kolektiv IPPO: Důchodová reforma: Několik základních poznámek a 18+12 návrhů změn

Motto:"Čím rychleji zapomeneme, že tu byla tzv. Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudové, tím lépe pro dlouhodobě udržitelné veřejné finance."

 

Metodické poznámky k materiálu MPSV

1. Není to analytický materiál, ale velmi povrchní prezentace. 
2. Řada výpočtů působí nevěrohodným dojmem a je třeba je nezávisle prověřit .
3. Není možné mít oddělený přístup pro 1.pilíř a zbytek důchodového systému. Je nezbytný komplexní přístup vlády, přepočet výsledků MPSV a ne resortismus.
4. Hlavními cíly reformy musí být snížení  negativního salda 1.pilíře (krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont) a posílení individuální odpovědnosti občanů za své důchodové zabezpečení. Sekundárním cílem reformy může být i posílení rodinné solidarity v důchodovém systému.

 

Snížení negativního salda v 1.pilíři

1. Nezbytnost prodlužování věku odchodu do důchodu nad 65 let.
2. Snížení podílu růstu reálných mezd ve valorizaci z 1/2 je naprostá nezbytnost.
3. Nutnost omezení předčasných důchodů.
4. Nelze přistoupit na byť dočasné snížení valorizace pod úroveň inflace s vyjímkou situace, kdy dochází k poklesu reálné mzdy. O 1/3 poklesu reálné mzdy je pak valorizace o inflaci snížena. O 1/3 růstu nebo poklesu reálńych mezd se pak valorizace zvyšuje nebo snižuje. 
5. Je nezbytné omezit tzv. náhradní doby.
6. Neomezovat dohody o provedení práce, mělo by to negativní dopad na flexibilitu trhu práce. Nevytvářet vybrané skupiny zaměstnanců s vyšším limitem.
7. Upravit pojištění OSVČ a umožnit jim volbu (viz dále).

 

Posílení rodinné solidarity v 1.pilíři

1. Umožnit placení určitého procenta z vyměřovacího základu pro pojistné rodičům v důchodu.
2. Tzv. výchovné používat jen dočasně, v žádném případě ho nevalorizovat a mít ho jako dočasný příplatek k důchodu.
3. Co nejrychlejší zrušení výchovného u nových důchodů po zavedení platby z vyměřovacího základu rodičům. Výchovné dramaticky prohlubuje už tak hlubokou genderovou nerovnost ve střednědobém horizontu v neprospěch mužů.
4. Podpořit dobrovolné sdílení vyměřovacích základů manželů a rozšířit jej i na registrované partnery.

 

Dílčí závěr

1. Návrh reformy z pera MPSV naprosto rezignuje na krátkodobý horizont snížení negativního salda v 1.pilíři, všechno přesouvá do vzdálenější budoucnosti.
2. Zavedení navržené podoby "reformy" prohloubí schodek veřejných financí na cca 8-10 let. Z tohoto pohledu je větší "reformní úsilí" vyvinuto, pokud návrh MPSV nebude realizován.
3. Jako absolutní reformní minimum je nezbytné vyřadit z návrhu maximum opatření se záporným dopadem na bilanci veřejných rozpočtů a posílit kroky k větší individuální odpovědnosti občanů za své zabezpečení.
4. Krátkodobý horizont musí být reformě založen na dvou klíčových opatřeních:
   1. - výrazně snížit podíl růstu mezd na valorizaci cestou 2 kroků
      - snížení podílu růstu reálných mezd na 1/3 (alternativně až na 1/4)
      - valorizace podle růstu mezd se bude vztahovat pouze na poměrnou část důchodu bez základní výměry
   2. razantní omezení náhradních dob v podstatě jen na dobu pobírání mateřské. Nemocenskou a péči o osobu blízkou považovat za náhradní dobu až v délce přesahující 60 měsíců. Ostatní náhradní doby zrušit nebo velmi výrazně omezit jejich zápočet. Vázat tak striktněji potřebné doby pojištění na platbu odvodů na sociální pojištění. Rozsah náhradních dob máme jeden z nejvyšších v rámci OECD.

