12. února 2024, IPPO

Jan Hroudný: Co se děje v Texasu?

rubrika: Komentáře

Probíhající americké primárky by neměly odlákat naši pozornost od dění v druhém největším americkém státě. Texas se totiž dostal do ostré přestřelky s federální vládou a rozhodl se, že migrační krizi na své jižní hranici bude řešit po svém.

Texas má přitom mezi americkými státy výjimečné postavení. V prvé řadě je to stát, který je druhý největší (po Aljašce, která ale stojí poněkud stranou) a po Kalifornii i druhý nejlidnatější. Zároveň má na řece Rio Grande zdaleka nejdelší hranici s Mexikem a proto je také při migraci z jihu „první na ráně“.

Příčinou současného dění jsou rekordně vysoká čísla přistěhovalců, kteří se pokusili v roce 2023 přes jižní hranici přejít: 2,5 milionu lidí, jen v prosinci jich bylo 320 tisíc. Je tak evidentní, že situace je neudržitelná a musí se urychleně najít řešení. To je ale v nedohlednu. Migrační krize je velké politikum a dohoda v době blížících se prezidentských voleb není snadná.

Ochranu hranic, jako tradiční doménu federální vlády, tak převzal Texas, resp. administrativa republikánského guvernéra Grega Abbotta. Abbott, který poté, co na něj spadl strom, strávil většinu svého života na vozíčku, patří mezi silně konzervativní politiky, s federální vládou se dostával do sporů už během prezidentství Obamy.

Abbott byl také jedním z guvernérů, kteří na protest proti Bidenově administrativě začali autobusy s migranty posílat na sever, mj. k washingtonské rezidenci viceprezidentky Kamaly Harrisové, které tím chtěl připomenout, aby dělala svou práci a zajistila jižní hranici.

Texas každopádně v březnu 2021 spustil operaci Lone Star a začal jižní hranici opevňovat různými opatřeními, jako jsou žiletkové dráty a nasazení Národní gardy. V Texasu byly přijaty různá exekutivní opatření a zákony, které mají zabránit nelegální migraci. Vzápětí se rozjelo několik soudních sporů, ve kterých se federální vláda domáhá práva odstraňovat překážky na hranicích, v čemž se jí Texasané snaží bránit. 22. ledna Nejvyšší soud svým příkazem umožnil federálním agentům bariéry odstraňovat

Reakce Texasu přišla vzápětí. Guvernér Abbott vydal prohlášení, ve které obvinil Bidenovu administrativu z neplnění jejích povinností vymáhat migrační zákony a zdůraznil ústavní právo Texasu na sebeobranu. Za Abbotta se postavilo 25 republikánských guvernérů a někteří z nich už na hranici poslali vlastní oddíly Národní gardy. Objevují se paralely s rokem 1861 a začátkem občanské války. Jsou jistě dost nadsazené, ale faktem je, že takto výrazný odpor části států vůči federální moci jsme už dlouho neviděli.

 

Jak se situace bude dále vyvíjet? Biden by teoreticky mohl podřídit texaskou Národní gardu pod své velení (podobně postupoval naposledy Eisenhower v padesátých letech). Má to však vůbec politickou sílu? Jasně se proti němu postavila řada států a celý konflikt by spíše jen vyostřil. Osobně se tak domnívám, že Texas bude ve svém postupu dále pokračovat – a kdo ví, jestli k tomu nebude mít po podzimních prezidentských volbách podporu federální vlády.

štítky: #USA



Naše nejnovější výstupy

17. dubna 2025, IPPO

(NE) BYDLÍME ? – Debata s mladými pro mladé – část druhá

V Praze, Ostravě a Brně pokračovali naše debaty o bydlení s mladými členy ODS a poslancem Jiřím Havránkem. Dobře totiž víme, že dostupné bydlení je pro mladé klíčový problém.

10. dubna 2025, IPPO

Pravej podcast: Bezpečnost od A do Z Host: Tomáš Pojar

Světový řád se mění před našima očima! A proto jsem si pozvali Tomáše Pojara, aby nás změnami provedl Jak se daří české muniční iniciativě? Nachází se USA v rozkladu? A jaká je situace v Izraeli? Vše, co jste chtěli vědět o bezpečnosti, vám poví Tomáš Pojar v nejnovějším díle Pravýho podcastu!

9. dubna 2025, IPPO

Babylon Brusel: Ondra je “alzák” a chodí v teniskách

Co Ondra říká na Trumpova cla? Kdo je slibotechna? Je ECR nekonstruktivní? Jak to vypadá s dostavbou Dukovan? A co nová kampaň SPOLU? Poslouchejte Babylon Brusel

3. dubna 2025, IPPO

Martin Staněk: Nejnižší deficit od covidu. Hospodaření vlády skončilo za rok 2024 schodkem ve výši 2,2 % HDP

V záplavě špatných zpráv a ustavičného kvílení opozice o tom, že je Česko spálenou zemí, kde ani plevel neroste, by snadno mohla zapadnout nenápadná analýza Českého statistického úřadu o stavu hospodaření vládních institucí za rok 2024. Ta přitom obsahuje jeden zásadní údaj. České veřejné finance se skutečně uzdravují, a to dost výrazně. V minulém roce se schodek vládních institucí snížil o 1,5 % HDP na úroveň 2,2 procentního bodu. Jsme tak na nejlepší úrovni od covidu.