29. dubna 2021, IPPO

Debata: Rusko a my...

rubrika: Reportáže

28. dubna proběhla debata Institutu pro pravicovou politiku a Pravého břehu – Institutu Petra Fialy na vysoce aktuální téma česko-ruské diplomatické krize. Tu hosté rozebírali v kontextu vývoje světové politiky i úvah o větší integraci zahraniční politiky EU. Vedle předsedy ODS Petra Fialy se debaty zúčastnili dva zkušení experti na mezinárodní politiku – politický geograf a publicista Michael Romancov a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar. Moderoval Ondřej Houska (Hospodářské noviny). Akci jsme vysílali online na Facebooku a Youtube, za prvních 24 hodin si ji pustilo přes 8 000 zájemců.

Hosté se shodli na tom, že „reakce vlády na kauzu Vrbětice byla správná směrem k Rusku, ale problematická směrem ke spojencům a veřejnosti“ (Michael Romancov). To je tradiční problém české politiky: „Máme v DNA zakódováno, že ministerstva a jednotlivé instituce spolu nespolupracují, takže naše pozice je oslabená“ (Tomáš Pojar). Přitom je stále důležitější, aby se Česká republika více soustředila na svou bezpečnost: „Vznikají kolem nás konfliktní místa, znovu se destabilizoval Blízký východ, celá oblast severní Afriky se rozkolísala. Řešením není integrace evropské zahraniční politiky, tak daleko ještě nejsme. Považujeme však za důležité, aby evropské státy vydávaly adekvátní peníze na svou obranu“ (Petr Fiala).

 

 

štítky: #Rusko



Naše nejnovější výstupy

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.

10. června 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (1): Proč vlastně a jak na to?

V ekologii neexistují pravicová či levicová témata, jsou jen dobrá či špatná řešení. Následující seriál představuje priority konzervativní zelené politiky, místní i globální environmentální výzvy, vizi péče o krajinu, správně zvolený energetický mix, jadernou energii, očekávatelné inovace a další témata.

11. května 2021, IPPO

Nekulturní umírání kultury v době pandemické

Institut pro pravicovou politiku společně s Pravým břehem – Institutem Petra Fialy uspořádali 11. května 2021 debatu, která se věnovala situaci v sektoru kultury. Ten patří mezi nejvíce zasažené pandemií koronaviru. Dostalo se tedy kultuře dostatečné podpory? Odhalila krize hlubší problémy v jejím financování? Uvědomili jsme si, jak je důležitá pro naše životy, nebo naopak předznamenala zánik některých oblastí? Nejen o tom byla online debata s místopředsedou ODS Martinem Baxou, ředitelem Městského divadla Brno Stanislavem Mošou a ředitelem nakladatelství Host Miroslavem Balaštíkem, která během prvních dní od vysílání zaujala téměř 3 000 diváků.