 

Navrhované úpravy

1. Zvyšovat věk odchodu do důchodu na 67 let v roce 2047 pro ročníky narození 1980 a mladší. Tento více než 20 letý proces je dostatečný reformní závazek. Je zbytečné iritovat veřejnost 68 lety v roce 2057.
2. Zabudovat do zákona "autopilot", který bude od roku 2047 zvyšovat věk odchodu do důchodu v závislosti na zvyšování doby dožití a zachování průměrné dělky pobírání penze na 21 letech.
3. Upravit parametry nových důchodů vedoucí ke zpomalení jejich růstu po roce 2025:
   • snížení 1.redukční hranice na 42% průměrné mzdy
   • snižování procenta zápočtu výpočtového základu na každý získaný rok pojištění
   • redukce rozsahu náhradních dob a redukce jejich ocenění ve srovnání s dobami pojištění
   • nepřistoupit na snižování zápočtu příjmů do 1.redukční hranice (základní ochrana před hrozbou chudoby) a snižování zápočtu příjmů nad 1.redukční hranicí (ochrana principu zásluhovosti)
4. Snížení podílu růstu reálných mezd viz výše.
5. Vrátit maximální dobu předčasnosti u předčasných důchodů na 3 roky. Zavést vyšší krácení předčasných důchodů s krácením s menšími skoky za každých započatý 30 dnů a neprovádět valorizace do dosažení důchodového věku (tj. varianta 1 návrhu MPSV).
6. Nezávádět sníženou valorizaci pod úroveň inflace ani dočasně s vyjímkou poklesu reálných mezd (viz výše).
7. Neomezovat DPP, jsou důležité pro flexibilitu trhu práce.
8. Ponechat na volbě OSVČ výběr ze dvou variant:
   • 1.varianta: návrh MPSV
   • 2.varianta: minimální pojistné 25% průměrné mzdy s vědomím, že důchod bude vyměřen ve výši minimálního garantovaného důchodu složeného ze základní výměry a poměrné výměry ve výši 10% průměrné mzdy. Tj. v současných relacích cca 8-9 tisíc Kč s tím, že do nákladů si může dát OSVČ až 120 tisíc Kč ročně do důchodového spoření ve 3.pilíři. Podmínkou výplaty z 3.pilíře by bylo v tomto případě minimálně 10 letá důchodová renta nebo nákup doživotní anuity u životní pojišťovny. O těchto až 120 tisíc Kč se navyšuje i výše výdajového paušálu, pokud je uplatňován.
9. Zavedení placení 1,5% vyměrovacího základu dítěte pro oba rodiče (MPSV navrhuje 1% pro každého rodiče), pouze dobrovolně. Dítě si vybere, zda chce platit žádnému, jednomu či oběma rodičům a poměr mezi oba rodiče. Jednalo by se o samostatný příplatek k důchodu nepodléhající valorizaci apod. Ve chvíli zavedení placení procenta vyměřovacího základu pro rodiče se ruší výplata výchovného u nových důchodů. U již přiznaného výchovného se ponechá na volbě rodičů a dětí, zda zvolí pokračování výplaty výchovného nebo výplatu daného procenta z vyměřovacího základu.
10. Výchovné co nejrychleji zrušit jako prvek prohlubující dramaticky genderovou nerovnost v důchodovém systému. Modelových propočet ukazuje, že průměrný důchod muže 19.755Kč pobíráný v průměru 18,5 roku odčerpá z důchodového systému 4,385 mil Kč. U žen při průměrném důchodu 16.484Kč probíraném po dobu 28 let (údaje za rok 2021, u výše důchodu za 12/2022) vyčerpá z důchodového systému kumulativní částku 5,538 mil Kč. Pokud uvedeme v průměru 1,7 dítěte na ženu, celkové výchovné dosáhne po dobu pobírání  důchodu 285 tisíc Kč. Celková částka vyplacená v důchodu ženě je 5,82 mil Kč a je téměř o třetinu vyšší , než celková výše vypláceného důchodu u muže. A to při v průměru vyšších odvodů u mužů, což výrazně popírá princip zásluhovosti ve prospěch hlubokého přerozdělování.
11. Již přiznané výchovné vázat na podmínku minimálně 15 leté doby pojištění dítěte, včetně náhradních dob. Jen tak lze zabránit absurditě, že matka, která vychovala špičkového bankéře nebo kardiochirurga dostane výchovné 500 Kč a matka, která vychovala 4 recidivisty dostane 2000 Kč. I zde musí platit matematický princip okrajových podmínek.
12. Sdílení vyměřovacích základů manželů je nezbytné rozšířit i na registrované partnery.
13. V žádném případě nepřistupovat na zkrácení potřebné pojištěné doby na 25 let. Pokud vyjdeme z průměrné doby pobytu na trhu práce 42-45 let a délky pobírání důchodu v průměru 22 let tak situace je následující (v letech):

    	min. pojištění	nepřispívání do systému	pobírání penze
    Dnes	35	cca 10	22
    Návrh	25	cca 20	22

