23. dubna 2018, IPPO

Klub IPPO: Kam směřuje Polsko?

rubrika: Publikace

23. dubna 2018 jsme v Klubu IPPO a  Pravého břehu přivítali Macieje Ruczaje – polského politologa a publicistu, který aktuálně působí jako ředitel Polského institutu v Praze. Cílem setkání s názvem Kam směřuje Polsko? bylo zamyslet se nad mediálním obrazem našeho severního souseda a uvést na pravou míru některé často se opakující mýty.

Maciej Ruczaj připustil, že obraz Polska v západních médiích je zkreslený. Do jisté míry proto, že evropští novináři sledují polská média nepříliš vyváženě, a do světa se tedy většinou dostává jen perspektiva jedné strany. Uvedl několik výrazných příkladů, například kauzu s domnělou destabilizací polské justice nebo opakující se omyl, že polská katolická církev je homogenní politická síla, která prosazuje konkrétní agendu.

Velká část debaty se věnovala konfliktním liniím v polské politice. Ty mají podle Macieje Ruczaje hluboké kořeny v minulosti, například v tom, jakým způsobem probíhala liberalizace komunistického režimu v 80. letech, nebo v relativně radikální strategii přechodu k demokracii (ve srovnání s Českem). V jistém smyslu bychom ale takto mohli pokračovat až do 18. století, upozornil.

V diskusi několikrát zazněly úvahy o rozdílech mezi polskou a českou politikou. Zatímco Polsko žije bytostně politickým konfliktem jasně vymezených světonázorů (globální versus lokální zájmy, progresivní versus tradiční hodnoty), Češi se podobné debatě vyhýbají a často dnes dávají přednost technokracii, „nepolitické politice“ a ve srovnání s Poláky jsou vlastně nedůvěřiví k politice jako takové.

Přesto mají obě země mnoho společného: namátkou svobodnější společenské klima ve srovnání se zeměmi, které jsou posedlé ideologií politické korektnosti, nebo třeba zdravý rozum v přístupu k EU a sdílené přesvědčení, že debatu o její budoucnosti lze vést kriticky a konstruktivně.

 

Spolupořadatelem akce byl Pravý břeh - Institut Petra Fialy

štítky: #Polsko



Naše nejnovější výstupy

17. července 2024, IPPO

Jan Hroudný: Kdo je J. D. Vance?

Trump si vybral svého kandidáta na viceprezidenta. Je jím (možná poněkud překvapivě) republikánský senátor za stát Ohio J. D. Vance. Jde o vůbec nejmladšího republikánského senátora a v politice je v podstatě začátečníkem.

16. července 2024, IPPO

Babylon Brusel: Ondra je europoslanec! Trollení a loutkaření v EP

Nový europoslanec, vytrollení Danuše i loutkové divadlo Babiše. To vše a mnohem víc v dalším díle podcastu Babylon Brusel!

16. července 2024, IPPO

Tereza Cimoradská: Kontraproduktivní nastavování zrcadel

Na sociálních sítích, především pak na Facebooku, je možné již delší dobu pozorovat velmi specifický fenomén. Nahlédneme-li do diskuzí pod příspěvky některé ze stran na demokratické straně politického spektra, vždy tam objevíme urážky, vulgarity a občas i výhružky. To samotné není nijak zajímavé ani výjimečné. Co si ale pozornost zaslouží, jsou osoby autorů. Zatímco důchodkyně Marie (jména jsou zde volena čistě náhodně a pro ilustraci) píše do komentářů, že premiér by měl viset s celou vládou, protože „je to banda vlastizrádců“, její profil přetéká fotkami pejska, kýčovitými přáníčky pro „krásný den všem dobrým lidem“ a virálními videy se zvířátky. Sem tam se objeví i fotka zahrádky s textem „Podívejte, jak mi krásně kvetou jiřinky.“ V původní diskuzi pak o pár příspěvků pod Marií nalezneme například Pavla ve středním věku. Ten pro změnu obviňuje vládu z kolaborace, vyhrožuje lidovým soudem, opakováním defenestrace a celé to prokládá vulgaritami v kadenci převyšující četnost interpunkce. Ani Pavlův profil nebude ničím výjimečný – fotky auta, rodiny, sem tam kus masa na grilu nebo piva na restaurační zahrádce. Stejně jako u důchodkyně Marie ani u Pavla ve středním věku není na první pohled patrné, že se jedná o člověka, který se neštítí na názorového oponenta vyslat salvu toho nejhoršího a nejvíce nenávistného, co dokáže vymyslet.

3. července 2024, IPPO

Eva Decroix: Doba politických trhovců a sládků se vrací

V těchto dnech mě napadají slova Františka Vaňka z Audience  „Je to všechno na hovno —“. V Evropě vzniká první otevřeně proruská koalice a to zcela podle notiček Kremlu. V tupé a slepé snaze získat či udržet si moc si nasadila líbivou tvářičku ochrany národních zájmů. Že nic není víc v rozporu s našimi národními zájmy než kamarádšoft s těmi, kteří podkopávají bezpečnost našeho státu, je jen bezvýznamný paradox.  Historie jich je plná.

2. července 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek státního rozpočtu je nejnižší za posledních pět let

Jeden z nejdůležitějších slibů vlády Petra Fialy – snižování veřejného zadlužení, se postupně daří naplňovat. Státní rozpočet skončil v 1. pololetí ve schodku 178,6 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardám. Výsledek hospodaření je nejlepší za posledních pět let. Vše nasvědčuje tomu, že plán rozpočtu na letošní rok se podaří naplnit.