7. března 2019, IPPO

Konference „Pro moderní stát 21. století“

rubrika: Reportáže

Koncept moderního státu 21. století podle ODS vychází z těchto dvou základních předpokladů:

  • moderní Česko pro ODS znamená zásadní obrat v přístupu státu k občanům – stát musí sloužit občanům, ne naopak;
  • moderní Česko nabídne efektivní služby i v digitální podobě, pokud se ale někdo rozhodne nadále komunikovat se státem „papírově“, musí mu to být umožněno.

Tři klíče k modernímu státu vidíme v:

  1. Jednoduchém a přehledném právním řádu
  2. Obratu v komunikaci státu s občany
  3. Rychlém stavebním řízení

Moderní stát totiž odráží potřeby občanů, nikoli potřeby státního aparátu. Cílem digitalizace nesmí být převádění papírů do elektronické podoby, ale využití nových „e-možností“ tak, aby procesy byly jednodušší a fungování státu efektivnější, jako je tomu například v Estonsku či ve Velké Británii. Samozřejmě také platí, že zbytečná agenda se digitalizací v užitečnou nepromění. Digitalizaci proto musí předcházet zásadní revize právních norem a odstranění duplicit a triplicit.

Kromě těchto obecných témat a obecného náhledu na problematiku moderního státu, jehož je digitalizace součástí, bylo zmíněno a představeno hned několik konkrétních návrhů a projektů, u jejichž počátků ODS stála nebo se na nich aktivně podílí:

  • zákon o právu na digitální službu;
  • fikci souhlasu (vydání závazného stanoviska);
  • právní elektronický systém (PES), a to nejen pro podnikatele;
  • elektronizaci stavebního řízení;
  • urychlený rozvoj internetu díky přípravě chrániček pro optické vlákno v rámci veřejných liniových staveb.

štítky: #digitalizace #e-government



Naše nejnovější výstupy

20. září 2021, IPPO

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho? 

31. srpna 2021, IPPO

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.