12. února 2024, IPPO

Jan Hroudný: Co se děje v Texasu?

rubrika: Komentáře

Probíhající americké primárky by neměly odlákat naši pozornost od dění v druhém největším americkém státě. Texas se totiž dostal do ostré přestřelky s federální vládou a rozhodl se, že migrační krizi na své jižní hranici bude řešit po svém.

Texas má přitom mezi americkými státy výjimečné postavení. V prvé řadě je to stát, který je druhý největší (po Aljašce, která ale stojí poněkud stranou) a po Kalifornii i druhý nejlidnatější. Zároveň má na řece Rio Grande zdaleka nejdelší hranici s Mexikem a proto je také při migraci z jihu „první na ráně“.

Příčinou současného dění jsou rekordně vysoká čísla přistěhovalců, kteří se pokusili v roce 2023 přes jižní hranici přejít: 2,5 milionu lidí, jen v prosinci jich bylo 320 tisíc. Je tak evidentní, že situace je neudržitelná a musí se urychleně najít řešení. To je ale v nedohlednu. Migrační krize je velké politikum a dohoda v době blížících se prezidentských voleb není snadná.

Ochranu hranic, jako tradiční doménu federální vlády, tak převzal Texas, resp. administrativa republikánského guvernéra Grega Abbotta. Abbott, který poté, co na něj spadl strom, strávil většinu svého života na vozíčku, patří mezi silně konzervativní politiky, s federální vládou se dostával do sporů už během prezidentství Obamy.

Abbott byl také jedním z guvernérů, kteří na protest proti Bidenově administrativě začali autobusy s migranty posílat na sever, mj. k washingtonské rezidenci viceprezidentky Kamaly Harrisové, které tím chtěl připomenout, aby dělala svou práci a zajistila jižní hranici.

Texas každopádně v březnu 2021 spustil operaci Lone Star a začal jižní hranici opevňovat různými opatřeními, jako jsou žiletkové dráty a nasazení Národní gardy. V Texasu byly přijaty různá exekutivní opatření a zákony, které mají zabránit nelegální migraci. Vzápětí se rozjelo několik soudních sporů, ve kterých se federální vláda domáhá práva odstraňovat překážky na hranicích, v čemž se jí Texasané snaží bránit. 22. ledna Nejvyšší soud svým příkazem umožnil federálním agentům bariéry odstraňovat

Reakce Texasu přišla vzápětí. Guvernér Abbott vydal prohlášení, ve které obvinil Bidenovu administrativu z neplnění jejích povinností vymáhat migrační zákony a zdůraznil ústavní právo Texasu na sebeobranu. Za Abbotta se postavilo 25 republikánských guvernérů a někteří z nich už na hranici poslali vlastní oddíly Národní gardy. Objevují se paralely s rokem 1861 a začátkem občanské války. Jsou jistě dost nadsazené, ale faktem je, že takto výrazný odpor části států vůči federální moci jsme už dlouho neviděli.

 

Jak se situace bude dále vyvíjet? Biden by teoreticky mohl podřídit texaskou Národní gardu pod své velení (podobně postupoval naposledy Eisenhower v padesátých letech). Má to však vůbec politickou sílu? Jasně se proti němu postavila řada států a celý konflikt by spíše jen vyostřil. Osobně se tak domnívám, že Texas bude ve svém postupu dále pokračovat – a kdo ví, jestli k tomu nebude mít po podzimních prezidentských volbách podporu federální vlády.

štítky: #USA



Naše nejnovější výstupy

2. června 2024, IPPO

Petr Fiala: Odvážný a originální. Připomínáme si 25. výročí úmrtí Václava Bendy

Dnes si připomínáme výročí 25 let od smrti Václava Bendy (2. června 1999). Několika poznámkami chci připomenout tuto výjimečnou a originální osobnost. Základní kontury příběhu Václava Bendy všichni známe: prožil příliš krátký život, v tomto vyměřeném čase však prokázal odvahu a intelektuální poctivost, stal se vzorem pro mnoho lidí a uspěl v úctyhodném množství společenských rolí. Jak v období totality, tak v demokracii.

31. května 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek rozpočtu poklesne

Konsolidaci veřejných financí a  postupný pokles schodků rozpočtu si vláda Petra Fialy vytkla za jeden ze svých prioritních programových bodů. V době svého nástupu zdědila schodek, který počítal s deficitem téměř 500 miliard korun. Již první rok se jej oproti plánu podařilo snížit o téměř 80 miliard a vláda pokračuje dále. Už příští rok by měly být veřejné finance na polovině úrovně roku 2021 a  schodek patrně nepřekročí hranici 230 miliard. Ambice jsou ale ještě smělejší.

28. května 2024, IPPO

Jan Hroudný: Stojíme na správné straně

Křest nové knihy Petra Fialy Vládnutí v čase krizí včera bohužel doprovázel nepříjemný incident. Projev Petra Fialy narušila skupinka propalestinských aktivistů, která jej přerušila křikem a nenechala domluvit.

23. května 2024, IPPO

Kateřina Hloušková: Školství po digitálních přijímačkách

Pamatujete si, co se dělo loni ohledně přijímaček na střední školy? Věřili jste tomu, že se to může v průběhu jednoho roku radikálně změnit? Já, upřímně, ani ne. A ne proto, že bych nevěřila, že máme schopné lidi, kteří to dokáží, ale protože znám některé rozhodovací mechanismy a vím, že nejsou nastaveny tak, aby se něco rychle změnit vůbec dalo. Stal se tedy tak trochu zázrak. A zdá se, že by mohly následovat i další. 

22. května 2024, IPPO

Martin Staněk: Lékařské odbory chtějí znovu protestovat. Vláda přitom svoje sliby plní

Česká lékařská komora a odbory opět hrozí svoláním protestů proti podmínkám ve zdravotnictví. Před necelým půlrokem přitom zástupci lékařů a zástupci vlády našli společnou řeč u jednacího stolu. Dnes někteří představitelé lékařské komory tvrdí, že vláda své sliby neplní. Jak je to ale doopravdy? Pojďme se podívat, jak probíhá plnění bodů, na nichž se obě strany shodly.