kolektiv IPPO: Aktuální problémy ekonomik střední a východní Evropy

Ekonomiky střední a východní Evropy se díky členství v EU dynamicky rozvíjí. Benefitují především ze společného trhu, ale mnohé z nich i díky rozvoji infrastruktury, především dopravní, ale i vědy a výzkumu, které jsou dotovány z kohezních a strukturálních fondů EU. Ty nejvyspělejší ze středoevropských ekonomik, jako je slovinská a česká, se již v hrubém domácím produktu na hlavu podle parity kupní síly dotahují na úroveň Itálie a nechaly za sebou Portugalsko a Španělsko.

Tyto ekonomiky musely absorbovat nejen vliv epidemie covidu, koneckonců jako všechny ostatní ekonomiky členských zemí EU, ale i důsledky války na Ukrajině a s ní spojenou energetickou krizi, které na země střední a východní Evropy dopadly mnohem tvrději než na západní část EU. Jedním z důsledků těchto krizí bylo nejen zpomalení nebo zastavení ekonomického růstu, ale především výrazný nárůst inflace, která měla výrazně negativní dopad na životní úroveň v těchto zemích. Jen obnovení ekonomického růstu může zajistit návrat koupěschopnosti a životní úrovně obyvatel na předkrizovou úroveň.

Ekonomiky zemí střední a východní Evropy obnovily svůj růst, byť ten zůstal slabší a pohybuje se zpravidla v  roce  2024 mezi 1,5% až 3,5%. I inflace výrazně zpomalila a pohybuje se zpravidla mezi 1% až 6%. To je však s dvoucifernou inflací před dvěma lety znatelný pokrok. Co určitě stojí za zdůraznění, že z hlediska ekonomického růstu, tak zvládání inflační epizody nehraje žádnou roli, zda daná země střední či východní Evropy vstoupila do Eurozóny. Klasickým příkladem je, že dvě nejvyspělejší ekonomiky regionu, česká a slovinská, mají rozdílný postoj k euru. Ani z hlediska tempa ekonomického  růstu nebo výše inflace se nedá vůbec říct, že by si ekonomiky s eurem vedly lépe než ekonomiky zachovávající národní měnu. Důvody, proč jednotlivé země střední a východní Evropy přistupují k euru jsou tedy spíše politické než ekonomické.

Také stav veřejných financí se v tomto regionu postupně zlepšuje. Deficity veřejných rozpočtů po krizovém období postupně klesají a celkové veřejné dluhy jsou v tak zvaných nových členských zemích nižší, než v tak zvaných starých členských zemích. I trhy práce se dynamicky rozvíjí a nezaměstnanost se pohybuje od přibližně 4% v Česku do zhruba 7% v baltských zemích. Ale dlouhodobě v zemích střední a východní Evropy roste i v důsledku demografického vývoje poptávka po pracovní síle a nedostatek pracovní síly bude postupně rostoucím omezením pro ekonomický růst v regionu. Velmi pozitivní dopad na trh práce tak měl v některých zemích regionu příchod ukrajinských uprchlíků tam, kde se je dařilo rychle integrovat do trhu práce, jako v Polsku nebo Česku. V Česku například pracuje 75% dospělých ukrajinských uprchlíků, a Ukrajinců je v naší zemi, ať už jako uprchlíků nebo předválečných pracovníků více než 530 tisíc.

Pokud se nyní podíváme na pět největších ekonomik střední a východní Evropy, to je na země tak zvané Vyšegradské čtyřky, tedy Polsko, Česko, Maďarsko a Slovensko a spolu s nimi i Rumunsko, musíme konstatovat, že pro jejich budoucí rozvoj bude mít zásadní dopad další osud Greendealu. Ten se neobejde bez nutnosti revize. Už úvodní dokumenty k Greendealu z let 2019 a 2020 poukazovaly, že jedním z dopadů jeho implementace může být hrozba až pro 30% obyvatel EU, že upadnou do pasti chudoby. A je zřejmé, že se tato hrozba chudoby bude koncentrovat především do chudší části EU, tedy do střední a východní Evropy. Jsou pro to minimálně dva důvody. Prvním je energetika založená v tomto regionu výrazně na fosilních palivech a navíc v případě plynu a ropy na dodávkách z Ruska a také velmi výrazný podíl průmyslu a v něm především automobilového. Automotive tvoří na Slovensku 13% GDP a 54% průmyslové produkce. V Česku se automotive podílí 9% na GDP a 27% na celkové exportu. I v Rumunsku dosahuje automotive 14% GDP a 26% celkového exportu a v Polsku 8% GDP a více než 13% exportu. Neuvážená likvidace automotive v EU a faktická deindustrializace může mít pro tyto země , jejich ekonomiky a životní úroveň jejich občanů fatální následky.

