4. září 2023, IPPO

Jan Hroudný: Buckley: jak jedna rodina změnila americkou pravici

rubrika: Komentáře

Americkou konzervativní pravici v pátek zastihla smutná zpráva. Ve věku 100 let zemřel James L. Buckley, bývalý senátor za New York, člen Reaganovy administrativy a bratr Williama F. Buckleyho jr., zakladatele National Review a jednoho z duchovních otců amerického poválečného konzervatismu.

James Lane Buckley se narodil v březnu roku 1923 na newyorském Manhattanu. V roce 1942 narukoval do námořnictva a bojoval v několika známých bitvách pacifické kampaně. Po válce vystudoval práva a působil na manažerských pozicích v businessu. Zpočátku nejevil o politiku žádný zájem, oženil se a se svojí ženou Ann Frances Cooley měl šest dětí. Zlom přišel až v šedesátých letech, kdy vznikla Konzervativní strana státu New York, za kterou jeho mladší bratr William kandidoval na starostu. James za tuto stranu následně neúspěšně kandidoval do senátu, ačkoliv většinu svého života strávil v sousedním Connecticutu.

Konzervativec z New Yorku

Vznik podobného uskupení umožnil zvláštní volební systém v New Yorku, ve kterém může být jeden kandidát uveden na volebním lístku za více stran. Příkladem mohou být prezidentské volby v roce 2016. Trump v New Yorku získal 36,75 % hlasů – necelých 33 % jako republikánský kandidát a bezmála čtyři procenta jako nominant Konzervativní strany státu New York. Hlasy se totiž sčítají.

Cílem těchto menších stran je ovlivnit politiku dvou hlavních stran. Cílem Konzervativní strany státu New York bylo nabourat tamní liberální postoje, které převažovaly i u místních republikánů. Těm se podle dlouholetého guvernéra státu New York (a Fordova viceprezidenta) Nelsona Rockefellera přezdívalo Rockefellerovští republikáni.

Cíl se zdařil. James Buckley kandidoval v roce 1970 opět v senátních volbách a zaznamenal nečekaný úspěch. Hlasy liberálního tábora se v New Yorku rozštíply mezi demokratického kandidáta Richarda Ottingera a liberálního republikána Charlese Goodella. Buckleymu tak na vítězství stačilo necelých 39 %. Ottingerovi nepomohla ani snaha zamíchat kartami pomocí založení „Conservation Party“, která jej měla jako kandidáta rovněž nominovat – fakticky ale měla mířit jen ke zmatení voličů Conservative Party. Soudy v New Yorku nakonec právě pro tuto zjevnou neférovost kandidaturu Conservation Party zakázaly.

Buckley se každopádně stal prvním senátorem za třicet let zvoleným za jinou než jednu ze dvou velkých stran. V senátu se přidal do republikánského klubu, kde posílil jeho konzervativní křídlo. V roce 1976 se mu už volební úspěch nepodařilo zopakovat a prohrál s demokratickým kandidátem, byť získal na konzervativce v New Yorku solidních 45 %. Comeback se mu nepovedl ani v roce 1980, kdy kandidoval pro změnu v Connecticutu. Porazil jej Chris Dodd, který následně svůj stát v senátu zastupoval třicet let.

Do politiky se Buckley vrátil jako člen Reaganovy administrativy, působil i jako prezident Rádia Svobodná Evropa a následně jím nominovaný soudce. Buckley zemřel jako nejstarší bývalý senátor, po úspěšném a naplněném životě. Zajímavé je, jak se v posledních letech svého života díval na americkou politickou scénu. Prezidentské volby v roce 2016 komentoval jako zoufalství a dokonce vyjádřil názor, že jeho bratr William by byl z Trumpa zděšen.

Klan Buckleyů

Celá rodina Buckleyů měla na americký konzervatismus zásadní vliv. Rodiče Jamese Buckleyho měli kromě něj ještě devět dětí. Nejvíce z nich proslul výše zmíněný William F. Buckley jr. Ten v roce 1955 založil slavný časopis National Review, kolem kterého postupně krystalizovala americká intelektuální pravice (na jeho činnosti se mimochodem podíleli i další sourozenci).

