Česko ve formě: Cesta ke zdravému rozpočtu

Ocitli jsme se v bezprecedentní situaci, kdy pouze mandatorní, tedy povinné výdaje České republiky, převyšují veškeré příjmy státního rozpočtu. Za posledních šest let vzrostly celkové výdaje státu téměř o bilion korun. Bez škrtů a reforem by byl schodek státního rozpočtu v příštím roce vyšší o 94,1 a v tom dalším dokonce o 147 miliard. V rozhazovačném stylu předchozích vlád nelze pokračovat. Musíme se dostat zpět do formy, shodit přebytečná kila, a to prostě bolí.

Za pět minut dvanáct dnes vláda oznámila svůj úsporný balíček a důchodovou reformu. A pozitivně překvapila. Pět vládních stran, jejichž voliči mají často odlišné zájmy, se postavilo čelem nepříjemné realitě a udělalo nutný kompromis. Při současné rychlosti zadlužování naší země bychom brzy dopadli jako Řecko a hrozil by nám bankrot. A to i přesto, že Česká republika je v současné době stále ještě v lepší polovině stavu veřejných financí v porovnání s ostatními státy Evropské unie.

Za prvé je důležité říct, že vláda chce primárně šetřit a až poté více vybírat. Úspory tvoří 78,3 miliard z toho: 54,4 jsou škrty u dotací, 11,1 úspory na provozu státu, 9,7 úspory na platech ve veřejné sféře a 3,1 ostatní opatření. To by mělo zajistit postupný pokles deficitu veřejných financí až k 1,2 % HDP v roce 2025.

Omezení neinvestičních dotací se dotkne zejména sektorů průmyslu a zemědělství. Tedy těch, které dokážou být úspěšné i bez nich a jejichž dotování je tak trochu nefér. Zvyšovat se budou také daně z neřestí, zejména z tabáku, alkoholu a hazardních her. Stát tak nejen vybere více peněz, ale vyšší zdanění bude znamenat i menší zátěž pro zdravotní systém.

Podstatnou změnou je i zrušení jedné z původně tří sazeb DPH, což nejen zjednoduší administrativu, ale především bude působit přímo na snížení inflace. Do nižšího pásma daně z přidané hodnoty by se navíc měly dostat potraviny, léky a vodné a stočné. Novinkou je nulová daň u knih. Tyto změny pocítí spotřebitelé ve svých peněženkách téměř ihned. Rozloučíme se také s některými absurditami týkajícími se DPH – hospodští už nebudou luštit rébus devíti variant při účtování DPH za pivo.

Čeká nás zvýšení daně z nemovitosti, avšak i po jejím zvýšení budeme silně pod průměrem majetkových daní v jiných státech. Další prostředky stát vybere na korporátní dani. Daň z příjmů právnických osob je v ČR dlouhodobě pod průměrem EU. Nově by tato sazba měla činit 21 %, což je právě průměr evropských zemí. Drobné zvýšení nijak neohrozí konkurenceschopnost českých firem a je navíc šetrnější než vyšší zdanění práce, které je naopak nad evropským průměrem.

DŮCHODY A SOCIÁLNÍ SYSTÉM

Po deseti letech váhání a planých slibů máme konečně vládu, která našla odvahu přijít s důchodovou reformou. Tu poslední zrušil Babišův kabinet s tím, že ji do 1. ledna 2015 nahradí novou – dopadlo to ale jako vždycky. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že avizované změny se nijak nedotknou současných důchodců, a naopak výrazně pomohou generaci dnešních čtyřicátníků.

Mimořádně důležitým krokem je navázání věku odchodu do důchodu na dobu dožití. To znamená konec politického přetahování a populistických slibů. Je to velmi rozumný krok, protože s tím, jak společnost bohatne a lidé se dožívají stále vyššího věku, je třeba zavést jasná pravidla, která budou na měnící se demografickou křivku smysluplně reagovat.

Také OSVČ budou muset do systému přispívat více, zvýší se jím základní vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy. Dojde tak k narovnání stavu, kdy starobní důchod, který OSVČ dostávali i za nejnižší možný příspěvek, stál stát víc, než byl zmíněný nejnižší odvod na sociálním pojištění.

Součástí navrhovaných změn je také zmírnění růstu důchodů, ale současně také garance minimálního důchodu. Ten bude odpovídat 20 % aktuální průměrné mzdy. Zpřísněný bude režim souběhu práce a pobírání předčasného důchodu. Naopak počítá se s opatřeními, které budou motivovat seniory k prací v řádném důchodu. Cílem je motivovat ty, u nichž je to možné, aby pracovali co nejdéle. Žádný průběžný systém nemůže fungovat bez následující generace. Vláda proto myslí na rodiny s dětmi a zvyšuje jejich podporu. Rodinám pomůže i již zavedené výchovné nebo společný vyměřovací základ manželů při odchodu do důchodu.

Vláda si je dobře vědoma, že představené reformy se neobejdou bez negativních komentářů a emocí. Její experti zmínili takzvaný efekt NIMBY (Not In My Back Yard), tedy „ne na mém dvorku”. V ideálním světě by se totiž v místě, kde bydlíme, nestavělo, byl by tam klid, zeleň a i naše vlastní odpadky by se svážely z vedlejší ulice. V ideálním světě ale nežijeme. Podobné pravidlo NIMW (Not In My Wallet) nevyhnutelně platí i v případě konsolidačního balíčku. Nikdo nechce šetřit na sobě, dělejte úspory, ale „ne v mé peněžence”. Bohužel úspory, které by se nedotkly nikoho, neexistují.

Sečteno a podtrženo: kabinet Petra Fialy odmítá pokračovat v rozhazovačném stylu předchozí vlády, která za osm let neudělala žádné reformy, jen populisticky rozdávala. A i když Alena Schillerová tvrdí, že si pouze půjčovala a zemi nezadlužovala, tak každý průměrně gramotný třeťák tuší, že je to totéž. Vláda Petra Fialy bude pokračovat v úsporách, se kterými přišla hned po svém nástupu a jež byla nucena přerušit kvůli energetické krizi související s válkou na Ukrajině. Tato vláda vrátí Česko do formy!

Autoři:

Michal Chládek

Jiří Procházka