Automotive v EU založený na špičkovém výzkumu a vývoji, vysoce kvalifikované a kvalitní výrobě spalovacích motorů a převodovek splňujících nejpřísnější normy EURO 6 a 7 se dobrovolně zbaví této tržní výhody ve prospěch v podstatě primitivnější výroby elektromobilů, kde navíc 40% ceny tvoří baterie, a to hlavně v důsledku cen rud a surovin z mimoevropských zemí. Ideologicky motivovaný přechod k elektromobilitě formulovaný nikoliv inženýry nebo fyziky, ale znalci francouzské literatury, tak vede k bizarnímu úpadku evropského průmyslu. Stejně bizarnímu, jako by byl úpadek francouzské poezie, když by ji psali němečtí inženýři nebo holandští fyzikové. A neobstojí ani argument, že v elektromobilu je několikanásobný počet polovodičových čipů než v klasickém autě se spalovacím motorem a proto je elektromobil sofistikovanější produkt. Ano, ale má to pro nás být argument, když dnes je v Evropě pouze 8% globální produkce polovodičových čipů, zatímco před 30 lety to byl téměř 50% podíl.? A jak to bude z enviromentálního hlediska globálně, když v klasickém autě máme zhruba 40kg vzácných nerostů jako je měď, kobalt, nikl, mangan, lithium a podobně, kdežto v elektromobilu je potřeba vice než 200kg, snad raději ani nestojí za komentář.

Dalším rizikovým faktorem je závislost energetiky v těchto 5 zemích na fosilních palivech, především uhlí a plynu. Zde je jedinou alternativou rozvoj jaderné energetiky. Již dnes je zde 17 jaderných bloků a další se mají stavět. Jaderná energie je pro střední a východní Evropu jediný dostupný bezemisní zdroj schopný dodávat elektřinu 24 hodin 365 dní v roce. Proto je nutné, aby jaderné zdroje byly trvale uznány za bezemisní a staly se dlouhodobou součástí energetického mixu zemí regionu vedle rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Jak jsem už zmínil dříve, jedním ze zásadních omezení ekonomického růstu ve střední a východní Evropě se v budoucnosti stane demografický vývoj. Populace stárne, rodí se málo dětí. Tak jako prakticky v celé EU. Podíl obyvatel starších 65 let se v celém regionu pohybuje mezi 17% a 23%, zatímco počet obyvatel mladších 15 let se pohybuje zpravidla mezi 14% a 16%..Vedle nutnosti robustních penzijních reforem, které mohou představovat zátěž pro veřejné finance, bude nutné zavést i systémy pobídek pro starší pracovníky zůstat déle na trhu práce.

Podstatně závažnější je však celkový úbytek obyvatelstva v regionu v posledních 20 až 30 letech. Jedinou zemí, kde výrazněji v tomto období vzrostl počet obyvatel je Česko. Zde za poslední dvě desetiletí vzrostl počet obyvatel o 600 tisíc osob, především v důsledku migrace. Zde je nutné zdůraznit, že v zemi existuje silný politický konsenzus podporovat imigrační toky uchazečů o práci, nikoliv uchazečů o sociální dávky. Navíc je kladen důraz na migraci z kulturně kompatibilních zemí s možností rychlé integrace migrantů. Pozitivní roli zde sehrává i volný pohyb osob v rámci EU. Mírný nárůst počtu obyvatel zaznamenalo ve stejném období i Slovinsko. Kromě těchto dvou zemí a Slovenska a Estonska, kde počet obyvatel alespoň stagnuje, ve všech ostatních zemích střední a východní Evropy dochází k poklesu počtu obyvatel, někde i velmi výraznému. To bude mít bezpochyby negativní dopady na jejich ekonomický růst v dlouhodobém horizontu.

Střední a východní Evropa se stala integrální součástí EU a jejího společného trhu. Ekonomicky roste, dohání západní část EU. Má relativně zdravé veřejné finance a mnoho zemí regionu je i součástí eurozóny. Nerevidovaný Greendeal, neřízená migrace, ustupování Rusku a demografický vývoj však mohou podlomit dlouhodobý ekonomický růst regionu, což by oslabilo nejen země střední a východní Evropy, ale i celou EU.