15. ledna 2024, IPPO

Jan Hroudný: Biden, Trump a kdo další? Primárky začínají

rubrika: Komentáře

Tak je to tady! 15. ledna začínají republikánské prezidentské primárky. Demokraté je budou následovat zhruba o týden později. Jak vlastně proces výběru prezidentského kandidáta funguje a co od něj můžeme letos očekávat?

Nejprve si ale řekněme, co to vlastně primárky jsou. Jedná se o proces, ve kterém registrovaní voliči vybírají kandidáty, kteří budou zastupovat jimi preferovanou politickou stranu na různých politických úrovních. Jde tak o první krok vedoucí k výběru kandidátů (nejen) pro prezidentské volby. Úprava primárek se liší (mohdy zásadně) stát od státu i mezi demokraty a republikány. Po skončení primárek ve všech státech se konají stranické sjezdy, kde zvolení delegáti (těch jsou nižší tisíce) vyberou svého kandidáta na prezidenta a viceprezidenta.

Začne to v Iowě

Dějištěm prvního kola a místem, ke kterému se tradičně během primárek upírá pozornost celých Spojených států, bude Iowa, zemědělský stát na středozápadě. Nekonají se zde tradiční primární volby, ale volební shromáždění (caucus), jehož přesný průběh není nutné více rozebírat. Zajímavé a podstatné je především to, že se pro republikánské kandidáty pravidelně jedná o první velkou zkoušku ohněm. Na druhou stranu v posledních letech příliš přesné predikce dalšího vývoje neposkytly. V letech 2008, 2012 ani 2016 kandidát, který nakonec získal prezidentskou nominaci, v Iowě neuspěl (v roce 2020 zde Trump uspěl, což je ale pro obhajujícího prezidenta téměř automatické).

A jak v současnosti hovoří průzkumy? Poměrně jasně – na první místě je Donald Trump, kterému předpovídají podporu nadpoloviční většiny, o druhé a třetí místo bojují Nikki Haleyová a Ron DeSantis (těsný náskok má Haleyová) a za nimi se na čtvrtém místě drží Ramaswamy.  

V lednu nás potom budou čekat ještě primárky (a tentokrát už opravdu jde o regulérní primárky) v New Hampshire, který patří mezi nejméně lidnaté státy. Tady už průzkumy nevychází tak jednoznačně. Trump má na prvním místě s více než 40 % pohodlný náskok, na druhém místě se ale kolem 30 % drží Haleyová. DeSantis a Ramaswamy jsou pozadu na 6, resp. 5 %.    

Rozhodnou soudní procesy?

Velkou pozornost zatím upoutává Trumpova kandidatura, které se do cesty postavily komplikace ve státech Maine a Colorado. V Maine byl Trump diskvalifikován z primárek státní tajemnicí, v Coloradu zase nejvyšší soud rozhodl, že Trump není způsobilý vykonávat funkci prezidenta. Mluví se zejména o 14. dodatku ústavy, který brání v získání některých veřejných funkcí osobám, které předtím složily přísahu, že budou dodržovat ústavu, a následně se podílely nebo podpořily vzpouru nebo povstání, přičemž se odkazuje na Trumpův postoj k útoku na Kapitol v roce 2021. 

Aplikace tohoto ustanovení je poměrně problematická, vymyšleno bylo po občanské válce, aby byl přístup do veřejných funkcí znemožněn povstalcům z Jihu. V Maine se Trump obrátil na soud, který bude rozhodnutí přezkoumávat. Nejvyšší soud Spojených států již v současnosti projednává rozhodnutí coloradského nejvyššího soudu a jeho rozhodnutí bude mít zásadní význam. Je totiž otázkou, jestli se 14. dodatek vůbec vztahuje na úřad prezidenta, jestli se jej mohou uplatnit samotné státy, nebo jestli má pravidla pro jeho uplatnění stanovit Kongres. Jako pravděpodobnější se jeví, že soud rozhodne v Trumpův prospěch. Musíme navíc brát v potaz, že i diskvalifikace v Maine a Coloradu by neměla přímý vliv na primárky v ostatních státech. 

Demokratické primárky

Větší pozornost jsem zatím věnoval republikánským primárkám. Důvod je poměrně prostý. Lze si jen těžko představit, že by u Demokratů nominaci do prezidentských voleb dostal někdo jiný než úřadující prezident. Historicky známé jsou i případy, kdy prezident nominaci své strany nezískal, všechny se však odehrály ještě v 19. století. Až na jednu výjimku šlo o politiky, kteří do funkce nebyli zvoleni, ale nastoupili jako náhradníci po smrti úřadujícího prezidenta. Tou jedinou výjimkou byl rok 1856, kdy se Demokraté rozhodli nepodpořit svého výjimečně nepopulárního prezidenta (a těžkého pijana) Franklina Pierce a místo něj postavili Jamese Buchanana. Buchanan volby vyhrál a „za odměnu” zemi dovedl na pokraj občanské války, takže bývá zaslouženě hodnocen jako jeden z nejhorších prezidentů vůbec. Odlišný je případ voleb v roce 1968, kdy L. B. Johnsonovi hrozilo, že nedostane nominaci, a proto oznámil, že o ni nebude usilovat (určitou roli hrálo i jeho chatrné zdraví).

