2. května 2018, IPPO

Klub IPPO: Bitcoin – návrat ke svobodným penězům?

rubrika: Analýzy

2. května 2018 v Klubu IPPO a Pravého břehu proběhla debata o kryptoměnách a o inovacích, které jsou s tímto novým fenoménem spojené. Naše pozvání přijal Dominik Stroukal, hlavní ekonom skupiny Roklen, přední odborník na virtuální měny a autor knihy Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti, v níž píše:

„Čím dál váce lidí Bitcoin používá, čím dál více ho zná, čím dál více ho obdivuje. Stále však přežívají mýty a pořád je složité se zorientovat, pokud chcete vědět více. Bitcoin je nový a je to živoucí ekosystém, kde dochází neustále k inovacím. Budoucnost je nevyzpytatelná, ale už nyní víme, že bude lepší díky vynálezům minulosti. Za lepší současnost a budoucnost vděčíme nejen parnímu stroji a automobilu, ale i počítačům a internetu, o tom dnes pochybuje málokdo… Bitcoin je zajímavou inovací. A právě nyní hledá své miliony způsobů využití. Najde je. Lidská kreativita ve svobodném světě je nekonečná.“

Propagátor bitcoinu Dominik Stroukal představil hlavní principy internetových měn, jejich krátkou a bouřlivou historii, ekonomické souvislosti i technickou infrastrukturu, na níž jsou závislé. Hovořil o nepředstavitelném inovačním potenciálu, který peníze osvobozené od dohledu států i bank mají, o jejich výhodách (mezi něž patří přesná informace o množství měny v oběhu) i nevýhodách (to je třeba jejich vysoká volatilita). V debatě jsme se potom dotkli i praktických detailů, jako je právní rámec pro obchodování s virtuálními penězi a danění výnosů.

 

Spolupořadatelem akce byl Pravý břeh - Institut Petra Fialy

štítky: #Bitcoin #inovace



Naše nejnovější výstupy

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.

10. června 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (1): Proč vlastně a jak na to?

V ekologii neexistují pravicová či levicová témata, jsou jen dobrá či špatná řešení. Následující seriál představuje priority konzervativní zelené politiky, místní i globální environmentální výzvy, vizi péče o krajinu, správně zvolený energetický mix, jadernou energii, očekávatelné inovace a další témata.

11. května 2021, IPPO

Nekulturní umírání kultury v době pandemické

Institut pro pravicovou politiku společně s Pravým břehem – Institutem Petra Fialy uspořádali 11. května 2021 debatu, která se věnovala situaci v sektoru kultury. Ten patří mezi nejvíce zasažené pandemií koronaviru. Dostalo se tedy kultuře dostatečné podpory? Odhalila krize hlubší problémy v jejím financování? Uvědomili jsme si, jak je důležitá pro naše životy, nebo naopak předznamenala zánik některých oblastí? Nejen o tom byla online debata s místopředsedou ODS Martinem Baxou, ředitelem Městského divadla Brno Stanislavem Mošou a ředitelem nakladatelství Host Miroslavem Balaštíkem, která během prvních dní od vysílání zaujala téměř 3 000 diváků.