12. prosince 2019, IPPO

Klub IPPO: Pracovní setkání primátorů náměstků, starostů, místostarostů a radních

rubrika: Reportáže

Ve čtvrtek 12. 12. uspořádal IPPO ve spolupráci s ODS již tradiční Pracovní setkání primátorů náměstků, starostů, místostarostů a radních ODS. Patrony tohoto setkání byly plzeňský primátor Mgr. Martin Baxa a starosta Líbeznic Mgr. Martin Kupka.

V rámci dopoledního programu byly představeny projekty starostů za ODS v oblasti péče o krajinu a životní prostředí. V průběhu dopoledne jsme tak navštívili Berounku v Radotíně, Jizeru v Benátkách nad Jizerou a zároveň jsme se dozvěděli, jak se na sucho a další klimatické výzvy připravují v plzni či severočeské Smržovce.

„Dnešní setkání je důkazem, že péče o životní prostředí je skutečně pravicovým tématem. A naši dlouholetí starostové ve svých obcích udělali několik konkrétních kroků a opatření pro to, aby se v jejich městech a obcích žilo lépe. Sledovat výsledky práce mých kolegů bylo velkou inspirací nejen pro mě, ale i pro další komunální politiky zvolené za ODS,“ komentuje průběh této části místopředseda ODS Martin Kupka.

V následujícím bloku týkajícím se stavebního řízení představil Martin Kupka kolegům, jaké konkrétní kroky se ODS podařilo prosadit v digitalizaci stavebního řízení, kdy Poslanecká sněmovna schválila návrh změny zeměměřičského zákona a stavebního zákona, díky kterému vznikne nejen digitální technická mapa České republiky, ale zároveň dojde i k plné digitalizaci stavebního řízení v ČR. „Toto je opravdu revoluční krok a zároveň cesta, kterou máme jako země jít. Mluvit o nutnosti centrálních úřadů pro zjednodušení komunikace, to je v 21. století opravdu tmářství,“ říká Kupka.

Na závěr došlo k velmi bouřlivé diskuzi na téma připravované rekodifikace stavebního zákona, kdy drtivá většina přítomných odmítla změny, které by razantně zasáhly do pravomocí měst a obcí. „Vládní návrh nového stavebního zákona představuje nejen bezprecedentní zásah do veřejné správy v Česku, ale přinesl by obrovské riziko pro fungování stavebního řízení. Jeho jediným reálným přínosem bude, že na několik let ještě více zpomalí už tak zdlouhavé stavební řízení. Je nezbytné tomuto nebezpečnému kroku zabránit.," hodnotí rekodifikaci Martin Baxa. „Slibuji, že budeme tlačit na vládu, aby tento svůj záměr změnila. A pokud ne, jsme připraveni předložit funkční úpravy,“ dodal závěrem Martin Kupka.

 

štítky: #Setkání starostů



Naše nejnovější výstupy

20. září 2021, IPPO

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho? 

31. srpna 2021, IPPO

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.