10. července 2023, IPPO

Jan Hroudný: Supermajority jako nový americký fenomén?

rubrika: Komentáře

Prestižní server Politico zveřejnil tento týden zajímavý článek obsahující výpovědi několika amerických politiků, kteří jsou členy zákonodárných sborů ve státech, kde výrazná většina voličů podporuje „druhou stranu“ a její zástupci nejen, že drží tzv. „supermajority“ neboli kvalifikovanou většinu, ale dokonce nečelí prakticky žádné opozici. 

V senátu státu Hawaii například zasedají pouze dva republikáni, proti nimž stojí 24 demokratů. Drobnou útěchou jim může být, že po volbách v roce 2016, kdy neuspěl jediný úřadující republikánský senátor Sam Slom, neseděl v havajském senátu republikán ani jeden, takže jejich výsledky mají jednoznačně zlepšující se tendenci.

Příkladem státu, kde jsou naopak v totální menšině demokraté, je Západní Virginie. Tamní legislativní orgány ovládala Demokratická strana nepřetržitě od třicátých let často s drtivou převahou, ale v roce 2015 nastal zlom, který přebarvil stát do červena – v senátu nyní zasedají pouze tři demokraté proti 31 republikánům.   

Zmiňovaný článek dobře popisuje poněkud frustrující práci menšinových opozičníků – od vtípků o schůzích klubů v restauračních boxech, až po skutečnost, že jejich návrhy mají šanci na úspěch jen, pokud je místo autorů předloží některý spřátelený zástupce většiny. Zástupci opozice však mohou v některých hlasováních představovat vítané spojence pro nejrůznější názorové frakce vedoucí strany.

Současný trend je takový, že států s velkou převahou jedné strany přibývá. Týká se to zejména republikánské převahy, podle aktuálních dat má téměř dvacítka státních zákonodárných sborů republikánskou převahu alespoň 2:1. Tento jev jen potvrzuje často zmiňovanou geografickou polarizaci americké politiky – která je podle mnohých nejvyšší od občanské války.

Státy přitom mají – navzdory postupnému vzrůstu federální moci – v některých ohledech poměrně výrazné pravomoci v oblastech školství, zdravotnictví nebo třeba dopravy, což je ostatně jedním z rysů amerického federálního systému. Federální vláda naproti tomu vykonává pravomoci  jí výslovně svěřené ústavou a také ty, které jsou s výkonem výslovných pravomocí přímo spojeny. 

A jak je to s většinami v zákonodárných orgánech na federální úrovni? Od zformování Republikánské a Demokratické strany měli republikáni největší většinu ve Sněmovně reprezentantů v letech 1866-1867. Proti 172 republikánským poslancům stálo pouze 46 demokratických, v Senátu byl po jistou dobu poměr dokonce 57:9. Tento výsledek však byl způsoben tím, že se volby do Sněmovny reprezentantů odehrály pouhý rok po konci občanské války, kdy do Unie nebyly přijaty zpět poražené jižanské státy. Tříčtvrtinové většiny dosáhla i Demokratická strana, a sice v éře New Dealu. Ve volbách v roce 1936 získala 334 poslanců, zatímco republikáni pouhých 88.

Postupně vymizely i dvoutřetinové většiny nutné k prosazení ústavních dodatků. Naposledy drželi dvoutřetinovou většinu v obou komorách Kongresu demokraté v letech 1977-1979. Trend tak směřuje spíše k slabším většinám.V zásadě podobné je to i u prezidentských voleb. Přes 90 % hlasů ve sboru volitelů získal naposledy Reagan v roce 1984, ve volbách po roce 2000 představuje největší zisk Obamových (bezmála) 68 % v roce 2008.

štítky: #USA



Naše nejnovější výstupy

2. června 2024, IPPO

Petr Fiala: Odvážný a originální. Připomínáme si 25. výročí úmrtí Václava Bendy

Dnes si připomínáme výročí 25 let od smrti Václava Bendy (2. června 1999). Několika poznámkami chci připomenout tuto výjimečnou a originální osobnost. Základní kontury příběhu Václava Bendy všichni známe: prožil příliš krátký život, v tomto vyměřeném čase však prokázal odvahu a intelektuální poctivost, stal se vzorem pro mnoho lidí a uspěl v úctyhodném množství společenských rolí. Jak v období totality, tak v demokracii.

31. května 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek rozpočtu poklesne

Konsolidaci veřejných financí a  postupný pokles schodků rozpočtu si vláda Petra Fialy vytkla za jeden ze svých prioritních programových bodů. V době svého nástupu zdědila schodek, který počítal s deficitem téměř 500 miliard korun. Již první rok se jej oproti plánu podařilo snížit o téměř 80 miliard a vláda pokračuje dále. Už příští rok by měly být veřejné finance na polovině úrovně roku 2021 a  schodek patrně nepřekročí hranici 230 miliard. Ambice jsou ale ještě smělejší.

28. května 2024, IPPO

Jan Hroudný: Stojíme na správné straně

Křest nové knihy Petra Fialy Vládnutí v čase krizí včera bohužel doprovázel nepříjemný incident. Projev Petra Fialy narušila skupinka propalestinských aktivistů, která jej přerušila křikem a nenechala domluvit.

23. května 2024, IPPO

Kateřina Hloušková: Školství po digitálních přijímačkách

Pamatujete si, co se dělo loni ohledně přijímaček na střední školy? Věřili jste tomu, že se to může v průběhu jednoho roku radikálně změnit? Já, upřímně, ani ne. A ne proto, že bych nevěřila, že máme schopné lidi, kteří to dokáží, ale protože znám některé rozhodovací mechanismy a vím, že nejsou nastaveny tak, aby se něco rychle změnit vůbec dalo. Stal se tedy tak trochu zázrak. A zdá se, že by mohly následovat i další. 

22. května 2024, IPPO

Martin Staněk: Lékařské odbory chtějí znovu protestovat. Vláda přitom svoje sliby plní

Česká lékařská komora a odbory opět hrozí svoláním protestů proti podmínkám ve zdravotnictví. Před necelým půlrokem přitom zástupci lékařů a zástupci vlády našli společnou řeč u jednacího stolu. Dnes někteří představitelé lékařské komory tvrdí, že vláda své sliby neplní. Jak je to ale doopravdy? Pojďme se podívat, jak probíhá plnění bodů, na nichž se obě strany shodly.