Jan Hroudný: Euro: debata která není na místě

Prezidentu Pavlovi se novoročním projevem podařilo znovu rozproudit debatu o přijetí eura. Někteří vládní politici bohužel lákavé vábničce neodolali a ihned začali tomuto návrhu vyjadřovat podporu.

Debata o přijetí eura však za současné situace není příliš na místě. Euro předně není zmíněno v programovém prohlášení vlády, koaliční strany se na konkrétních krocích nedohodly, a jak zmínil premiér Fiala: „V tuto chvíli debata není postavená na reálných základech. Ale děláme konkrétní kroky, abychom debatu mohli vést seriózněji.“

Jaké kroky by to měly být? Předně ozdravení veřejných financí a posílení české ekonomiky, která se stále nedostala na svou předcovidovou úroveň. Potom bude diskuze dávat smysl. Ekonomické přínosy přijetí eura jsou navíc sporné a mnoho ekonomů vyjadřuje své pochybnosti. Odtrženost prezidentem vyvolané debaty od reálné situace dokresluje skutečnost, že Česká republika aktuálně ani nesplňuje maastrichtská kritéria, která jsou pro přijetí eura nezbytná.

Přijetí eura tak není a nemůže být úkolem pro tuto vládu, která musí v ekonomické oblasti podniknout jiné zásadní kroky. Veškerou svou pozornost by měla věnovat především konsolidaci veřejných financí, které se po letech nezřízeného utrácení nacházejí v rozvalu. Přijetí eura by si vyžadovalo alespoň čtyři roky soustředěné práce, které už v současnosti vládě nezbývají.

Vláda navíc schválila konkrétní kroky, které usnadňují využívání eura. Od začátku nového roku mohou firmy účtovat, platit daně, ale i vyplácet mzdy v eurech. To jsou konkrétní kroky, které usnadní život podnikatelům, kteří si z různých důvodů přejí euro využívat.

Nabízí se tedy otázka, proč vyvolávat takový tlak na jeho přijetí. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ke konci loňského roku nazval českou korunu „pidiměnou“ a mnozí ministři z vládních stran (mimo ODS) mu přizvukují. Euro přitom není nikterak populární a stále existuje jasná většina stavící se proti jeho přijetí. Proč tedy musí premiér na tiskové konferenci uklidňovat situaci a vysvětlovat, že debata o euru není v současnosti na místě? Nebylo by vhodnější, kdyby se ministři věnovali své agendě a drželi se programového prohlášení vlády? Často opakovaná výtka proti vládě Petra Fialy je to, že neumí komunikovat – a toto je přesně ten případ. Zaplevelování veřejné debaty podobnými neprosaditelnými a navíc nepopulárními tématy není rozumná a pragmatická politika, ale ideová a ideologická zabedněnost.

Reakce na sebe také nenechala dlouho čekat. V ekonomických tématech tradičně silný Václav Klaus prostřednictvím svého institutu navrhl, aby o přijetí eura rozhodli občané v referendu. Podobně se vyjádřilo hnutí ANO, které referendum hodlá připravit. Příznivcům eura se tak podařilo zmobilizovat své odpůrce na všech stranách. Pokud hodlají svůj boj prohrát, nemohli začít lépe.