27. března 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: Stalin dramatikem

rubrika: Komentáře

5. března jsme si připomněli sedmdesát let od nejhumánnějšího činu Josifa Vissarionoviče Stalina, a totiž, že zemřel. Toto výročí mne přivedlo k jednomu nepříliš známému faktu z diktátorova života. Je jím spoluautorství divadelní hry Fronta. Stalin se zde poprvé – a nutno říci, že naposledy – projevil jako umělecký tvůrce. Okolnosti vzniku této hry i její život na scénách polních divadel, ale i prestižních sovětských scén jsou bizarní, avšak zcela v intencích Stalinovy osobnosti i celé jeho doby. Jako každý absolutistický panovník, jenž byl postaven na roveň božstvu. Stalin si přál, aby byla jeho výjimečná pozice vnímána jako přirozený důsledek mimořádných schopností. Když v červnu 1941 Hitler napadl Sovětský svaz, Stalinova monumentální socha se otřásla v základech. V zemi zavládl krvavý chaos. Stalinmusel konat. Musel smýt svoji vinu za válečné neúspěchy. Jejich příčinou bylo mimo jiné to, že nechal v rámci ideologických čistek vyvraždit hlavní postavy velení armády včetně teoretiků moderní vojenské strategie, pracujících na reformě sovětských ozbrojených sil. Konečná bilance byla děsivá. Proto bylo z hlediska Stalinových propagandistických politických cílů tolik potřebné najít „viníka“.

Jako zdatný manipulátor věděl, že nejspolehlivějším prostředkem je masová propaganda. Ve válečných podmínkách se mu jako nejefektivnější jevila forma divadelní hry. Hra měla být taková, aby po jejím shlédnutí všichni pochopili, že vinu za neúspěchy Rudé armády nenese Stalin. Zbývalo jen zvolit autora, který by tuto myšlenku ztvárnil. Proč padla Stalinova volba na ukrajinského dramatika a scenáristu Alexandra Kornějčuka, není z dostupných pramenů dodnes zřejmé. Jedním z  důvodů mohlo být, že tento autor naplňoval, seč mohl, heslo, že umění má sloužit politice a Stalinovi se líbil jeho humor. 

Bez ohledu na to, že byl Stalin zaneprázdněn velením válečným operacím, během léta 1942 přijal Kornějčuka dvakrát v noci ve své kremelské pracovně. Během těchto schůzek vpisoval do textu hry poznámky, které ostudným způsobem karikovaly stávající velení armády. Vzniklo tak drama zcela v intencích stalinistické propagandy. Stalin ze sebe smyl vinu za porážky, které utrpěla Rudá armáda, špatně vyzbrojená a bez velení. Když v srpnu 1942 v deníku Pravda začalo na pokračování vycházet Kornějčukovo drama Fronta, čtenáři byli v šoku: místo obvyklé glorifikace hrdinství vojáků zachycovala zkarikovaný obraz velitelů Rudé armády. Hra vzbudila obrovské pozdvižení. Maršál Timošenko zaslal 28. srpna telegram na ÚV VKS(b) adresovaný osobně Stalinovi. Mimo jiné v něm žádal, aby bylo zabráněno šíření hry a aby byl její autor přísně potrestán. Nikdo z velení sovětské armády netušil, že na Stalinově pracovním stole ještě leží rukopis hry, která způsobila tolik povyku. Na titulním listě bylo diktátorovou rukou napsáno: „V textu jsou moje úpravy. St.“ 

Spolupráce s dramatikem Kornějčukem zůstává dodnes jen bizarní a málokomu známou epizodou Stalinova života. Ke Kornějčukovi, jenž za svoji tvorbu získal pět Stalinových cen, nutno připojit doušku, že se stejnou vervou, s jakou diktátora oslavoval, ho v období kritiky kultu osobnosti pranýřoval. Co se týče dalšího osudu hry Fronta, poté, co masově zaútočila na diváky a naplnila své propagandistické cíle, zmizela ze světa stejně rychle, jako se objevila. Sovětská divadelní historie o ní dál nehovoří. 

Současnost nás učí, že Vladimir Putin zařadil v ruské historii zpětný chod. Je jen otázkou času, kdy začne psát divadelní hry. 

štítky: #Rusko



Naše nejnovější výstupy

27. března 2024, IPPO

Pravej podcast: Politika a konspirace - Host: Honza Palička

Právo, noviny, PR & hlavně podcasty… To vše v sobě Honza Palička❗ Česko země podcastů Jak hodnotí současnou situaci na trhu? A co soudí o jeho budoucnosti?  Regulace návykových látek  Proč kritizuje zákaz HHC? Jak lépe nastavit spotřební daň na nikotinové výrobky? A co tiché víno? Sekty a konspirace v Čechách  Existuje u nás okultismus? A jaké bylo jeho první setkání s jehovisty? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v novém díle Pravýho podcastu.

27. března 2024, IPPO

Jan Hroudný: Souboj o viceprezidenta

Americké prezidentské primárky jsou už prakticky u konce. V posledních státech se sice budou konat ještě v červnu, ale karty už jsou reálně rozdány. Ameriku znovu čeká souboj „starců“ Bidena a Trumpa. I kvůli jejich vysokému věku bychom se měli soustředit na výběr viceprezidenta, který je v případě úmrtí nebo rezignace ve funkci vystřídá.

13. března 2024, IPPO

Martin Staněk: Inflační cíl ČNB dosažen! Inflace na 2 %

Za únor dosáhla míra inflace v České republice nejnižší hodnoty od prosince 2018. Růst spotřebitelských cen naplnil dlouhodobý cíl České národní banky a zastavil se na 2 %.

11. března 2024, IPPO

Debata s Mattem Fieldem, velvyslancem Velké Británie

Dne 8. března jsme spolupořádali debatu s Velvyslancem Velké Británie v ČR, Mattem Fieldem. Bavili jsme se o tom, jestli jsou si Česká republika a Velká Británie blízcí jako partneři. Dále jsme diskutovali o aktivitách pana velvyslance na sociálních sítích, kde je velmi úspěšný, ale i o jeho běžném dni, který dle jeho slov v podstatě neexistuje.

5. března 2024, IPPO

Pravej podcast: Média - Host: Lenka Zlámalová

S Lenkou Zlámalovou o stavu českých médií. Jaká je dnes práce novináře? Jak jsou na tom velké mediální domy? A proč dnešní doba nahrává autorům? O (ne)tématech v médiích i v politice Proč se uchylují ke kulturním válkám? A jaká témata jsou skutečně nejčtenější?