21. května 2018, IPPO

Klub IPPO: Západ, Rusko a my

rubrika: Reportáže

Třetí květnové pondělí jsme v Klubu IPPO a Pravého břehu přivítali vysokoškolského pedagoga a bývalého ministra a diplomata Alexandra Vondru, který patří mezi nejsilnější zastánce transatlantických vztahů v Česku. Debatovali jsme hlavně o propojení domácí a mezinárodní politiky.

Alexandr Vondra rozebíral nesnadnou situaci dnešní Evropy, kterou ohrožuje na jihu uprchlická krize, na východě putinismus a na západě sílící neomarxistické myšlení. Souběh těchto krizí, jak Pravý břeh a Petr Fiala dlouhodobě varují, může ohrozit naše bezpečí i prosperitu. Klid a vysoká kvalita života v Česku však způsobují zdání, že o nic nejde, upozornil Vondra.

Světové mocnosti se obecně odklánějí od hodnotové politiky směrem k reálpolitice, jejíž pravidla diktují silní hráči. Propojení domácí a mezinárodní scény, symbolizované dnes především politikou Donalda Trumpa a Vladimira Putina, klade na všechny demokratické státy vyšší nároky. Prakticky to znamená, že si nesmíme dovolit spoléhat na jiné a musíme více uvažovat v souvislostech. Příklad? Pro Česko je velmi důležité, co se děje v německé politice (už jen proto, že třetina zákazníků českých firem jsou Němci). Významná část německého establishmentu si třeba přeje, aby Evropa ochlazovala vztahy s USA, což se střední Evropy bytostně dotýká. V Česku přesto neexistuje žádná reflexe německé debaty.

Některé politické otázky se přeceňují. Například prezident Zeman nemá šanci sám otočit kurs naší zahraniční politiky směrem ke Kremlu. Na druhou stranu podceňujeme mnohem větší rizika: To, že se Andrej Babiš uchází o hlasy KSČM a výměnou za ně uvažuje o snižování našeho už tak chabého angažmá v NATO, je velmi nebezpečný politický signál pro naše spojence. Dávejme tedy velký pozor, koho volíme a jak rozsáhlé důsledky naše volba může mít.

 

Spolupořadatelem akce byl Pravý břeh - Institut Petra Fialy

štítky: #NATO #Rusko



Naše nejnovější výstupy

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.

10. června 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (1): Proč vlastně a jak na to?

V ekologii neexistují pravicová či levicová témata, jsou jen dobrá či špatná řešení. Následující seriál představuje priority konzervativní zelené politiky, místní i globální environmentální výzvy, vizi péče o krajinu, správně zvolený energetický mix, jadernou energii, očekávatelné inovace a další témata.

11. května 2021, IPPO

Nekulturní umírání kultury v době pandemické

Institut pro pravicovou politiku společně s Pravým břehem – Institutem Petra Fialy uspořádali 11. května 2021 debatu, která se věnovala situaci v sektoru kultury. Ten patří mezi nejvíce zasažené pandemií koronaviru. Dostalo se tedy kultuře dostatečné podpory? Odhalila krize hlubší problémy v jejím financování? Uvědomili jsme si, jak je důležitá pro naše životy, nebo naopak předznamenala zánik některých oblastí? Nejen o tom byla online debata s místopředsedou ODS Martinem Baxou, ředitelem Městského divadla Brno Stanislavem Mošou a ředitelem nakladatelství Host Miroslavem Balaštíkem, která během prvních dní od vysílání zaujala téměř 3 000 diváků.