14. března 2023, IPPO

Michal Chládek: Fiala není Babiš, máme krátkou paměť

rubrika: Komentáře

V minulém týdnu schválila Poslanecká sněmovna změnu valorizací důchodu. V souvislosti s tím jsem zaznamenal spoustu otázek. Proč neproběhla změna dříve, proč ne systémově, proč se nešetří úplně jinde nebo naprosto jinak? Jedna kritická poznámka mě ale překvapila nejvíce. Prý je současná vláda stejná, jako byla ta Babišova – chaotická, populistická a neschopná správně komunikovat. Ne, stejná jako vláda Babišova, ta Fialova rozhodně není, to jen lidé mají krátkou paměť. 

Začnu takzvaným „chaosem“. Před rokem jsme všichni poslouchali, že bez ruského plynu se neobejdeme, v zimě většina z nás bude mrznout, a pokud ne, tak výrazně zchudneme. Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček dokonce říkal, že to bez ruského plynu rozhodně nezvládneme. Firmy měly krachovat, nejdříve všechny, pak pouze ty největší. Proč? Protože nebudou mít zastropované ceny energií. Jaká byla celou dobu pozice vlády? To zvládneme. Vláda pomůže, ale musíme počkat na celoevropské řešení. 

A jak to dopadlo? Jako předsednická země EU se Česká republika na procesu nalézt celoevropské řešení výrazně podílela. Na ruském plynu nejsme závislí vůbec. Nikdo nemrzne. Vláda vydala na pomoc domácnostem a firmám desítky miliard korun a k žádnému velkému krachování, a tedy nárůstu nezaměstnanosti, v žádném případě nedošlo. 

Tím se dostávám k „populismu“. Pomoc s důsledky války na Ukrajině a energetickou krizí byla potřeba a pomáhat chtěli všichni. Logicky to stálo spoustu peněz, ale díky tomu panuje v Česku sociální smír a lidé zvládají krizi lépe, než očekávali.

Pravicový volič jistě namítne, že tohle nejsou ty slibované škrty ve státním rozpočtu. Nelze ale řešit zásadní krize a nezbytné systémové změny zároveň. Vláda jednoduše uhasila jeden obrovský požár, a za rohem už teď doutnají další. Důchodová reforma, reforma školství nebo třeba daní. 

Premiér Fiala v nedělních OVM prohlásil, že žádné řešení konsolidace rozpočtu nemůže být populární, ale vláda je připravena dělat i tato nepopulární rozhodnutí a nést za ně zodpovědnost. A na reformy je čas právě teď, kdy se situace ohledně energetiky ustálila. Důležité je zejména to, že se vládě daří tzv. strukturální deficit snižovat. V tom chce navíc pokračovat. V průběhu jara představí konsolidační balíček, kterým tento deficit sníží nejméně o 70 miliard. To je v dlouhodobém horizontu naprosto zásadní. 

Třetí výtka,  kterou slýchávám, se týká vládní komunikace. Současná vláda, na rozdíl od té předchozí, nepořádá dvanáct tiskovek za den jako ta minulá. To je ale dobře. Obecně vláda komunikuje vždy nejprve hlavně mezi sebou a poté teprve směrem  k veřejnosti. V médiích se ale často objevují části dokumentů nebo jen návrhy poradních orgánů, které rozhodně nejsou finální, a z toho pak vzniká zbytečný poprask.  

Rozdíl tedy vidím ve všech třech oblastech. Vláda rozhodně není chaotická a v porovnání s předchozí vládou umí své vize pojmenovat a následně je prosazovat, a to i na úrovni EU. Příprava nepopulárních strukturálních změn vylučuje „populismus“. K poslednímu bodu kritiky lze říct jen tolik, že správná komunikace nezávisí na kvantitě, ale na kvalitě vystoupení. Proč by měla vláda komunikovat něco, co je ve fázi příprav či dokonce jen návrhů poradních orgánů, a není na tom shoda v koalici?



Naše nejnovější výstupy

27. září 2023, IPPO

Kateřina Hloušková: Ještě lepší, než jsme čekali

Nikoliv třetí nejdražší (za Dánskem a Belgií) v porovnání průměrných cen elektřiny, ale až dvacátí první (mezi Slovenskem a Polskem). Nikoliv čtvrtí nejdražší (za Švédskem, Dánskem a Nizozemím) v porovnání průměrných cen plynu, ale až patnáctí (mezi Estonskem a Francií). A nikoliv druzí nejhorší (za Rumunskem) v meziročním růstu pololetních průměrných cen (indexu), ale naprosto nejlepší v celé evropské sedmadvacítce! To je realita, která by nás měla skutečně těšit, ale kterou bychom měli především umět sdělit každému českému občanovi. Takže ještě jednou: naše ceny byly ve druhém pololetí roku 2022 v rámci EU sedmé nejnižší u elektřiny a desáté nejnižší u plynu. A ceny nerostly, ale naopak klesaly. To je vynikající výsledek zvládnutí energetické krize. 

27. září 2023, IPPO

Slovensko na rozcestí

První poprázdninová debata nesla název Slovensko na rozcestí. S našimi hosty Ivanem Korčokem, slovenským diplomatem a politikem, bývalým ministrem zahraničí, který před nedávnem oznámil kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky, a prof. Lubomírem Kopečkem, odborníkem z Katedry politologie FSS MU, jsme se věnovali Slovensku v širším kontextu.

25. září 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: Josif Brodskij a současnost

V dnešní složité době se v kulturně politických debatách nezřídka otvírá otázka, nakolik je ruská kultura a myšlení jejích velikánů imperiální či nikoliv. K těm, kdož bývají z imperiálního myšlení obviňováni, překvapivě patří i jedna z největších postav poezie 20. století, básník Josif Brodskij (1940–1996), hlasatel svobody, pěvec individualismu, sám částečně oběť represivní mašinérie sovětského režimu. Konflikt s totalitní mocí, provázený násilným internacemi v psychiatrických léčebnách, přiměl básníka, jenž se později stal nositelem Nobelovy ceny, že v polovině 70. let Rusko opustil a svůj život dožil jako americký občan.

13. září 2023, IPPO

Jan Hroudný: Fiala jednal s jihokorejským premiérem. První kroky pro Restart Česka

Restart Česka začíná rychle nabírat konkrétní podobu. Petr Fiala jeho realizaci zahájil jednáním s předsedou vlády Korejské republiky Han Duck-soo, se kterým jednal o strategických korejských investicích v České republice.

12. září 2023, IPPO

Michal Chládek: Kdy je ten pravý čas hlásat vize pro Česko?

Média hlásají: „Vize premiéra je skvělá, ale přišla pozdě.“ A já bych se rád komentátorů zeptal, kdy jindy by měla dlouhodobá vize přijít? Týden poté, co ruské tanky vpadly na Ukrajinu? Nebo snad ve chvíli, kdy se všichni báli, že nebudeme mít čím topit, a média nás strašila tím, že v zimě zmrzneme?