5. února 2021, IPPO

ONLINE: Je pro nás Amerika stále vzorem?

rubrika: Reportáže

 

Institut pro pravicovou politiku společně s Pravým břehem – Institutem Petra Fialy uspořádal 9. února 2021 online debatu na téma politických turbulencí ve Spojených státech: Co znamenal útok na Kapitol, jakým směrem se Amerika vyvíjí a na jaký svět se máme připravit? O tom debatovali europoslanec a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra (ODS), novinář Matyáš Zrno a komentátor aktuálně žijící v Nebrasce Michael Durčák. Debata za první dva dny zaujala asi 8 000 diváků.

Matyáš Zrno připomněl, že se americká politická scéna bude muset vyrovnat s dědictvím prezidenta Trumpa. „Donald Trump byl pro republikány dobrý sluha, ale zlý pán. Oslovili díky němu nové voliče, ale zároveň je neřiditelný a destruktivní. Jsou tedy v neřešitelné situaci – potřebovali by ‚Trumpa bez Trumpa‘.“ Michael Durčák nabídl přímou zkušenost s životem v USA: „Hlavní problém Ameriky je nedůvěra vůči federální vládě. Větší problém než polarizace je politizace naprosto všeho – od zmrzliny po NBA a NFL. Lidé jsou unavení, chtějí utéct, ale vlastně není kam.“ Smířlivý pohled na Trumpovo prezidenství nabízí Alexandr Vondra: „Trump během čtyř let dokázal víc než jeho předchůdci – řešil neuralgické oblasti Středního východu, významně se zasloužil o narovnání vztahů v NATO. Bilance tedy není špatná a je škoda, že si to finále, kdy nebyl schopen uznat porážku, pokazil... Cenou za tyto pozitivní výsledky ale bylo vydržet příšerný dojem, který Trump vzbuzoval – včetně nepravd, podpásovek a politických útoků.“

štítky: #USA



Naše nejnovější výstupy

20. září 2021, IPPO

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho? 

31. srpna 2021, IPPO

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.