    Dnešní poměr je 35 let placení pojištěni (včetně náhradních dob), tedy 35 let "práce" versus 32 let "nepráce". Podle návrhu stačí v aktivním věku pracovat (včetně náhradních dob) a odvádět pojištění 25 let, 20 let odvádět pojištění a tedy pracovat nemusím a přesto získám nárok na 22 let v penzi, tedy v dospělosti za 25 let práce a odvádění pojistného nárok na až 42 let "nepráce" (20+22). A to ještě není započtení příprava na profesi a vzdělávání po 18 letech věku. Zvláště u mladší generace, speciálně u mileniánů, se může stát model, že stačí odpracovat 25 let a získat nárok na  22 letý důchod (byť nízký) a k tomu 20 let v aktivním věku si užívat mimo pracovní trh, přitažlivým.
14. Jako alternativy lze přijmout, že při dosažené pojištěné době 25 let se získává nárok na základní výměru (alt.1) nebo minimální garantovaný důchod (alt.2).
15. U předčasných důchodů prodloužit potřebnou dobu pojištění na 40 let. Zvážit možnost plného důchodu před dosažením důchodového věku při odpracování 45 let bez náhradních dob.
16. V žádném případě nepřistupovat na návrh MPSV rozšířit okruh osob v náročných profesích za zvýšení sazby důchodového pojištěni o 5%. Jedním z největších výdobytků polistopadového období v důchodovém systému je zrušení důchodových kategorií a jednotný důchodový systém. Návrh MPSV je otevření Pandořiny skříňky vedoucí k postupné erozi jednotného důchodového systému a k extenzi počtu " náročných profesí". Tento záměr vychází z již dávno překonané koncepce jedné celoživotní profese a uváznul hluboko ve 20.století. Cesta, kdy lidi necháme zdevastovat zdraví v celoživotní náročné profesi a zato jej/ji pošleme dříve do důchodu je nepřijatelná. Navíc, při již tak vysokých odvodech činí při zvýšení odvodů o 5% celou řadu odvětví nekonkurenceschopné a povede k jejich odchodu do jiných zemí. Řešením je použití předdůchodu či polovičního důchodu s částečným úvazkem, viz níže.
17. Neprodlužovat období pro obnovu nároku na vdovský důchod na 5 let. Při vysoké rozvodovosti, vysokým počtem neoddaných párů, tlaku na stejné zacházení u registrovaného partnerství, je obnovení nároku v podstatě generováno náhodou a nemá význam prodlužovat fungování tohoto "generátoru náhody" na 5 let. Nemluvě o navýšení výdajů o 0,7 mld Kč ročně.
18. Lze souhlasit se zvýšením garantované výše důchodu zvýšením minimální procentní výměry na 10% průměrné mzdy při minimální době pojištění 35 let.

  

