4. listopadu 2021, IPPO

Michal Chládek: Proč potřebujeme nové ministry?

rubrika: Texty

V nové vládě zasednou tři noví ministři, ale bez portfeje. K čemu je potřebujeme?

Po včerejších jednáních je jasné, že nová vláda zasedne v počtu osmnácti členů. Vzniknou tedy tři nová ministerská křesla – konkrétně jde o ministra pro digitalizaci, ministra pro evropské záležitosti a také ministra pro legislativu. Tyto ministerské posty ale budou bez portfeje, což znamená, že nevzniknou nová úřednická místa, která by znamenala další náklady.

V praxi jde hlavně o to, aby si ministr vzal na starost důležitou věc a věnoval se pouze této agendě. Není žádným tajemstvím, že Česká republika dlouhodobě nevěnuje evropským záležitostem, digitalizaci ani kvalitě legislativy dostatečnou pozornost a potřebuje se v tomto směru konečně pohnout z místa.

Na poli evropských záležitostí u nás pravidelně selhává spolupráce mezi vládou a unijními institucemi. Ministři v posledních letech jezdí na Radu Evropské unie spíše sporadicky. Pokud se náhodou dostaví, jsou nepřipravení. Většinou nemají stanovisko vlády, a i kdyby ho měli, tak ho nemohou říct, protože k tomu nejsou dost jazykově vybavení. Proto se už stalo pravidlem, že v Evropské unii chodíme s návrhy řešení „s křížkem po funuse“. Nejaktuálnější je teď situace s emisními povolenkami, kde Andrej Babiš sice něco vykřikuje, nicméně doopravdy ujednáno není nic.

V neposlední řadě by nás v souvislosti s EU mělo zajímat nadcházející předsednictví. To nelze nachystat za týden nebo za měsíc a je v našem zájmu se mu věnovat mnohem intenzivněji, než to dělala Babišova vláda. Nová vláda by měla nastolit jen jedno či dvě prioritní témata a udělat pro ně maximum. Nemá smysl hodit na stůl seznam „priorit“, který připomíná výčet všech agend EU, a myslet si, že spasíme všechno a všechny.

V české legislativě se neorientují už ani právníci.

Digitalizace je pak u nás kapitolou sama pro sebe. Odcházející vláda sice na poslední chvíli schválila harmonogram digitalizace služeb veřejné správy, ale podle něj by nás v následujícím roce nečekalo v podstatě nic. V ideálním případě bychom ale za čtyři roky měli mít možnost vyřídit si v podstatě vše z domova, čemuž by nový ministr měl významně pomoct.

Ministr pro legislativu by zase měl zajistit jednu z nejdůležitějších věcí, které mělo SPOLU v programu – tedy zrušení nepotřebných norem, sjednocení těch potřebných a celkové zjednodušení české legislativy, protože v ní se neorientují už ani právníci.

Nikdo netvrdí, že řešení všech těchto problémů okamžitě přinesou nově vzniklé posty ministrů. Minimálně ale přispějí ke koordinaci důležitých témat, která jsou dnes v Česku trestuhodně zanedbaná, a budou za ně jasně zodpovědní. Nová vláda totiž, na rozdíl od té staré, svou odpovědnost přijme.



Naše nejnovější výstupy

17. dubna 2025, IPPO

(NE) BYDLÍME ? – Debata s mladými pro mladé – část druhá

V Praze, Ostravě a Brně pokračovali naše debaty o bydlení s mladými členy ODS a poslancem Jiřím Havránkem. Dobře totiž víme, že dostupné bydlení je pro mladé klíčový problém.

10. dubna 2025, IPPO

Pravej podcast: Bezpečnost od A do Z Host: Tomáš Pojar

Světový řád se mění před našima očima! A proto jsem si pozvali Tomáše Pojara, aby nás změnami provedl Jak se daří české muniční iniciativě? Nachází se USA v rozkladu? A jaká je situace v Izraeli? Vše, co jste chtěli vědět o bezpečnosti, vám poví Tomáš Pojar v nejnovějším díle Pravýho podcastu!

9. dubna 2025, IPPO

Babylon Brusel: Ondra je “alzák” a chodí v teniskách

Co Ondra říká na Trumpova cla? Kdo je slibotechna? Je ECR nekonstruktivní? Jak to vypadá s dostavbou Dukovan? A co nová kampaň SPOLU? Poslouchejte Babylon Brusel

3. dubna 2025, IPPO

Martin Staněk: Nejnižší deficit od covidu. Hospodaření vlády skončilo za rok 2024 schodkem ve výši 2,2 % HDP

V záplavě špatných zpráv a ustavičného kvílení opozice o tom, že je Česko spálenou zemí, kde ani plevel neroste, by snadno mohla zapadnout nenápadná analýza Českého statistického úřadu o stavu hospodaření vládních institucí za rok 2024. Ta přitom obsahuje jeden zásadní údaj. České veřejné finance se skutečně uzdravují, a to dost výrazně. V minulém roce se schodek vládních institucí snížil o 1,5 % HDP na úroveň 2,2 procentního bodu. Jsme tak na nejlepší úrovni od covidu.