18. března 2019, IPPO

Klub IPPO: Trump, budoucnost NATO a bezpečnost Evropy

rubrika: Reportáže

Na velké debatě Institutu pro pravicovou politiku a Pravého břehu o naší bezpečnostní situaci vystoupili generál Petr Pavel, bývalý předseda Vojenského výboru NATO, předseda ODS Petr Fiala, bezpečnostní expert František Šulc a analytik evropské legislativy Ondřej Krutílek.

„Poměrně často slýcháme o tom, že Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí na světě,“ uvedl na úvod gen. Pavel. „Mnohokrát nás tento argument svádí k tomu, že vlastně nemusíme nic dělat, protože máme z hlediska bezpečnosti vystaráno. Takový postoj by ale pro nás byl dlouhodobě nebezpečný. V dnešním světě na nás mají vliv i události, které se odehrávají daleko od nás.“ Příklad? Třeba situace v Jihočínském moři, přes které se dopravuje zásadní objem světového zboží. Potenciální konflikt v této oblasti by nás nesmírně zasáhl, a velká část z nás přitom ani netuší, že nějaké Jihočínské moře existuje.

Petr Fiala připomněl, že letos slavíme dvacetileté výročí členství ČR v NATO, které je pro naši bezpečnost naprosto nenahraditelné. Mezi klíčové hrozby, které dnes NATO vnímá, patří nejen mezinárodní terorismus, ale také ruské a čínské ambice. „My to někdy podceňujeme, ale je to velká chyba, protože ta nebezpečí tu jsou. Tyto velmoci určitým způsobem působí na našem území a mají imperiální ambice ve světě. Na příkladu Ruska vidíme, že máme problematickou zónu skoro na samé hranici Severoatlantické aliance.“ Naše bezpečnost proto není samozřejmá. Řešením je posilovat naši pozici v NATO a také dodržovat všechny závazky, které se s členstvím v alianci pojí. To by měla být samozřejmost.

štítky: #bezpečnost #NATO #USA



Naše nejnovější výstupy

20. září 2021, IPPO

Čistá energie: Máme na výběr? A jaký je český plán?

Evropská unie stojí před environmentálními výzvami, které mohou – budeme-li na ně reagovat podobně násilně a neuváženě jako v případě biopaliv – přinést ještě horší dopady na ekonomiku i životní prostředí, než jakých jsme byli svědky. Rozvaha a promyšlené koncepce jsou rozhodně namístě. Ale chováme se podle toho? 

31. srpna 2021, IPPO

Příběh biopaliv aneb Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly

Dobré úmysly, jsou-li prosazovány silou a ideologicky, mohou napáchat více škody než užitku. Ilustrativním příkladem, kdy se původně dobrá myšlenka zvrhla ve svůj pravý opak, je příběh biopaliv. Ze snahy životnímu prostředí ulevit se stala jedna z největších ekologických nočních můr. Česká republika doslova zežloutla řepkovými poli, vyžadujícími navíc mimořádnou chemickou péči. Na spojení zemědělského a chemického byznysu pak vyrostla i naše současná politická reprezentace, čímž se kruh evropských i českých dotací, drancování půdy a chemizace zacyklil.

3. srpna 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (4): Péče o půdu a krajinu se obejde bez sociálního inženýrství

Půda a naše péče o ni představují klíčový faktor veškeré zelené politiky. Starost o kvalitu půdy a v širším slova smyslu o kvalitu krajiny je ještě významnější než tolik skloňovaná péče o kvalitu ovzduší. Kvalita ovzduší je totiž přímo závislá na kvalitě krajiny, nikoliv naopak. 

23. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (3): Inovace jsou účinnější než sliby a závazky

Tři roky po podepsání Pařížské dohody dosáhlo svých stanovených cílů pouze šestnáct z téměř dvou stovek signatářských států. Klimatická politika je podobných nesplněných slibů plná už od dob summitu v Riu de Janeiro (1992). Navíc země, kterým se daří plány plnit, jsou většinou ty méně rozvinuté, jejichž závazky patřily k těm nejméně ambiciózním. Slib omezit emise totiž často znamená omezit ekonomický růst, což si ve skutečnosti přeje málokdo.

7. července 2021, IPPO

Konzervativní zelená politika (2): Lidé chtějí řešení od politiků

Sociologické průzkumy opakovaně ukazují, že kvalita životního prostředí a ochrana přírody jsou pro Čechy mimořádně důležitá témata, jejichž řešením se má zabývat stát, tedy politici. I když česká veřejnost vykazuje určitá specifika, nijak zásadně nevybočuje z evropských a světových trendů. Ty sleduje například Eurobarometr, jenž v roce 2017 publikoval výsledky průzkumu, ze kterého vyplývá, že ochrana přírody je „velmi důležitá“ nebo „spíše důležitá“ pro plných 94 % lidí.