19. dubna 2023, IPPO

Jan Hroudný: Další čtyři roky? Demokraté z Bidena nejsou nadšení

rubrika: Analýzy

Joe Biden se podle vlastního vyjádření plánuje v příštím roce zúčastnit prezidentských voleb a obhájit svůj mandát. Oficiální oznámení kandidatury však ještě neučinil. Jaké jsou jeho šance a kdo jsou jeho hlavní protikandidáti?

Úvodem je nutné zmínit, že Biden nemá nominaci Demokratické strany pro prezidentské volby jistou. Je mu 80 let a nezdá se, že by byl v nejlepší zdravotní kondici. Příliš dobře na tom není ani jeho popularita. Jeho opětovnou kandidaturu si tak přeje jen 37 % demokratů.

Úřadující prezident musí spolu s dalšími kandidáty projít procesem „primárek“, tedy primárních voleb, kdy strana nominuje kandidáta do voleb všeobecných. Většinou se jedná spíše o formalitu a strana svého prezidenta podpoří. V republikánských primárkách v roce 2020 tak Donald Trump získal hlasy více než dvou a půl tisíce delegátů, zatímco v pořadí druhý Bill Weld pouze jediný hlas.

Historicky známé jsou i případy, kdy prezident nominaci své strany nezískal, všechny se však odehrály ještě v 19. století. Až na jednu výjimku šlo o politiky, kteří do funkce nebyli zvoleni, ale nastoupili jako náhradníci po smrti úřadujícího prezidenta. Tou jedinou výjimkou byl rok 1856, kdy se Demokraté rozhodli nepodpořit svého výjimečně nepopulárního prezidenta (a těžkého pijana) Franklina Pierce a místo něj postavili Jamese Buchanana. Buchanan volby vyhrál a „za odměnu” zemi dovedl na pokraj občanské války, takže bývá zaslouženě hodnocen jako jeden z nejhorších prezidentů vůbec. Možnou paralelu se současnou situací představují volby v roce 1968, kdy L. B. Johnson oznámil, že nebude usilovat o prezidentskou nominaci své strany, k čemuž jej donutila reálná hrozba volební porážky.

Kdo jsou Bidenovy rivalové?

V případě, že je stávající prezident nepopulární a sama nominující strana si jej nepřeje, logicky se nabízí, že do primárek výrazněji promluví úřadující viceprezident, v tomto případě tedy viceprezidentka Kamala Harris. Jejím problémem však je, že je ještě méně populární než Biden. Vzhledem k tomu, že byla Bidenem pověřena řešením migrační krize na jižní hranici Spojených států – což je z povahy věci úkol prakticky neřešitelný – není se ostatně ani čemu divit. 

Mezi politiky, kteří už svoji kandidaturu potvrdili, je například Robert F. Kennedy mladší, další z členů prominentního rodinného klanu, který se snaží prosadit v nejvyšších patrech americké politiky. Média jej zpravidla charakterizují jako náruživého bojovníka za životní prostředí, ale také jako radikálního antivaxera (ještě z doby předcovidové). V jednom ze svých proslovů v roce 2022 byl dokonce schopen propojit povinné očkování s holocaustem, když ve snaze ilustrovat údajnou brutálnost restriktivních opatření konstatoval, že „i v hitlerovském Německu jste mohli přejít Alpy do Švýcarska nebo se schovat na půdě jako Anna Franková.” 

Nepatrnou šanci získat nominaci má spisovatelka Marianne Williamsonová, autorka spirituálně laděné literatury a self-help guru, která je známá rovněž jako aktivistka hnutí New Age. Její představy o světě, kterému má vládnout především láska, však více než ucelený politický světonázor připomínají pseudonáboženské zapálení. Tito dva kandidáti jsou prozatím jediní, kteří svou kandidaturu oficiálně oznámili. Vážnější vyzyvatelé prozatím vyčkávají. 

Mezi politiky, kteří už svoji kandidaturu potvrdili, je například Robert F. Kennedy mladší, další z členů prominentního rodinného klanu, který se snaží prosadit v nejvyšších patrech americké politiky. Média jej zpravidla charakterizují jako náruživého bojovníka za životní prostředí, ale také jako radikálního antivaxera (ještě z doby předcovidové). V jednom ze svých proslovů v roce 2022 byl dokonce schopen propojit povinné očkování s holocaustem, když ve snaze ilustrovat údajnou brutálnost restriktivních opatření konstatoval, že „i v hitlerovském Německu jste mohli přejít Alpy do Švýcarska nebo se schovat na půdě jako Anna Franková.” 

Nepatrnou šanci získat nominaci má spisovatelka Marianne Williamsonová, autorka spirituálně laděné literatury a self-help guru, která je známá rovněž jako aktivistka hnutí New Age. Její představy o světě, kterému má vládnout především láska, však více než ucelený politický světonázor připomínají pseudonáboženské zapálení. Tito dva kandidáti jsou prozatím jediní, kteří svou kandidaturu oficiálně oznámili. Vážnější vyzyvatelé prozatím vyčkávají. 