Další návrhy nad rámec materiálu MPSV 

1. Inovovaná konstrukce důchodu z 1.pilíře:
   • základní výměru tvoří vyšší částka z 10% průmérné mzdy nebo životního minima jednotlivce. Pokud je v důsledku zvýšení některé z těchto částek nutné zvýšit základní výměru, jde celá výše valorizace či její nezbytná část odpovídající zvýšení o inflaci a 1/3 růstu reálných mezd na nominální navýšení základní výměry. V případě nutnosti zvýšit základní výměru a pokud k tomu nepostačuje každoroční valorizace, je možné navýšení základní výměry rozložit do 2 let.
   • poměrnou výměru dělí dvě redukční hranice. 1.redukční hranice ve výši 42% průměrné mzdy, započtení 100%. 2.redukční hranice 4xprůměrná mzda, mezi 1. a 2.redukční hranicí je zápočet 26%, k částce nad 2.redukční hranicí se nepřihlíží.
2. Valorizace se provádí pouze u poměrné výměry bez základní výměry. Pokud dojde k nárůstu životního minima nebo 10% průměrné mzdy, jde valorizace přednostně na nárůst základní výměry. Vláda může svým nařízením rozhodnout, že valorizace o inflaci proběhne navýšením poměrné výměry všech důchodů o stejnou částku v případě nezbytnosti ochránit nízkopříjmové důchody.
3. Pro ročník narození 1975 a mladší se nově přiznané důchody valorizují následujícím způsobem: základní výměra je valorizována výše popsaným způsobem, poměrná výměra je valorizována o inflaci v částce přiznané do 1.redukční hranice a o 1/3 růstu mezd celou poměrnou výměru. Vláda může svým nařízením rozhodnout, že valorizace o inflaci proběhne navýšením poměrné výměry všech důchodů o stejnou částku odpovídající danému procentu 1.redukční hranice v případě nezbytnosti ochránit nízkopříjmové důchody. Tento způsob valorizace ochrání při vysoké inflaci nízké důchody a při vysokém růstu reálných mezd podporuje zásluhovost.
4. 2.redukční hranice zůstane spojena se stropem odvodů na sociální zabezpečení a bude se každoročně snižovat o 0,05 násobek průměrné mzdy tak, aby po 20 letech byla 2.redukční hranice spojená se stropem odvodů na trojnásobku průměrné mzdy.
5. Při souběhu pracovní aktivity a pobírání starobního důchodu lze postupovat podle čtyř variant (jedná se o parametrickou úpravu stávajícího stavu+ jedna nová možnost):
   1. Pokud dochází po dosažení důchodového věku k souběhu pobírání plné penze a pracovní činnosti, navyšuje se důchod o 1% z výpočtového základu za každých 360 dní.
   2. Pokud po dosažení důchodového věku není pobírán důchod a nadále je vykonávána pracovní činnost, navyšuje se důchod o 3,75% výpočtového základu za každých 90 dní.
   3. Pokud po dosažení důchodového věku je vyměřen poloviční důchod a pokračuje pracovní aktivita, navyšuje se plný důchod o 3,75% za každých 180 dní.
   4. nová možnost: 2 roky před dosažením důchodového věku je možné si požádat o výměru polovičního důchodu, který po tyto dva roky není valorizován a současně je vykonáván částečný pracovní úvazek, po dosažení důchodového věku je vyměřen nekrácený  plný důchod.
6. Důchodový systém v 1.pilíři musí zohlednit i princip zásluhovosti vedle principu ochrany před chudobou. Zde je nutné zdůraznit, že 1.pilíř je v zájmu solidarity s nízkopříjmovými skupinami krajně nespravedlivý vůči lidem s nadprůměrnými příjmy. Pro ilustraci orientační přibližný propočet doby, kdy se důchodci s nadprůměrnou mzdou vrátí zaplacené pojistné (průměrná mzda dále PM) při v průměru 42 leté době pojištění a pobírání nadprůměrné mzdy:
   3xPM.           44let 4 měsíce
   2xPM.            37let 2 měsíce
   1,5xPM.          32let 1 měsíc
   1xPM.             25let 1 měsíc
   
