23. ledna 2025, IPPO
Jan Hroudný: Ropovod TAL Plus: krok k energetické nezávislosti
rubrika: Komentáře
Důležitý milník v historii energetické infrastruktury České republiky se blíží ke svému naplnění. Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura navštívili v úterý 14. ledna Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, kde jednali s vedením společnosti Mero ČR o aktuálním stavu projektu TAL Plus. Tento projekt představuje revoluční změnu, která zajistí České republice energetickou nezávislost na ruské ropě, a to po dlouhých šedesáti letech.
Cesta k nezávislosti
Česko bylo dlouhodobě závislé na ruské ropě a plynu, což nás vystavovalo riziku vydírání ze strany Ruska. Toto riziko se naplno projevilo po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se geopolitická situace stala nepříznivou pro stabilní energetické dodávky.
Jeden z prvních kroků, který vláda Petra Fialy podnikla, bylo zajištění alternativních zdrojů energie. Během necelých dvou let se podařilo nákupem podílů v LNG terminálech v Eemshavenu a Stade, spolu s dohodami s Norskem a Alžírskem, vytvořit robustní systém dodávek plynu nezávislých na Rusku. A teď konečně došlo i na ropu.
Projekt TAL Plus se zaměřuje na rozšíření kapacity Transalpského ropovodu (TAL), který je klíčovou cestou pro dovoz ropy do České republiky. Připomeňme, že jde o ropovod ze šedesátých let, který propojuje Itálii, Německo a Rakousko a že na něj přímo navazuje ropovod IKL (Ingolstadt-Kralupy nad Vltavou-Litvínov), který zásobuje české rafinerie. Ropovod Družba, který zajišťoval dodávky z Ruska, představuje politické i strategické riziko. TAL Plus tuto závislost definitivně ukončí.
Význam ropovodu
Rozšíření ropovodu TAL zvýší jeho kapacitu o čtyři miliony tun ropy ročně, což umožní pokrýt 100 % české spotřeby. Celkově tak bude ropovodem proudit až osm milionů tun ropy ročně (česká spotřeba je asi sedm milionů tun). Dokončení projektu je očekáváno letos, aktuálně již bylo dokončeny hlavní technické práce. Do poloviny letošního roku se očekávají už jen provozní testy a některé související práce. Poměrně zásadní také je, že celý modernizační projekt s náklady ve výši 1,6 miliardy korun hradila společnost Mero ČR, která je vlastníkem a provozovatelem ropovodou IKL.
Premiér Petr Fiala komentoval úspěch následovně: „Závislosti na ruském plynu jsme se zbavili už minulý rok, letos se odstřihneme i od ruské ropy. Jde o mimořádně důležitý okamžik pro energetickou bezpečnost naší země a každého z nás.“ Úspěch je o to větší, že celý projekt byl technologicky náročný a podařilo se jej realizovat během pouhých dvou let. Vládě se tak podařilo diverzifikovat zdroje prosadit jednu z klíčových strategických investic pro zajištění ekonomické a energetické stability.