11. listopadu 2019, IPPO

Listopad 1989 včera a dnes

rubrika: Publikace

„Mánesovská setkávání“ se již stávají tradicí. Označují setkávání bývalých disidentů či osobností sametové revoluce, která pořádá předseda ODS Petr Fiala vždy 17. listopadu v pražském Mánesu.

Publikace vydaná k třicátému výročí listopadu 1989 přináší vzpomínky a zamyšlení osobností, které se těchto setkávání účastní. Spolu s bohatým obrazovým materiálem jsou cenným dokumentem nejen o době minulé a sametové revoluci, ale i o současném vnímání celého polistopadového vývoje.

Václav Bartuška / Kamila Bendová / Marek Benda / Martin Benda / Dominik Duka / Petr Fiala / Jefim Fištejn / Jan Litomiský / Jana Marco (Petrová) / František Mikš / Vladimír Mlynář / Martin Palouš / Karel Steigerwald / Bára Štěpánová / Miroslav Tyl / Milan Uhde / Alexandr Vondra / Pavel Žáček

Kniha je neprodejná, můžete ji získat zdarma na našich akcích:

čt 14. 11. / 18:00 Brno, Šelepova 1 Sejdeme se na Šelepce

ne 17. 11. / 9:30 Praha, Truhlářská 9

Společné setkání členů a příznivců ODS u příležitosti výročí 30 let nabytí svobody

 

štítky: #1989

Naše nejnovější výstupy

20. září 2021, IPPO

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho? 

31. srpna 2021, IPPO

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.

Související výstupy

20. září 2021

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

31. srpna 2021

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

3. srpna 2021

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

23. července 2021

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky