31. března 2021, IPPO

ONLINE: Politika jako divadlo

rubrika: Reportáže

Institut pro pravicovou politiku ve spolupráci s Pravým břehem – Institutem Petra Fialy 29. března uspořádal neformální on-line debatu s ředitelem Divadla na Vinohradech Tomášem Töpferem, poslancem Markem Bendou a politologem Lubomírem Kopečkem. Hosté se zamýšleli nad tématem Politika jako divadlo: Proč dnes tak často říkáme, že politika je komedie, fraška, drama nebo hotová tragédie? Obejde se politik bez hereckého talentu? A kdy samotné hraní nestačí? Záznam za první dva dny zaujal přes 8 000 diváků.

„Herectví není přetvařování. My herci vlastní tělo používáme jako nástroj a propůjčujeme své emoce postavě. To je něco jiného než se přetvařovat a něco slibovat, proto to s politikou a PR politiků nemá tolik společného,“ vysvětlil Tomáš Töpfer. „Všichni ale hrajeme své role – něco jiného je hovořit s člověkem na ulici a mluvit v parlamentu na plénu. A pokud je člověk v politice dlouho, tak strašně málokdy vypíná. Není okamžik, kdy bychom byli úplně inkognito,“ dodal Marek Benda. Herectví však samo o sobě nestačí, jak připomněl Lubomír Kopeček: „Zábava v politice funguje jen ve chvíli, kdy není na stole nic životně důležitého. Když teď řešíme pandemii, ukazuje se, že politika zábavy se rychle vyčerpá a že máme vážný problém.“



Naše nejnovější výstupy

20. září 2021, IPPO

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho? 

31. srpna 2021, IPPO

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.