16. února 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: Stalingrad – Putinova opora?

rubrika: Analýzy

Druhého února uplynulo 80 let od vítězství Rudé armády v bitvě o Stalingrad. Tato téměř půl roku trvající bitva vstoupila do dějin nejen tím, že znamenala začátek zkázy nacistického Německa, ale také počtem padlých. Celkem jich na obou stranách byly dva miliony. Jako každoročně, i letos se přijel prezident Putin poklonit místu bitvy, aby pod Mamajevovou mohylou u podnoží majestátní sochy Matka Vlast volá k boji položil věnec k věčnému ohni. Pojďme nahlédnout na tento pietní akt jinak, než jak nám jej ukazují záběry zpravodajských agentur, které jsme viděli v médiích. 

Putinovu příjezdu do někdejšího Stalingradu – v roce 1961 přejmenovaného na Volgograd – předcházely důkladné přípravy. Političtí aktivisté byli zváni k výslechům a policie se je snažila přimět k tomu, aby v době prezidentovy návštěvy nevycházeli z domu. Od rodičů nezletilých odpůrců režimu policie vymáhala písemný příslib, že až do Putinova odjezdu budou držet své děti v režimu domácího vězení. Ve městě proběhly zkrášlovací úpravy, za které by se nemusel stydět ani kníže Potěmkin. Fasády domů v havarijním stavu byly zastíněny vysokými bannery s několikametrovými hesly: Za vlast! Za vítězství!Dobu před osmdesáti lety evokovala také dopravní návěští před městem, vyměněná za plechové tabule s nápisem Stalingrad. Na mokrém asfaltu byly namalovány přechody pro chodce, byli odchyceni toulaví psi. První dva únorové dny byly vyhlášeny svátkem – všude hrála hudba a v ulicích se tančilo. Během přehlídky vojenské techniky pochodovaly jednotky v uniformách KGB a na hlavy přihlížejících se z bombardérů v oblacích snášely letáky vyzývající k boji s nepřítelem. Uprostřed města, pouhých sto padesát metrů od památníku obětem politických represí, byla odhalena busta Josifa Stalina…. Volgograd jako by se na dva dny stal aktérem projektu davového divadla Boj a vítězství, o jehož realizaci se po Říjnové revoluci zasadil lídr sovětské divadelní avantgardy Vsevolod Mejerchold.

Stalingradská bitva, stejně jako tematika blokády Leningradu, jsou v těchto dnech jedněmi z hlavních opor Putinovy propagandy „speciální operace“ na Ukrajině. Ohlédneme-li se do historie, nalezneme mnoho paralel k současné situaci, avšak ne všechny jsou pro putinovskou propagandu žádoucí. Dovolte mi, abych se o jednu ze zmíněných paralel podělila. Použiji k tomu svědectví účastníka bitvy o Stalingrad, světově proslulou novelu Ve stalingradských zákopech (1946) kyjevského rodáka Viktora Někrasova. Autor ve svém díle bez patosu a heroizace pravdivě popsal to, čemu se tvůrci propagandistické sovětské válečné prózy vyhýbali. To co sám jako jeden z těch, kteří prošli stalingradským peklem zažil – utrpení vojáků. „Pamatuju si na jednoho zabitého vojáka. Ležel na zádech s rozhozenýma rukama, u rtu přilepený nedopalek cigarety. Malinký, ještě doutnající nedopalek. A bylo to strašnější než rozbořená města, rozpáraná břicha, utržené ruce i nohy. Rozhozené ruce a nedopalek na rtu. Před chvilkou byl ještě život, myšlenky, přání. Teď – smrt,“ čteme v deníku autobiografického hlavního hrdiny Stalingradských zákopů (podrobněji viz Ryčlová, Ivana.Mezi kladivem a kovadlinou. Brno: CDK, 2012, s. 139-160.)

Putin ve svém proslovu, předneseném u příležitosti 80. výročí bitvy o Stalingrad, apeloval na morální kvality těch, kteří zvítězili nad Hitlerovými vojsky. Jako kdyby tím chtěl dát vojákům nasazeným do speciální operace najevo, že to má být vůle, a nikoli technika, o niž se opírá síla jeho armády. Jako kdyby se odkazoval na nechvalně proslulou nevyzbrojenost Rudé armády, v níž nezřídka nesli vojáci na ramenou místo pušek jen dlouhé dřevěné hole. Cynismus, s nímž Putinův režim vysílá muže do války na Ukrajině, dovolávajíc se mýtu Velké vlastenecké války, je bezbřehý. Zároveň lze stěží očekávat, že by nálada v ruské společnosti dokázala vzedmout vlnu protiválečného odporu. Na druhou stranu možná přece jen jistá naděje, že zvrácené počínání Kremlu nebude pokračovat do nekonečna, existuje. A to kdyby osm tisíc tun těžký železobetonový kolos na Mamajevově mohyle – socha matky Vlasti třímající nad hlavou meč pozvednutý k boji – příští rok při Putinově návštěvě obživl. 

štítky: #Rusko



Naše nejnovější výstupy

11. dubna 2024, IPPO

Martin Staněk: Důchodová reforma hnutí ANO, jakou svět neviděl

Již několik volebních období hovoří představitelé všech parlamentních stran o nutnosti přijetí důchodové reformy. Vláda Petra Fialy je první, které se podařilo přijít s uceleným balíkem opatření a reforem v důchodovém systému, jež by měly zajistit, že se důchodů dočkají i mladší generace. Hnutí ANO tuto reformu kritizuje a tvrdí, že má vlastní a “lepší” návrh. Odmítá jej však ukázat.

8. dubna 2024, IPPO

Martin Staněk: Veřejné finance se dostávají do formy. Rozpočet za březen má o 60 miliard menší deficit než loni

Vláda Petra Fialy si za jeden ze svých hlavních cílů dala ozdravení veřejných rozpočtů zdecimovaných za předchozích vlád hnutí ANO. Vládní snaha nese své ovoce. Za měsíc březen skončil státní rozpočet v deficitu o 60 miliard menším než v roce předchozím. Jde o nejlepší čísla za posledních pět let.

27. března 2024, IPPO

Pravej podcast: Politika a konspirace - Host: Honza Palička

Právo, noviny, PR & hlavně podcasty… To vše v sobě Honza Palička❗ Česko země podcastů Jak hodnotí současnou situaci na trhu? A co soudí o jeho budoucnosti?  Regulace návykových látek  Proč kritizuje zákaz HHC? Jak lépe nastavit spotřební daň na nikotinové výrobky? A co tiché víno? Sekty a konspirace v Čechách  Existuje u nás okultismus? A jaké bylo jeho první setkání s jehovisty? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v novém díle Pravýho podcastu.

27. března 2024, IPPO

Jan Hroudný: Souboj o viceprezidenta

Americké prezidentské primárky jsou už prakticky u konce. V posledních státech se sice budou konat ještě v červnu, ale karty už jsou reálně rozdány. Ameriku znovu čeká souboj „starců“ Bidena a Trumpa. I kvůli jejich vysokému věku bychom se měli soustředit na výběr viceprezidenta, který je v případě úmrtí nebo rezignace ve funkci vystřídá.

13. března 2024, IPPO

Martin Staněk: Inflační cíl ČNB dosažen! Inflace na 2 %

Za únor dosáhla míra inflace v České republice nejnižší hodnoty od prosince 2018. Růst spotřebitelských cen naplnil dlouhodobý cíl České národní banky a zastavil se na 2 %.