   Z tohoto orientačního propočtu je zjevné, že někde pod 1,5xPM začíná pásmo "nenávratnosti odvodů" i pro skutečně dlouhověké. Lidé s vyšší než 4xPM jsou chráněni alespoň stropy odvodů.
7. Proto pro pojistné ve výši 2-4 násobku PM je umožněno, aby 1/3 pojistného odváděného zaměstnancem byla jednou za rok na žádost zaměstnance poukázána do 3.piliře za podmínky, že daná částka z 3.pilíře bude použita výhradně na výplatu minimálně 10 leté renty nebo nákup doživotní anuity. Stejně může být postupováno nejen u 3.pilíře, ale i u investičního penzijního účtu. Adekvátně také dojde ke krácení poměrné výměry důchodu z 1.pilíře. Po stejnou dobu 20 let, po kterou je snižován strop odvodů na trojnásobek PM je i tempem 0,025 PM snižována i spodní hranice pojistného pro možnost převodu části odvodů do 3.pilíře na 1,5 násobek PM.
8. U 3.pilíře vedle navrhovaných změn, tj. zavedení státního příspěvku u penzijního spoření až od měsíční částky 500 Kč a zvýšení horní hranice pro příspěvek na 1500Kč se jeví jako vhodné i zvýšení daňového osvobození při příspěvku zaměstnavatele na důchodové spoření a vytvoření fakticky dvou kategorií důchodového spoření bez toho, aby se legislativně vytvářely nové instituce.
   "1.kategorie": novelizovaný současný systém, tj. viz výše navrhované změny u státního příspěvku, daňové osvobození příspěvku zaměstnavatele do 50tisíc Kč, možnost jednorázového výběru naspořené částky a státního příspěvku.
   "2.kategorie": důchodové spoření OSVČ až do 120tisíc Kč uznatelných nákladů (viz výše), převod  na žádost zaměstnance 1/3 pojistného placeného zaměstnancem z pojistného placeného mezi dvoj až čtyřnásobkem průměrné mzdy do 3.pilíře, které se dostane během 20 let na 1,5 až trojnásobek PM, daňově osvobozený příspěvek zaměstnavatele ve výši 50-120 tisíc Kč, možnost výběru naspořené částky včetně státního příspěvku pouze ve formě minimálně 10 leté renty nebo nákupu doživotní anuity.
9. Pro zvýšení atraktivity této "2.kategorie" bude zřízen i státem "organizovaný" důchodový fond/y. Buď změnou zákona u ČNB a nebo rozhodnutím akcionářů u Národní rozvojové banky. Tato varianta je vhodnější ze tří důvodů:
   1. není třeba změny zákona
   2. ČNB by regulovala a dozorovala vlastní produkty
   3. možné synergie důchodového spoření a finančních nástrojů z prostředků EU, které by měly nahradit významnou část dotací
10. Pro budoucnost by se tak vytvořil systém, kdy by mzdové vyjednávání bylo standardně fakticky dvousložkové: vyjednávání o platu/mzdě a příspěvku na důchodové spoření. Pro zaměstnavatele výhodné, protože snižuje jejich personální náklady ( zvýšení mzdy o 3000Kč zvyšuje personální náklady o 4200 Kč, zvýšení příspěvku na důchodové spoření o stejnou částku zvyšuje personální náklady o 3000Kč). I pro stát to může být zajímavý zaměstnanecký benefit. Navíc přesun "přidání" z platu/mzdy na důchodové spoření dlouhodobě snižuje inflační tlaky.
11. Problematiku osob v náročných profesích rozhodně nelze řešit podle návrhu MPSV (argumenty viz výše), ale řešení je nezbytné naleznout. První cestou je výše navržená možnost dvouletého polovičního důchodu s částečným úvazkem před dosažením důchodového věku. Druhou cestou je větší zapojení tzv. předdůchodů. Vedle stávajícího systému dobrovolného spoření na předdůchod (s případnou účastí zaměstnavatele) by existovala možnost u zaměstnanců s výkonem práce zařazené do kategorie 3 a 4 podle zákona o ochraně veřejného zdraví vyzvat zaměstnavatele k platbě příspěvku na předdůchod podle zákonných pravidel (spoření minimálně 5 let, minimální měsíční částka vypláceného předdůchodu stanovená právním předpisem atd.) na dobu až 3 letého předdůchodu. Této výzvě by byl zaměstnavatel u těchto osob povinen vyhovět a na každou 1Kč placeného zaměstnancem na důchodové spoření pro účely předdůchodu přispět 2Kč za splnění zákonných pravidel (viz výše). Po dobu pobírání předdůchodu stát hradí zdravotní pojištění, pobírání předdůchodu je tzv.vyloučená doba pro důchodové pojištění, lze pracovat, pobírat podporu v nezaměstnanosti či nemocenskou a po dosažení důchodového věku obdržet nekrácenou penzi. I pro zaměstnavatele je to výhodnější možnost, než návrh MPSV. Nemusí trvale platit zvýšené odvody na sociální zabezpečení třeba po desítky let, ale jen cca 5 let 2/3 příspěvku na důchodové spoření pro předdůchod, který je daňově uznatelný.
12. Státní příspěvek na důchodové spoření by měl být modifikován vedle změn zmíněných výše v bodě 8. Uvedené hodnoty by měly být brány jako tzv. základní výše státního příspěvku, který je bonifikován či malifikován v závislosti na věku. Důchodové spoření u osoby do 45 let má státní příspěvek bonifikován o 20% proti jeho základní výši jako motivace mladších lidí spořit na důchod. Po dosažení věku 45 let se státní příspěvek snižuje o 4% základní výše ročně až do 50 let, odkdy je až do 65 let vyplácen v základní výši. Po dosažení 65 let je každý další rok státní příspěvek snižován o 4% základní výše.

Návrhy v tomto textu jsou založeny pouze na parametrických změnách stávajícího důchodového systému, které je možné zapracovat pouhými novelami stávající legislativy. Přesto ve své komplexnosti představují koncepční změnu důchodového systému. Jedná se pouze o stručný popis reformy.