25. června 2019, IPPO

Institut pro pravicovou politiku: Étos a smysl listopadu 1989 se nesmí revidovat, přepisovat ani relativizovat

rubrika: Reportáže

Institut pro pravicovou politiku a občanští demokraté dnes zahájili sérii připomínkových akcí k třicetiletému výročí od sametové revoluce. Na mezinárodní konferenci s podtitulem JAKO KŮL V PLOTĚ, který odkazuje na již proslulý projev soudruha Jakeše v Červeném Hrádku v červenci roku 1989, diskutovali o tehdejším Československu ve vnitropolitických i zahraničních souvislostech. Na akci přijali pozvání přední historici a odborníci z České republiky, Polska, Slovenska. Konference proběhla symbolicky v Rock Café na Národní třídě, záštitu převzali předseda ODS Petr Fiala a poslanec Pavel Žáček.

„Rozhodli jsme se začít takto časně sérii aktivit k výročí listopadu, aby náš hlas byl slyšet v tomto celém dění kolem slavnostních i neslavnostních akcí a diskusí, a abychom nenechali étos a smysl listopadu ani revidovat ani přepisovat nebo relativizovat. Toto výročí zdánlivě sice nikomu nepatří – protože patří všem občanům a patří k podstatným událostem našich dějin. Ale to neznamená, že význam a politické cíle sametové revoluce byly nějaké neostré, že byly v uvozovkách ‚pouze‘ obecně humanistické, nebo dokonce že by byly nepolitické nebo neideologické. Není to pravda. Sametová revoluce měla 3 hlavní cíle: svoboda a demokracie – kapitalismus – a návrat na Západ. Byly to 3 hlavní politické cíle, které prosazovala nová politická generace, která vzešla ze sametové revoluce a kterou potvrdily i první svobodné volby. Myslím, že toto je třeba opakovat, neboť tyto 3 hlavní politické cíle listopadu se někdy rozmělňují, jejich ostré barvy a jasný obsah se někdy ztrácejí,“vysvětluje předseda ODS Petr Fiala, který konferenci dnes zahájil.

 

Záznam první části konference:

„Dnes, po třiceti letech, kdy opět bráníme demokratické principy a svobodu před autokratickými sklony a oligarchizací politiky, je dvojnásobně důležité si připomínat, jaký byl komunistický režim. Z preventivních důvodů, protože nám řádně nefungují paměťové instituce, se musíme zajímat o to, jak totalitní režim zneužíval své mocenské nástroje proti občanům, či jak jsme byli schopni se jednotně proti tomuto zlu postavit a společně ho porazit,“ komentuje konferenci poslanec Pavel Žáček.

„Výročí 30 let od listopadu si musíme připomínat jak v zahraničních, tak i ve vnitropolitických souvislostech, protože na dlouholetou, trpělivou a přitom výrazně nesnadnou práci v disentu by se nemělo zapomínat. Chtěl bych zdůraznit, že skutečnou vůlí roku 1989 byla touha po svobodě a ne po blahobytu a plných hrncích. A současně, že moc neležela na zemi, jak je nám dnes občas vzkazováno. K dnešním dnům bych chtěl připomenout slavný citát Ronalda Reagana: ‚Svoboda je od porážky vzdálena vždy jen jednu generaci. Každá nová generace může o tu svoji zase přijít‘," dodává poslanec a studentský vůdce roku 1989 Marek Benda.

„V roce 1989 nám pomohly tři faktory. Za prvé, kolaps totalitního komunismu všude v Evropě. Za druhé, příznivá geopolitická situace – slabé Rusko a silná Amerika. A za třetí, domino efekt ve střední Evropě s Poláky, kteří hráli roli buldozeru,“ dodává Alexandr Vondra, disident a signatář Charty 77.

 

Záznam druhé části konference:

štítky: #1989 #Alexandr Vondra #Marek Benda #Pavel Žáček #Petr Fiala



Naše nejnovější výstupy

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.

10. června 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (1): Proč vlastně a jak na to?

V ekologii neexistují pravicová či levicová témata, jsou jen dobrá či špatná řešení. Následující seriál představuje priority konzervativní zelené politiky, místní i globální environmentální výzvy, vizi péče o krajinu, správně zvolený energetický mix, jadernou energii, očekávatelné inovace a další témata.

11. května 2021, IPPO

Nekulturní umírání kultury v době pandemické

Institut pro pravicovou politiku společně s Pravým břehem – Institutem Petra Fialy uspořádali 11. května 2021 debatu, která se věnovala situaci v sektoru kultury. Ten patří mezi nejvíce zasažené pandemií koronaviru. Dostalo se tedy kultuře dostatečné podpory? Odhalila krize hlubší problémy v jejím financování? Uvědomili jsme si, jak je důležitá pro naše životy, nebo naopak předznamenala zánik některých oblastí? Nejen o tom byla online debata s místopředsedou ODS Martinem Baxou, ředitelem Městského divadla Brno Stanislavem Mošou a ředitelem nakladatelství Host Miroslavem Balaštíkem, která během prvních dní od vysílání zaujala téměř 3 000 diváků.