19. dubna 2023, IPPO

Jan Hroudný: Další čtyři roky? Demokraté z Bidena nejsou nadšení

rubrika: Analýzy

Joe Biden se podle vlastního vyjádření plánuje v příštím roce zúčastnit prezidentských voleb a obhájit svůj mandát. Oficiální oznámení kandidatury však ještě neučinil. Jaké jsou jeho šance a kdo jsou jeho hlavní protikandidáti?

Úvodem je nutné zmínit, že Biden nemá nominaci Demokratické strany pro prezidentské volby jistou. Je mu 80 let a nezdá se, že by byl v nejlepší zdravotní kondici. Příliš dobře na tom není ani jeho popularita. Jeho opětovnou kandidaturu si tak přeje jen 37 % demokratů.

Úřadující prezident musí spolu s dalšími kandidáty projít procesem „primárek“, tedy primárních voleb, kdy strana nominuje kandidáta do voleb všeobecných. Většinou se jedná spíše o formalitu a strana svého prezidenta podpoří. V republikánských primárkách v roce 2020 tak Donald Trump získal hlasy více než dvou a půl tisíce delegátů, zatímco v pořadí druhý Bill Weld pouze jediný hlas.

Historicky známé jsou i případy, kdy prezident nominaci své strany nezískal, všechny se však odehrály ještě v 19. století. Až na jednu výjimku šlo o politiky, kteří do funkce nebyli zvoleni, ale nastoupili jako náhradníci po smrti úřadujícího prezidenta. Tou jedinou výjimkou byl rok 1856, kdy se Demokraté rozhodli nepodpořit svého výjimečně nepopulárního prezidenta (a těžkého pijana) Franklina Pierce a místo něj postavili Jamese Buchanana. Buchanan volby vyhrál a „za odměnu” zemi dovedl na pokraj občanské války, takže bývá zaslouženě hodnocen jako jeden z nejhorších prezidentů vůbec. Možnou paralelu se současnou situací představují volby v roce 1968, kdy L. B. Johnson oznámil, že nebude usilovat o prezidentskou nominaci své strany, k čemuž jej donutila reálná hrozba volební porážky.

Kdo jsou Bidenovy rivalové?

V případě, že je stávající prezident nepopulární a sama nominující strana si jej nepřeje, logicky se nabízí, že do primárek výrazněji promluví úřadující viceprezident, v tomto případě tedy viceprezidentka Kamala Harris. Jejím problémem však je, že je ještě méně populární než Biden. Vzhledem k tomu, že byla Bidenem pověřena řešením migrační krize na jižní hranici Spojených států – což je z povahy věci úkol prakticky neřešitelný – není se ostatně ani čemu divit. 

Mezi politiky, kteří už svoji kandidaturu potvrdili, je například Robert F. Kennedy mladší, další z členů prominentního rodinného klanu, který se snaží prosadit v nejvyšších patrech americké politiky. Média jej zpravidla charakterizují jako náruživého bojovníka za životní prostředí, ale také jako radikálního antivaxera (ještě z doby předcovidové). V jednom ze svých proslovů v roce 2022 byl dokonce schopen propojit povinné očkování s holocaustem, když ve snaze ilustrovat údajnou brutálnost restriktivních opatření konstatoval, že „i v hitlerovském Německu jste mohli přejít Alpy do Švýcarska nebo se schovat na půdě jako Anna Franková.” 

Nepatrnou šanci získat nominaci má spisovatelka Marianne Williamsonová, autorka spirituálně laděné literatury a self-help guru, která je známá rovněž jako aktivistka hnutí New Age. Její představy o světě, kterému má vládnout především láska, však více než ucelený politický světonázor připomínají pseudonáboženské zapálení. Tito dva kandidáti jsou prozatím jediní, kteří svou kandidaturu oficiálně oznámili. Vážnější vyzyvatelé prozatím vyčkávají. 

Mezi politiky, kteří už svoji kandidaturu potvrdili, je například Robert F. Kennedy mladší, další z členů prominentního rodinného klanu, který se snaží prosadit v nejvyšších patrech americké politiky. Média jej zpravidla charakterizují jako náruživého bojovníka za životní prostředí, ale také jako radikálního antivaxera (ještě z doby předcovidové). V jednom ze svých proslovů v roce 2022 byl dokonce schopen propojit povinné očkování s holocaustem, když ve snaze ilustrovat údajnou brutálnost restriktivních opatření konstatoval, že „i v hitlerovském Německu jste mohli přejít Alpy do Švýcarska nebo se schovat na půdě jako Anna Franková.” 

