12. února 2024, IPPO

Jan Hroudný: Co se děje v Texasu?

rubrika: Komentáře

Probíhající americké primárky by neměly odlákat naši pozornost od dění v druhém největším americkém státě. Texas se totiž dostal do ostré přestřelky s federální vládou a rozhodl se, že migrační krizi na své jižní hranici bude řešit po svém.

Texas má přitom mezi americkými státy výjimečné postavení. V prvé řadě je to stát, který je druhý největší (po Aljašce, která ale stojí poněkud stranou) a po Kalifornii i druhý nejlidnatější. Zároveň má na řece Rio Grande zdaleka nejdelší hranici s Mexikem a proto je také při migraci z jihu „první na ráně“.

Příčinou současného dění jsou rekordně vysoká čísla přistěhovalců, kteří se pokusili v roce 2023 přes jižní hranici přejít: 2,5 milionu lidí, jen v prosinci jich bylo 320 tisíc. Je tak evidentní, že situace je neudržitelná a musí se urychleně najít řešení. To je ale v nedohlednu. Migrační krize je velké politikum a dohoda v době blížících se prezidentských voleb není snadná.

Ochranu hranic, jako tradiční doménu federální vlády, tak převzal Texas, resp. administrativa republikánského guvernéra Grega Abbotta. Abbott, který poté, co na něj spadl strom, strávil většinu svého života na vozíčku, patří mezi silně konzervativní politiky, s federální vládou se dostával do sporů už během prezidentství Obamy.

Abbott byl také jedním z guvernérů, kteří na protest proti Bidenově administrativě začali autobusy s migranty posílat na sever, mj. k washingtonské rezidenci viceprezidentky Kamaly Harrisové, které tím chtěl připomenout, aby dělala svou práci a zajistila jižní hranici.

Texas každopádně v březnu 2021 spustil operaci Lone Star a začal jižní hranici opevňovat různými opatřeními, jako jsou žiletkové dráty a nasazení Národní gardy. V Texasu byly přijaty různá exekutivní opatření a zákony, které mají zabránit nelegální migraci. Vzápětí se rozjelo několik soudních sporů, ve kterých se federální vláda domáhá práva odstraňovat překážky na hranicích, v čemž se jí Texasané snaží bránit. 22. ledna Nejvyšší soud svým příkazem umožnil federálním agentům bariéry odstraňovat

Reakce Texasu přišla vzápětí. Guvernér Abbott vydal prohlášení, ve které obvinil Bidenovu administrativu z neplnění jejích povinností vymáhat migrační zákony a zdůraznil ústavní právo Texasu na sebeobranu. Za Abbotta se postavilo 25 republikánských guvernérů a někteří z nich už na hranici poslali vlastní oddíly Národní gardy. Objevují se paralely s rokem 1861 a začátkem občanské války. Jsou jistě dost nadsazené, ale faktem je, že takto výrazný odpor části států vůči federální moci jsme už dlouho neviděli.

 

Jak se situace bude dále vyvíjet? Biden by teoreticky mohl podřídit texaskou Národní gardu pod své velení (podobně postupoval naposledy Eisenhower v padesátých letech). Má to však vůbec politickou sílu? Jasně se proti němu postavila řada států a celý konflikt by spíše jen vyostřil. Osobně se tak domnívám, že Texas bude ve svém postupu dále pokračovat – a kdo ví, jestli k tomu nebude mít po podzimních prezidentských volbách podporu federální vlády.

štítky: #USA



Naše nejnovější výstupy

29. února 2024, IPPO

Pravej podcast: Válka na Ukrajině - hostem Tomáš Pojar

Dva roky ruské agrese na Ukrajině očima Tomáše Pojara. Jak ovlivnila jeho roli poradce pro národní bezpečnost? Jak vzpomíná na první dny invaze? Co říká o dalším průběhu konfliktu? Evropská úroveň Jak je na tom obranný průmysl? Co říká o spolupráci na úrovni Unie i na úrovni V4? A máme mít Evropskou armádu? Odpověď nejen na tyto otázky najdete v novém díle Pravýho podcastu!

29. února 2024, IPPO

V Brně se sešel další klub mladých zastupitelů, o diskuzi nebyla nouze

V pondělí 26. února 2024 se ve večerních hodinách uskutečnilo pravidelné setkání klubu mladých komunálních zastupitelů, ze všech koutů Jihomoravského kraje. Tento pilotní projekt, jež organizuje regionální klub Mladých konzervativců v Brně a Pravý břeh – Institut Petra Fialy, ve spolupráci s Institutem pro pravicovou politiku, má za cíl vytvořit platformu pro sdílení zkušeností mezi mladými lidmi v politice, a zároveň zprostředkovat diskuzi napříč generacemi v rámci ODS.

19. února 2024, IPPO

Kateřina Hloušková: České školy se bouří – šlo tomu předejít a jak z toho ven?

Za posledních deset let se výdaje českého státu v oblasti školství téměř zdvojnásobily. V roce 2015 nás vzdělávání stálo 138 miliard, letošní rozpočet je vyšší než 270 miliard. Oblast školství je jednou z mála, kde peníze rostou i navzdory výraznému šetření státu, do regionálního školství jde letos o 5 miliard více než minulý rok. Nadprůměrně ohodnocení jsou konečně i čeští učitelé. Přesto to ke spokojenosti zdaleka nestačí. Pedagogové i nepedagogičtí pracovníci jsou frustrovaní a jejich zástupci opět mluví o nevyhnutelnosti stávky. Jinými slovy, čelíme velké krizi v době, kdy bychom jí čelit neměli. A to je rozhodně zvláštní. 

15. února 2024, IPPO

Martin Staněk: Inflace na 2,3%. Vysoká inflace poražena

Český statistický úřad dnes zveřejnil informaci o výši lednové inflace. Přestože v prvním měsíci v roce dochází zpravidla k největším růstům spotřebitelských cen neboť dochází k přeceňování takřka všech komodit, dosáhla v České republice inflace za leden úrovně 2,3%. To je skvělá zpráva! Vysoká inflace je poražena.

13. února 2024, IPPO

Pravej podcast: Speciál - Volby v USA

Michael Durčak v Pravým podcastu. Je Trump stále vizionář? Stav republikánských primárek. Jak se GOP stala Trumpovou stranou? A jaké problémy v současnosti hýbají americkou politikou? Toto a mnohem více se dozvíte v novém díle @pravejpodcast s Michaelem Durčákem.