23. dubna 2018, IPPO

Klub IPPO: Kam směřuje Polsko?

rubrika: Publikace

23. dubna 2018 jsme v Klubu IPPO a  Pravého břehu přivítali Macieje Ruczaje – polského politologa a publicistu, který aktuálně působí jako ředitel Polského institutu v Praze. Cílem setkání s názvem Kam směřuje Polsko? bylo zamyslet se nad mediálním obrazem našeho severního souseda a uvést na pravou míru některé často se opakující mýty.

Maciej Ruczaj připustil, že obraz Polska v západních médiích je zkreslený. Do jisté míry proto, že evropští novináři sledují polská média nepříliš vyváženě, a do světa se tedy většinou dostává jen perspektiva jedné strany. Uvedl několik výrazných příkladů, například kauzu s domnělou destabilizací polské justice nebo opakující se omyl, že polská katolická církev je homogenní politická síla, která prosazuje konkrétní agendu.

Velká část debaty se věnovala konfliktním liniím v polské politice. Ty mají podle Macieje Ruczaje hluboké kořeny v minulosti, například v tom, jakým způsobem probíhala liberalizace komunistického režimu v 80. letech, nebo v relativně radikální strategii přechodu k demokracii (ve srovnání s Českem). V jistém smyslu bychom ale takto mohli pokračovat až do 18. století, upozornil.

V diskusi několikrát zazněly úvahy o rozdílech mezi polskou a českou politikou. Zatímco Polsko žije bytostně politickým konfliktem jasně vymezených světonázorů (globální versus lokální zájmy, progresivní versus tradiční hodnoty), Češi se podobné debatě vyhýbají a často dnes dávají přednost technokracii, „nepolitické politice“ a ve srovnání s Poláky jsou vlastně nedůvěřiví k politice jako takové.

Přesto mají obě země mnoho společného: namátkou svobodnější společenské klima ve srovnání se zeměmi, které jsou posedlé ideologií politické korektnosti, nebo třeba zdravý rozum v přístupu k EU a sdílené přesvědčení, že debatu o její budoucnosti lze vést kriticky a konstruktivně.

 

Spolupořadatelem akce byl Pravý břeh - Institut Petra Fialy

štítky: #Polsko



Naše nejnovější výstupy

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.

10. června 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (1): Proč vlastně a jak na to?

V ekologii neexistují pravicová či levicová témata, jsou jen dobrá či špatná řešení. Následující seriál představuje priority konzervativní zelené politiky, místní i globální environmentální výzvy, vizi péče o krajinu, správně zvolený energetický mix, jadernou energii, očekávatelné inovace a další témata.

11. května 2021, IPPO

Nekulturní umírání kultury v době pandemické

Institut pro pravicovou politiku společně s Pravým břehem – Institutem Petra Fialy uspořádali 11. května 2021 debatu, která se věnovala situaci v sektoru kultury. Ten patří mezi nejvíce zasažené pandemií koronaviru. Dostalo se tedy kultuře dostatečné podpory? Odhalila krize hlubší problémy v jejím financování? Uvědomili jsme si, jak je důležitá pro naše životy, nebo naopak předznamenala zánik některých oblastí? Nejen o tom byla online debata s místopředsedou ODS Martinem Baxou, ředitelem Městského divadla Brno Stanislavem Mošou a ředitelem nakladatelství Host Miroslavem Balaštíkem, která během prvních dní od vysílání zaujala téměř 3 000 diváků.