17. listopadu 2023, IPPO

Jan Hroudný: Listopad 1989

rubrika: Komentáře

Dnes si připomínáme již 34. výročí 17. listopadu 1989, který odstartoval Sametovou revoluci a pád komunistického režimu.

Je nepochybné, že za něj vděčíme souhře více okolností. Sovětský svaz se v osmdesátých letech ocitl ve vleklé krizi, kterou nebylo možné v rámci socialistického řízení ekonomiky vyřešit. Jeho reputaci navíc výrazně zhoršil krach afghánského angažmá i černobylská jaderná havárie.

Změnila se i mezinárodní situace. Americký prezident Ronald Reagan, který v roce 1983 nazval na sjezdu amerických evangelikálů v Ohiu Sovětský svaz „říší zla“, eskaloval Studenou válku a zahájil mohutné zbrojení, čímž nadobro ukončil politiku détente (uvolňování napětí). Opřít se mohl o pevné spojenectví s Británií, která se pod vládou Margaret Thatcherové začala pomalu zvedat. Nesmíme zapomínat ani na papeže Jana Pavla II., jehož zvolení do úřadu bylo velkou morální vzpruhou pro země za železnou oponou. Ještě více to pak v roce 1979 umocnila jeho návštěva rodného Polska, při které inspiroval miliony (nejen) věřících v celém východním bloku. Jeho kázání, která poslouchaly statisícové davy, nakonec podnítila vznik Solidarity.

Ke konci osmdesátých let se tak v celé východní Evropě daly věci do pohybu. V Maďarsku už v létě 1988 pronesl tehdejší vysokoškolský student Viktor Orbán během oficiálního pohřbu Imré Nagye proslov, ve kterém vyzval ke stažení sovětských vojsk z Maďarska a skoncování s komunismem. V Polsku byl v listopadu 89 již několik měsíců premiérem Tadeusz Mazowiecki ze Solidarity. I v sovětském Pobaltí v srpnu téhož roku dva miliony demonstrantů vytvořily živý řetězec, který spojil hlavní města Litvy, Lotyšska a Estonska.

V Československu docházelo v průběhu roku 1989 jen k menším místně omezeným protestům (Palachův týden) a většina zahraničních expertů tak brzké zhroucení režimu neočekávala. V listopadu 1989 ale události nabraly rychlý spád. Díky Sametové revoluci jsme získali zpět ztracenou svobodu, demokracii i suverenitu.

V dnešní době je v určitých kruzích módní polistopadový vývoj nebo některé jeho aspekty kritizovat. Jistě ne vše bylo zcela dokonalé, ale to zásadní se rozhodně podařilo. Česká republika je úspěšným a svobodným státem, který prožívá patrně nejlepší období své  mnohasetleté historie. Žijeme v bohaté a bezpečné zemi, která má navíc skvělé vztahy se všemi svými sousedy – to je v podstatě historická anomálie.

Dnešní den je tak ideální příležitostí být za naši prosperitu vděční. Není samozřejmá. A my si musíme připomínat, komu a čemu za ni vděčíme.



Naše nejnovější výstupy

11. března 2025, IPPO

Martin Staněk: Velká pomoc zaměstnavatelům. Jednotné měsíční hlášení ruší desítky formulářů

Na výrazné snížení administrativy se mohou těšit čeští podnikatelé. Vláda Petra Fialy přišla s návrhem zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, které nahradí mnohdy až 25 formulářů pro pět různých institucí. Od ledna příštího roku tak budou podávat elektronicky pouze jedno hlášení měsíčně. Zjednodušení práce to přinese nejen firmám, ale i samotným zaměstnancům.

10. března 2025, IPPO

Pravej podcast: (Ne)Bydlíme - host: Jirka Havránek

Přijďte na debatu o bydlení s naším Jirkou Havránkem! 10.3. v Praze 24.3. v Ostravě 31.3. v Brně O bydlení, výstavbě a problémech s nimi spojenými promluvil Jirka Havránek v nejnovějším díle Pravýho podcastu!

4. března 2025, IPPO

Babylon Brusel: EU vaří zelený eintopf konkurenceschopnosti

Kde v Evropě hledat silné lídry? Musíme zbrojit? Co naši sousedé Slováci? Jak vypadá Clean deal? No a nechybí ani “oblíbené” emisní povolenky. Poslechněte si nový díl podcastu Babylon Brusel s europoslancem Ondřejem Krutílkem.

27. února 2025, IPPO

Pravej podcast: Planeta Praha - host: Alexandra Udženija

Jakou vizi pro ní má náměstkyně primátora Alexandra Udženija? Staví se v Praze? Co je to Zahrada pro duši? A co věčný souboj s Brnem? Nejen o tom promluvila Alexandra Udženija v nejnovějším díle Pravýho podcastu!

27. února 2025, IPPO

Jan Hroudný: Co nám ukázaly německé volby?

Volby do německého Bundestagu jsou pro nás nade vší pochybnost spolu s našimi vlastními parlamentními volbami nejdůležitější politickou událostí roku. Jejich výsledek je přitom nejednoznačný. Došlo ke změně, ale ne tak zásadní, jak jsme možná doufali. Podívejme se na hlavní závěry proběhlých voleb.