Kolem National Review se každopádně vytvořila zajímavá skupina autorů. Do časopisu přispívali jak tradicionalisté, jako byl Rusell Kirk, tak i libertariáni a studenováleční anti-komunisté, jako například bývalý sovětský špion Whittaker Chambers. Buckley v sobě kombinoval všechny tři postoje. Byl přesvědčeným katolickým tradicionalistou, jeho pohled na rozsah státu byl libertariánský a názor na zahraniční politiku tvrdě proti-sovětský.

Buckleyho organizační schopnosti podpořené teoretickým základem, který poskytl jeho blízký spolupracovník Frank S. Meyer, měly zásadní dopad na vývoj Republikánské strany, ve které se konzervativní názory postupně prosadily, až nakonec v podobě zvolení Ronalda Reagana prezidentem triumfovaly. Jen stěží bychom tak našli rodinu, která americkou pravici ovlivnila více než Buckleyové.

štítky: #USA



Naše nejnovější výstupy

11. listopadu 2024, IPPO

Pravej podcast: Trump X Durčák

Americké volby jsou za námi! A v Pravým podcastu je pro vás shrnul expert na slovo vzatý, Michal Durčák! Jak tyto volby vidí Češi? Měla větši vliv Taylor Swift, nebo veverka Peanut? A již klasicky, co podcasty? Nejen to se dozvíte v nejnovějším díle Pravýho podastu s Michaelem Durčákem!

8. listopadu 2024, IPPO

Pozvánka: (NE) BYDLÍME ? – Debaty s mladými pro mladé

Mladá ODS a Mladí Konzervativci ve spolupráci s Pravým břehem a Institutem pro Pravicovou politiku chystá sérii debat o bydlení s Jirkou Havránkem. Během listopadu vyjedeme do čtyřech krajů, kde budeme s Jirkou a mladými mluvit o tom, co je nejvíc trápí, a to je jednoznačně bydlení. Jak velký je to problém? Jak to vidí mladí v regionech a jak poslanec? Co se s tím dá dělat? A jak můžeme mladým lidem pomoci? Pojďme se o tom bavit v Hradci, Ústí, Plzni a Jihlavě.

4. listopadu 2024, IPPO

Bitva o Bílý dům

Ve čtvrtek 31. října, pár dní před americkými prezidentskými volbami, jsme se sešli na Šelepce, abychom právě o Spojených státech diskutovali. Naše pozvání přijal publicista a ředitel Občanského institutu Roman Joch a komentátor Michael Durčák. S nimi jsme mluvili například o tom, jaká je americká prezidentská kampaň, co volby rozhodne a jak to ovlivní nás v Evropě. Nechyběly samozřejmě ani dotazy z publika. Vás zajímala hlavně válka na Ukrajině a nebo to, jestli Trump opravdu myslí vážně všechno, co říká. Debata byla organizována ve spolupráci s Institutem pro pravicovou politiku, Mladou ODS a Mladými konzervativci.

31. října 2024, IPPO

Martin Staněk: Evropa musí v migraci přitvrdit

Jen málo z témat hýbalo a hýbe v posledních letech českým i evropským veřejným prostorem více než otázka migrace. K řešení uprchlických vln valících se do států Unie měly dlouho členské státy velmi odlišný přístup. Zatímco jedna skupina zemí migraci vítala s otevřenou náručí, druhá pak trvala na politice nulové tolerance a stavěla se k migraci dosti odmítavě. Nyní konečně začínají země sedmadvacítky mluvit jednotnou řečí a snaží se hledat společná řešení. Česká republika v čele s premiérem Petrem Fialou je u toho.

30. října 2024, IPPO

Babylon Brusel: Ondra poslal dopis Ursule von der Leyen?!

Už ne asistent, ale oficiálně europoslanec. Jaké to je? Kdo víc změní EU - Babišovi poslanci, nebo Maďaři? A budou se komisaři grilovat, nebo jen ohřívat? Poslouchejte novou epizodu Babylonu Brusel!