Nepatrnou šanci získat nominaci má spisovatelka Marianne Williamsonová, autorka spirituálně laděné literatury a self-help guru, která je známá rovněž jako aktivistka hnutí New Age. Její představy o světě, kterému má vládnout především láska, však více než ucelený politický světonázor připomínají pseudonáboženské zapálení. Tito dva kandidáti jsou prozatím jediní, kteří svou kandidaturu oficiálně oznámili. Vážnější vyzyvatelé prozatím vyčkávají. 

Na Bidenově podpoře zatím trvá například guvernér Kalifornie Gavin Newsom. Ten v loňském roce bez problémů obhájil svou funkci a následně zahájil turné po Spojených státech. Pod heslem „Kampaň pro demokracii“ navštěvuje tradičně republikánské státy, kde se setkává s místními levicovými aktivisty. Sklízí však zaslouženou kritiku, že by místo toho měl věnovat více pozornosti problémům svého vlastního státu, který trápí například obrovská kriminalita, vysoká drogová závislost nebo největší počet bezdomovců v USA. 

V médiích se pravidelně objevuje také jméno Pete Buttigieg, který se o získání nominace neúspěšně snažil již v roce 2020. V Bidenově kabinetu momentálně vykonává funkci ministra dopravy a má za sebou nepříliš povedené angažmá během nedávného vykolejení vlaku v Ohiu, které napáchalo výrazné ekologické škody. Republikáni jej kritizují mj. i kvůli tomu, že je ve chvílích krizí prakticky neviditelný.

Případnou kandidaturu zatím odmítají například oblíbený demokratický guvernér Colorada Jared Polis nebo senátorka z Minnesoty Amy Klochubar. Otázkou také zůstává, zda se o novou kandidaturu nepokusí Bernie Sanders. Ten je však ještě starší než Biden (je mu 81 let) a spekuluje se, zda má na další pokus vůbec dost sil. 

Takže i když je to na první pohled zvláštní, Biden má ze všech dosud známých demokratických kandidátů nejlepší šance. Velkou roli však bude hrát jeho aktuální zdravotní stav. Mladý vitální republikánský protikandidát typu Rona DeSantise by totiž ve všeobecných volbách mohl pro Bidena znamenat velký problém. 

štítky: #USA



Naše nejnovější výstupy

11. dubna 2024, IPPO

Martin Staněk: Důchodová reforma hnutí ANO, jakou svět neviděl

Již několik volebních období hovoří představitelé všech parlamentních stran o nutnosti přijetí důchodové reformy. Vláda Petra Fialy je první, které se podařilo přijít s uceleným balíkem opatření a reforem v důchodovém systému, jež by měly zajistit, že se důchodů dočkají i mladší generace. Hnutí ANO tuto reformu kritizuje a tvrdí, že má vlastní a “lepší” návrh. Odmítá jej však ukázat.

8. dubna 2024, IPPO

Martin Staněk: Veřejné finance se dostávají do formy. Rozpočet za březen má o 60 miliard menší deficit než loni

Vláda Petra Fialy si za jeden ze svých hlavních cílů dala ozdravení veřejných rozpočtů zdecimovaných za předchozích vlád hnutí ANO. Vládní snaha nese své ovoce. Za měsíc březen skončil státní rozpočet v deficitu o 60 miliard menším než v roce předchozím. Jde o nejlepší čísla za posledních pět let.

27. března 2024, IPPO

Pravej podcast: Politika a konspirace - Host: Honza Palička

Právo, noviny, PR & hlavně podcasty… To vše v sobě Honza Palička❗ Česko země podcastů Jak hodnotí současnou situaci na trhu? A co soudí o jeho budoucnosti?  Regulace návykových látek  Proč kritizuje zákaz HHC? Jak lépe nastavit spotřební daň na nikotinové výrobky? A co tiché víno? Sekty a konspirace v Čechách  Existuje u nás okultismus? A jaké bylo jeho první setkání s jehovisty? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v novém díle Pravýho podcastu.

27. března 2024, IPPO

Jan Hroudný: Souboj o viceprezidenta

Americké prezidentské primárky jsou už prakticky u konce. V posledních státech se sice budou konat ještě v červnu, ale karty už jsou reálně rozdány. Ameriku znovu čeká souboj „starců“ Bidena a Trumpa. I kvůli jejich vysokému věku bychom se měli soustředit na výběr viceprezidenta, který je v případě úmrtí nebo rezignace ve funkci vystřídá.

13. března 2024, IPPO

Martin Staněk: Inflační cíl ČNB dosažen! Inflace na 2 %

Za únor dosáhla míra inflace v České republice nejnižší hodnoty od prosince 2018. Růst spotřebitelských cen naplnil dlouhodobý cíl České národní banky a zastavil se na 2 %.