotlivých státech dopadnout, je celá řada. Pokud chce Harrisová uspět, bude pro ni klíčové vítězství v Michiganu, Wisconsinu a Pensylvánii. Pokud naopak Trump vyhraje v Arizoně, Georgii, Severní Karolíně i Nevadě, bude v poměrně dobré pozici a bude mu stačit vyhrát v jednom z trojice států Wisconsin, Michigan a Pensylvánie. V žádném z těchto států pak ani jeden z kandidátů nemá významný náskok. S velkou dávkou opatrnosti bych ale jako o něco pravděpodobnější viděl vítězství Donalda Trumpa.  

štítky: #USA #Volba prezidenta



Naše nejnovější výstupy

11. října 2024, IPPO

Martin Staněk: Digitalizace ve zdravotnictví běží podle plánu

Vláda Petra Fialy v minulém týdnu na svém zasedání schválila zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ten nyní poputuje do sněmovny. Nová úprava by tak měla začít platit od začátku roku 2026. Zvýšit by měla nejen komfort pacientů, ale především usnadnit přenos dat mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními.

10. října 2024, IPPO

Kateřina Hloušková: Novela školského zákona: Školství je pro vládu prioritou

V roce 2025 se do českého školství investuje téměř 291 miliard korun. To je naprosto rekordní částka, která se meziročně zvýšila o 22 miliard. Mimochodem jen toto navýšení představuje větší sumu peněz než je celý rozpočet Ministerstva kultury. Všechny divadla, koncerty, galerie, hrady, zámky, festivaly, muzea, výstavy prostě veškerá kultura, na kterou není Česká republika úplně chudá, nás stojí méně, než kolik je v příštím roce přidáno českému školství. Největší část těchto peněz půjde do regionálního školství, jinými slovy do základních a středních škol, kde platy učitelů vzrostou o 7 %. Přesto to budou velmi pravděpodobně právě tyto školy a učitelé, nikoliv hudebníci, kasteláni či kurátoři, kdo bude mluvit o stávce, podfinancovanosti a o tom, že jejich resort není pro vládu prioritou. Je. A dokazuje to i aktuální novela školského zákona.  

9. října 2024, IPPO

Michal Chládek: Oligarchicko-mediální komplex, Piráti a Seznam Zprávy, soud vs. Bartoš

Poslední týdny jsou pro milovníky dramatu super podívanou. Piráti opouštějí vládu, aniž by je někdo vyhazoval. „Provalil“ se oligarchicko-mediální komplex, do kterého jsou zapojeni Seznam Zprávy, Michal Půr, ODS a kdo ví kdo ještě. A to i přesto, že jedna z hlavních agend Seznam Zpráv jsou „kauzy“ Pavla Blažka a Michal Půr se minimálně v posledních dílech Insideru netváří jako největší milovník ODS. V rámci tohoto komplexu možná podle přesvědčení některých „odborníků“ funguje i krajský soud, který rozhodl, že Ministerstvo pro místní rozvoj opakovaně zasahuje do veřejných zakázek.

4. října 2024, IPPO

Pravej podcast: Pravej podcast: Piráti potopili digitalizaci. Jak z toho ven?

Piráti potopili digitalizaci. Jak z toho ven? Na to vám odpoví Jirka s Michalem ve speciálu přímo z Poslanecké sněmovny! Jaký byl reálný důvod konce Ivana Bartoše ve vládě? Co vlastně znamená slovo "funguje"? A kdo skutečně digitalizuje Česko? Otázky ohledně digitalizace stavebního řízení zodpoví Jirka Havránek a Michal Chládek v nejnovějším díle Pravýho podcastu!

1. října 2024, IPPO

Michal Chládek: Analýza digitalizace stavebního řízení v kostce

Výstavba bytů je výrazně ovlivněna rychlostí stavebního řízení, která je zásadním faktorem pro umožnění rychlé realizace stavebních projektů. Tento proces je především závislý na dvou klíčových faktorech: digitalizaci a prováděcích podzákonných předpisech, které připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Digitalizace stavebního řízení má potenciál zjednodušit a urychlit celý proces, od podávání žádostí až po komunikaci mezi úřady. Nicméně, navzdory slibům a investicím, je implementace digitalizace stále nedokončená.