Na Bidenově podpoře zatím trvá například guvernér Kalifornie Gavin Newsom. Ten v loňském roce bez problémů obhájil svou funkci a následně zahájil turné po Spojených státech. Pod heslem „Kampaň pro demokracii“ navštěvuje tradičně republikánské státy, kde se setkává s místními levicovými aktivisty. Sklízí však zaslouženou kritiku, že by místo toho měl věnovat více pozornosti problémům svého vlastního státu, který trápí například obrovská kriminalita, vysoká drogová závislost nebo největší počet bezdomovců v USA. 

V médiích se pravidelně objevuje také jméno Pete Buttigieg, který se o získání nominace neúspěšně snažil již v roce 2020. V Bidenově kabinetu momentálně vykonává funkci ministra dopravy a má za sebou nepříliš povedené angažmá během nedávného vykolejení vlaku v Ohiu, které napáchalo výrazné ekologické škody. Republikáni jej kritizují mj. i kvůli tomu, že je ve chvílích krizí prakticky neviditelný.

Případnou kandidaturu zatím odmítají například oblíbený demokratický guvernér Colorada Jared Polis nebo senátorka z Minnesoty Amy Klochubar. Otázkou také zůstává, zda se o novou kandidaturu nepokusí Bernie Sanders. Ten je však ještě starší než Biden (je mu 81 let) a spekuluje se, zda má na další pokus vůbec dost sil. 

Takže i když je to na první pohled zvláštní, Biden má ze všech dosud známých demokratických kandidátů nejlepší šance. Velkou roli však bude hrát jeho aktuální zdravotní stav. Mladý vitální republikánský protikandidát typu Rona DeSantise by totiž ve všeobecných volbách mohl pro Bidena znamenat velký problém. 

štítky: #USA



Naše nejnovější výstupy

17. července 2024, IPPO

Jan Hroudný: Kdo je J. D. Vance?

Trump si vybral svého kandidáta na viceprezidenta. Je jím (možná poněkud překvapivě) republikánský senátor za stát Ohio J. D. Vance. Jde o vůbec nejmladšího republikánského senátora a v politice je v podstatě začátečníkem.

16. července 2024, IPPO

Babylon Brusel: Ondra je europoslanec! Trollení a loutkaření v EP

Nový europoslanec, vytrollení Danuše i loutkové divadlo Babiše. To vše a mnohem víc v dalším díle podcastu Babylon Brusel!

16. července 2024, IPPO

Tereza Cimoradská: Kontraproduktivní nastavování zrcadel

Na sociálních sítích, především pak na Facebooku, je možné již delší dobu pozorovat velmi specifický fenomén. Nahlédneme-li do diskuzí pod příspěvky některé ze stran na demokratické straně politického spektra, vždy tam objevíme urážky, vulgarity a občas i výhružky. To samotné není nijak zajímavé ani výjimečné. Co si ale pozornost zaslouží, jsou osoby autorů. Zatímco důchodkyně Marie (jména jsou zde volena čistě náhodně a pro ilustraci) píše do komentářů, že premiér by měl viset s celou vládou, protože „je to banda vlastizrádců“, její profil přetéká fotkami pejska, kýčovitými přáníčky pro „krásný den všem dobrým lidem“ a virálními videy se zvířátky. Sem tam se objeví i fotka zahrádky s textem „Podívejte, jak mi krásně kvetou jiřinky.“ V původní diskuzi pak o pár příspěvků pod Marií nalezneme například Pavla ve středním věku. Ten pro změnu obviňuje vládu z kolaborace, vyhrožuje lidovým soudem, opakováním defenestrace a celé to prokládá vulgaritami v kadenci převyšující četnost interpunkce. Ani Pavlův profil nebude ničím výjimečný – fotky auta, rodiny, sem tam kus masa na grilu nebo piva na restaurační zahrádce. Stejně jako u důchodkyně Marie ani u Pavla ve středním věku není na první pohled patrné, že se jedná o člověka, který se neštítí na názorového oponenta vyslat salvu toho nejhoršího a nejvíce nenávistného, co dokáže vymyslet.

3. července 2024, IPPO

Eva Decroix: Doba politických trhovců a sládků se vrací

V těchto dnech mě napadají slova Františka Vaňka z Audience  „Je to všechno na hovno —“. V Evropě vzniká první otevřeně proruská koalice a to zcela podle notiček Kremlu. V tupé a slepé snaze získat či udržet si moc si nasadila líbivou tvářičku ochrany národních zájmů. Že nic není víc v rozporu s našimi národními zájmy než kamarádšoft s těmi, kteří podkopávají bezpečnost našeho státu, je jen bezvýznamný paradox.  Historie jich je plná.

2. července 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek státního rozpočtu je nejnižší za posledních pět let

Jeden z nejdůležitějších slibů vlády Petra Fialy – snižování veřejného zadlužení, se postupně daří naplňovat. Státní rozpočet skončil v 1. pololetí ve schodku 178,6 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardám. Výsledek hospodaření je nejlepší za posledních pět let. Vše nasvědčuje tomu, že plán rozpočtu na letošní rok se podaří naplnit.