31. října 2019, IPPO

Klub IPPO: Nad Starobrnem o Brně

rubrika: Reportáže

Institut pro pravicovou politiku spolu s Pravým břehem uspořádal další diskusní klub, tentokrát s brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou a předsedou ODS Petrem Fialou, rodilým Brňákem. Akce proběhla v restauraci Pivovarská na Mendlově náměstí a přilákala mimořádné množství diváků.

Je to už skoro rok, co druhé největší město v České republice opět vede žena z ODS. Při této příležitosti jsme navázali na naši loňskou akci „Naše Brno a co s ním“ a rozhodli jsme se spolu s paní primátorkou zrekapitulovat, co se za tento rok povedlo a jaké plány má na zbytek funkčního období.

A bilance rozhodně není špatná. Podařilo se například odblokovat dohodu o Janáčkově kulturním centru. „Nejpozději do konce příštího roku očekávám zpracování kompletní projektové dokumentace a získání stavebního povolení na přelomu let 2020 a 2021,“ uvedla paní primátorka.

Řeč přišla i na pořádání mistrovství světa v ledním hokeji, které by mohlo proběhnout v Brně. Šance tu naštěstí pořád je: „Děláme všechno pro to, aby se hokejové mistrovství světa 2024 v Brně stalo realitou.“



Naše nejnovější výstupy

20. září 2021, IPPO

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho? 

31. srpna 2021, IPPO

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.