26. června 2023, IPPO
Ivana Ryčlová: Na vlně Svobodné Evropy
rubrika: Komentáře
Dne 14. června byla v pražském sídle Rádia Svobodná Evropa otevřena tři studia umožňující obrazové vysílání. Účast českého prezidenta Petra Pavla a nepříliš diplomatická vyjádření v rozhovoru, který po ukončení slavnostního ceremoniálu poskytl, zastínily mnohé z toho, co by bývalo bylo dobré vyzdvihnout. Třeba skutečnost, že jedno ze studií nese jméno českého novináře, dlouholetého ředitele československého oddělení Svobodné Evropy Pavla Pecháčka.
V lednu letošního roce zesnulý Pavel Pecháček patřil k nejvýraznějším osobnostem posrpnové emigrace. Československé oddělení Svobodné Evropy řídil s přestávkami více než dvanáct let. V roce 1989 byl jedním z mála nezávislých novinářů, kteří v češtině v živých vstupech informovali z mítinků na Václavském náměstí. Mimo jiné se zasloužil i o to, že Svobodná Evropa byla v roce 1995 přestěhována z Mnichova do Prahy.
Svobodná Evropa v současnosti šíří informace do dvaceti tří zemí. Tři nová vysílací studia mají přispět k oslovení rostoucího publika prostřednictvím moderních komunikačních platforem. Dnes spojuje Svobodnou Evropu s rádiem už téměř jenom název. Vysílá sice stále dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, ale vyrábí stále více vizuálního materiálu. Je to služba pomáhající lidem v nesvobodě pochopit aktuální události. Tři nová studia budou mimo jiné využita na podporu produkce reportáží o ruské válce na Ukrajině. Té se ve svém rozhovoru věnoval také prezident Pavel. Jeho kontroverzně přijímané prohlášení o nutnosti přísného dohledu nad ruskými občany žijícími v zahraničí vzbudilo pozornost domácích i zahraničních sdělovacích prostředků. Bylo hojně citováno také prokremelskými i nezávislými médii. Svá slova musel český prezident později upřesňovat.
Situaci reflektovaly i české sociální sítě, pro něž to byla vynikající příležitost, aby se do prezidenta náležitě „obuly“. Uživatelé některých sociálních sítí si rovněž posílali odkaz na pokleslou humoristickou produkci „novinářů“ Xavera Veselého a Petra Holce, cílenou na minulost hlavy státu. Je škoda, že u příležitosti otevření nových studií Svobodné Evropy se tak málo pozornosti věnovalo podstatě této instituce financované Kongresem Spojených států amerických a hlavně statečné činnosti těch, kteří pro ni pracují. Aby mohli do svých zemí sužovaných totalitními režimy posílat pravdivé informace, riskují reportéři v terénu nezřídka své životy a ti, kteří pracují v redakcích, čelí ohrožení sebe i svých blízkých.
České vysílání Svobodné Evropy skončilo 30. září 2002. Přes veškeré problémy, které jako jakýkoliv jiný stát máme, jsme považováni za demokratickou zemi. Žádnou zahraniční instituci garantující svobodu slova a tisku nepotřebujeme. Svobodu bereme jako samozřejmost, což je dobře. Pamětníci předchozího režimu, dokážou tuto skutečnost upřímně ocenit. Generální ředitel Svobodné Evropy Jamie Fly během slavnostního otevření studií řekl: „Při pobytu v Praze mě inspirovala oddaná obhajoba svobodného tisku a poslání Rádia Svobodná Evropa našimi českými partnery. Jsem vděčný za trvalou podporu ze strany české vlády a lidu.“ Měli bychom být oprávněně hrdí na to, že sídlo Svobodné Evropy se nachází právě v Praze. Že v šíření svobodných informací do nesvobodných zemí hraje naše metropole jednu z klíčových rolí a že tím, kdo dal v nových prostorách Svobodné Evropy první interview, mohl být právě český prezident.