16. října 2019, IPPO

Příběhy revoluce: TOMÁŠ JIRSA

rubrika: Texty

V listopadu 1989 mi bylo 32 let. Vyrůstal jsem v Praze v katolické rodině, rodiče mne nikdy nezapsali do Pionýra a logicky jsem nikdy nebyl ani členem SSM, natož KSČ. O historii a politiku jsem se zajímal celý život. Můj bývalý šéf inženýr Jiří Rohlena mi vždycky říkal: „Jednou bude ten náš komunismus představovat jednu stránku v dějepise. Že to komunisti zkusili a nepovedlo se to. Ale bohužel, my to musíme prožít a každý den dokazovat, že to nefunguje!“

V listopadu 1989 to viselo ve vzduchu. Ale upřímně, nikdo si neuměl představit, kdy, jak nebo co. Měli jsme zkušenost s krátkým otevřením hranic v Maďarsku, s „trabantovým“ exodem východních Němců. V Budapešti hrál Phil Collins a zdravil tisíce fanoušků z Československa. Každý večer jsme poslouchali Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky. V říjnu jsme jeli na festival Druhé kultury do polské Wroclawi. Troufám si tvrdit, že lidé, kteří se dokázali přes nejrůznější překážky do Wroclawi dostat, patřili k politicky a kulturně vzdělaným, přesto jsme na závěr koncertu skandovali: „Za rok v Praze, za rok v Praze“. Že to bude za necelé dva měsíce, jsme si neuměli představit.

Zúčastnil jsem se všech nepovolených demonstrací v letech 1988 a 1989. Můj táta, překladatel teologických spisů Karla Rahnera, byl k demonstracím skeptický. „Tohle komunisty nezlomí, tudy cesta nevede. To by muselo přijít sto tisíc lidí, aby se něco stalo…“, říkával. Moje žena Martina, která se bála o děti, chodila jen na demonstrace, které byly povolené. Byla na Škroupově náměstí a pak na Národní třídě…

Večer 17. listopadu přijela domů s naší kamarádkou Lucií Šafaříkovou a byly zcela rozhozené, vynervované. Setkaly se poprvé s násilím na lidech, na vlastních lidech. Seděli jsme večer u rádia a poslouchali, co se děje. A slyšeli jsme zprávu o mrtvém studentovi Martinu Šmídovi! Tehdy nebyly žádné mobilní telefony, žádné sociální sítě nebo internet. Telefon byl na celém sídlišti jeden v budce na autobusové zastávce.

Zpráva o mrtvém studentovi byla pro nás šokem. Už nás i zabíjejí! Co budeme dělat? Co můžeme dělat? Intuitivně jsme se rozhodli: ráno musíme na Václavské náměstí! Druhý den, v sobotu, nás bylo na Václavském náměstí několik set, možná tisíc. Pochodovali jsme kolem svatého Václava a skandovali „zítra v poledne tady, zítra v poledne tady“. Skandování byla forma dorozumívání, asi něco jako dnes sociální sítě. Po ukončení demonstrace jsme seběhli dolu do metra pod Muzeem, rozměnili jsme si drobné a telefonovali všem známým: zítra ve dvanáct na Václavském náměstí. Zítra ve dvanáct na Václavském náměstí!

A v neděli nás bylo na Václavském náměstí sto tisíc! Tehdy jsme to samozřejmě ještě nevěděli, ale ten den se to zlomilo a komunisti šli do hajzlu!!!



Naše nejnovější výstupy

8. listopadu 2019, IPPO

Listopad 1989 včera a dnes

„Mánesovská setkávání“ se již stávají tradicí. Označují setkávání bývalých disidentů či osobností sametové revoluce, která pořádá předseda ODS Petr Fiala vždy 17. listopadu v pražském Mánesu. Publikace vydaná k třicátému výročí listopadu 1989 přináší vzpomínky a zamyšlení osobností, které se těchto setkávání účastní. Spolu s bohatým obrazovým materiálem jsou cenným dokumentem nejen o době minulé a sametové revoluci, ale i o současném vnímání celého polistopadového vývoje.

5. listopadu 2019, IPPO

Příběhy revoluce: PETR TOMAN

V listopadu 1989 jsem byl začínajícím advokátem v Chomutově. Můj plat byl 1.900,- Kč hrubého a to bylo hodně málo. Přivydělával jsem si jako konferenciér různých společenských akcí, plesů a také jsem měl samostatný pořad s tehdejší první dámou české operety Nelly Gajerovou. Před vystoupením jsem sedl do svého Trabanta, dojel do Prahy, odvezl ji na společné vystoupení a potom jí odvezl zpět do Prahy a vrátil se hluboko po půlnoci do Chomutova.

5. listopadu 2019, IPPO

Klub IPPO: Nad Starobrnem o Brně

IPPO spolu s Pravým břehem uspořádal další diskusní klub, tentokrát s brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou a předsedou ODS Petrem Fialou, rodilým Brňákem. Akce proběhla v restauraci Pivovarská na Mendlově náměstí a přilákala mimořádné množství diváků.

16. října 2019, IPPO

Příběhy revoluce: VLADIMÍR ŠMERDA

Po 17. 11. 1989 herci a studenti objížděli města a vesnice. Se svými kamarády jsem se rozhodl, že stávkující studenty pozveme do naší obce také. Kamarád nabalil zabíjačkové pochoutky, které jsme zavezli stávkujícím studentům. Na Právnické fakultě jsme tím udělali docela radost. Myslím, že to bylo v sobotu, kdy jsme svolali do místní sokolovny místní občany na besedu s herci a studenty.

7. října 2019, IPPO

Byli jsme při tom - 30 let svobody

Přijďte se setkat a diskutovat s lidmi, kteří v roce 1989 pohnuli s dějinami Československa, svojí činností přispěli k pádu totalitního komunistického režimu nebo se podíleli na vzniku svobodné a demokratické České republiky. #30LetSvobody

Související výstupy