Pojďme ale zpět k Bidenovi. Stojí proti němu dva slabí kandidáti: Dean Philips, kongresman z Minnesoty, a Marianne Williamsonová, autorka různých podivných self-help knih, která věří, že světu má vládnout především láska.

Průzkumy zatím předpovídají Bidenovi v primárkách 70% podporu, což ale není na obhajujícího prezidenta žádná sláva. Na dostatečný náskok vůči protikandidátům, kteří se krčí na jednotkách procent, to ale stačí bohatě.   

Co můžeme čekat?

Když vyjdeme ze současného rozložení sil, vychází nám jako nejvíce pravděpodobné opakování „souboje starců“ Joe Bidena a Donalda Trumpa. Zejména v případě Bidena jsou na místě vážné obavy, jestli je vůbec schopen zvládnout další čtyřletý mandát. I Trump by ale ve svém dalším mandátu přesáhl osmdesátku.  

Jak ale jejich potenciální listopadový souboj dopadne? Trump má prozatím náskok. Připomeňme, že rozhodující není ani tak získání většího počtu voličů, ale získání více hlasů ve sboru volitelů složeném ze zástupců jednotlivých států. Trump tak v roce 2016 vyhrál volby, i když získal celkově menší počet hlasů než Clintonová. Všechny průzkumy ukazují, že listopadový souboj bude těsný, ale spíše se mi zdá, že situace nahrává do rukou Trumpovi. Biden má extrémně nízkou popularitu a ve státech, kde v roce 2020 vyhrál nejtěsněji (Georgia, Arizona, Wisconsin), má aktuálně navrch Trump.    

 

štítky: #USA #volby



Naše nejnovější výstupy

2. června 2024, IPPO

Petr Fiala: Odvážný a originální. Připomínáme si 25. výročí úmrtí Václava Bendy

Dnes si připomínáme výročí 25 let od smrti Václava Bendy (2. června 1999). Několika poznámkami chci připomenout tuto výjimečnou a originální osobnost. Základní kontury příběhu Václava Bendy všichni známe: prožil příliš krátký život, v tomto vyměřeném čase však prokázal odvahu a intelektuální poctivost, stal se vzorem pro mnoho lidí a uspěl v úctyhodném množství společenských rolí. Jak v období totality, tak v demokracii.

31. května 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek rozpočtu poklesne

Konsolidaci veřejných financí a  postupný pokles schodků rozpočtu si vláda Petra Fialy vytkla za jeden ze svých prioritních programových bodů. V době svého nástupu zdědila schodek, který počítal s deficitem téměř 500 miliard korun. Již první rok se jej oproti plánu podařilo snížit o téměř 80 miliard a vláda pokračuje dále. Už příští rok by měly být veřejné finance na polovině úrovně roku 2021 a  schodek patrně nepřekročí hranici 230 miliard. Ambice jsou ale ještě smělejší.

28. května 2024, IPPO

Jan Hroudný: Stojíme na správné straně

Křest nové knihy Petra Fialy Vládnutí v čase krizí včera bohužel doprovázel nepříjemný incident. Projev Petra Fialy narušila skupinka propalestinských aktivistů, která jej přerušila křikem a nenechala domluvit.

23. května 2024, IPPO

Kateřina Hloušková: Školství po digitálních přijímačkách

Pamatujete si, co se dělo loni ohledně přijímaček na střední školy? Věřili jste tomu, že se to může v průběhu jednoho roku radikálně změnit? Já, upřímně, ani ne. A ne proto, že bych nevěřila, že máme schopné lidi, kteří to dokáží, ale protože znám některé rozhodovací mechanismy a vím, že nejsou nastaveny tak, aby se něco rychle změnit vůbec dalo. Stal se tedy tak trochu zázrak. A zdá se, že by mohly následovat i další. 

22. května 2024, IPPO

Martin Staněk: Lékařské odbory chtějí znovu protestovat. Vláda přitom svoje sliby plní

Česká lékařská komora a odbory opět hrozí svoláním protestů proti podmínkám ve zdravotnictví. Před necelým půlrokem přitom zástupci lékařů a zástupci vlády našli společnou řeč u jednacího stolu. Dnes někteří představitelé lékařské komory tvrdí, že vláda své sliby neplní. Jak je to ale doopravdy? Pojďme se podívat, jak probíhá plnění bodů, na nichž se obě strany shodly.