11. října 2023, IPPO

Jan Hroudný: Republikánská vzpoura

rubrika: Komentáře

Pozorovatel dění ve Spojených státech si v posledních dnech nemohl nevšimnout jednoho zásadního historického momentu. Kevin McCarthy byl jako historicky první předseda Sněmovny reprezentantů (Speaker of the House) odvolán ze své funkce, a to díky svým stranickým kolegům. Jak se to stalo? Nezbláznili se republikáni definitivně?

Zaprvé je nutné říct, že si republikáni na podobnou blamáž zadělali ve volbách. Jejich nevýrazné vítězství v posledních volbách vyprodukovalo extrémně křehkou sněmovní většinu citlivou na jakékoliv otřesy. Nad McCarthym v podstatě od začátku visel Damoklův meč, když čelil prakticky nemožnému úkolu ukočírovat několik nejzběsilejších trumpistů ve své straně. Že se mu to nepovedlo, není až tak velké překvapení.

Záminkou pro odvolání byla pro republikánské rebely údajně přílišná ochota McCarthyho spolupracovat s Bidenovou administrativou. Ta se měla projevit před nedávnem při vyjednávání provizorního rozpočtu, kdy McCarthy představil takový návrh zákona, který odvrátil shutdown (praktické vyřazení federálních úřadů z provozu).

McCarthy byl následně sesazen usnesením, které jednotně podpořila Demokratická strana a osm republikánských poslanců. Ti mimochodem ani nepředstírají, že mají v záloze životaschopnou alternativu a jejich snahou je zjevně jen vytvořit co možná největší chaos. Jeden z nich (Troy Nehls z Texasu) se například chystá nominovat na nového předsedu sněmovny Donalda Trumpa, který ostatně v lednové volbě jeden hlas dostal – od vůdce současných pučistů Gaetze. Podle většinového, ale zdaleka ne jednoznačného názoru totiž Sněmovna reprezentantů nemusí svého předsedu zvolit ze svých řad. Ústava tuto podmínku explicitně nepřikazuje, ale všichni předsedové v historii samozřejmě byli zvolenými členy sněmovny.

Trump naštěstí o tuto funkci nejeví zájem – svůj čas totiž aktuálně dělí mezi soudní síně a prezidentskou kampaň. Naštěstí. Jen stěží si lze představit, jak by pod jeho vedením mohl legislativní orgán fungovat.

Co se tedy bude dít dál? Variant je několik a je těžké říct, která se prosadí. Již volba McCarthyho se protáhla na 15 kol a dnes jsou republikáni ještě více rozštěpení. Prozatím funkci dočasně zastává Patrick McHenry, solidní, ale nepříliš známý republikánský poslanec ze Severní Karolíny. Jeho mandát je ale časově výrazně limitovaný.

Jakýkoliv další výběr bude mimořádně těžký. Předseda potřebuje získat 218 hlasů (při plné účasti), republikáni jich mají k dispozici 221. Z potenciálních kandidátů se mluví např. o Stevu Scalisovi z Louisiany, zkušeném zákonodárci, který však v současnosti bojuje s rakovinou krve. Podporu Donalda Trumpa na druhé straně získal Jim Jordan z Ohia, jeden ze zakladatelů frakce House of Freedom, která sdružuje pravý okraj republikánů.

Zákonodárci by si nicméně měli s výběrem pospíšit. V půlce listopadu bude Americe hrozit další shutdown a nový předseda tak bude mít hned od počátku plné ruce práce.

štítky: #USA



Naše nejnovější výstupy

17. července 2024, IPPO

Jan Hroudný: Kdo je J. D. Vance?

Trump si vybral svého kandidáta na viceprezidenta. Je jím (možná poněkud překvapivě) republikánský senátor za stát Ohio J. D. Vance. Jde o vůbec nejmladšího republikánského senátora a v politice je v podstatě začátečníkem.

16. července 2024, IPPO

Babylon Brusel: Ondra je europoslanec! Trollení a loutkaření v EP

Nový europoslanec, vytrollení Danuše i loutkové divadlo Babiše. To vše a mnohem víc v dalším díle podcastu Babylon Brusel!

16. července 2024, IPPO

Tereza Cimoradská: Kontraproduktivní nastavování zrcadel

Na sociálních sítích, především pak na Facebooku, je možné již delší dobu pozorovat velmi specifický fenomén. Nahlédneme-li do diskuzí pod příspěvky některé ze stran na demokratické straně politického spektra, vždy tam objevíme urážky, vulgarity a občas i výhružky. To samotné není nijak zajímavé ani výjimečné. Co si ale pozornost zaslouží, jsou osoby autorů. Zatímco důchodkyně Marie (jména jsou zde volena čistě náhodně a pro ilustraci) píše do komentářů, že premiér by měl viset s celou vládou, protože „je to banda vlastizrádců“, její profil přetéká fotkami pejska, kýčovitými přáníčky pro „krásný den všem dobrým lidem“ a virálními videy se zvířátky. Sem tam se objeví i fotka zahrádky s textem „Podívejte, jak mi krásně kvetou jiřinky.“ V původní diskuzi pak o pár příspěvků pod Marií nalezneme například Pavla ve středním věku. Ten pro změnu obviňuje vládu z kolaborace, vyhrožuje lidovým soudem, opakováním defenestrace a celé to prokládá vulgaritami v kadenci převyšující četnost interpunkce. Ani Pavlův profil nebude ničím výjimečný – fotky auta, rodiny, sem tam kus masa na grilu nebo piva na restaurační zahrádce. Stejně jako u důchodkyně Marie ani u Pavla ve středním věku není na první pohled patrné, že se jedná o člověka, který se neštítí na názorového oponenta vyslat salvu toho nejhoršího a nejvíce nenávistného, co dokáže vymyslet.

3. července 2024, IPPO

Eva Decroix: Doba politických trhovců a sládků se vrací

V těchto dnech mě napadají slova Františka Vaňka z Audience  „Je to všechno na hovno —“. V Evropě vzniká první otevřeně proruská koalice a to zcela podle notiček Kremlu. V tupé a slepé snaze získat či udržet si moc si nasadila líbivou tvářičku ochrany národních zájmů. Že nic není víc v rozporu s našimi národními zájmy než kamarádšoft s těmi, kteří podkopávají bezpečnost našeho státu, je jen bezvýznamný paradox.  Historie jich je plná.

2. července 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek státního rozpočtu je nejnižší za posledních pět let

Jeden z nejdůležitějších slibů vlády Petra Fialy – snižování veřejného zadlužení, se postupně daří naplňovat. Státní rozpočet skončil v 1. pololetí ve schodku 178,6 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardám. Výsledek hospodaření je nejlepší za posledních pět let. Vše nasvědčuje tomu, že plán rozpočtu na letošní rok se podaří naplnit.