27. března 2024, IPPO

Jan Hroudný: Souboj o viceprezidenta

rubrika: Komentáře

Americké prezidentské primárky jsou už prakticky u konce. V posledních státech se sice budou konat ještě v červnu, ale karty už jsou reálně rozdány. Ameriku znovu čeká souboj „starců“ Bidena a Trumpa. I kvůli jejich vysokému věku bychom se měli soustředit na výběr viceprezidenta, který je v případě úmrtí nebo rezignace ve funkci vystřídá.

Nebyla by to ostatně neznámá situace, celkově nastala už devětkrát – naposledy v roce 1974 po rezignaci Nixona, když se prezidentem stal Ford. K tomu si ještě připočteme viceprezidenty, kteří byli později zvolení prezidentem (což je ostatně i případ Joe Bidena, předtím třeba George H.W. Bushe) – celkově se tak prezidenty stalo 15 bývalých viceprezidentů.

Historickou zajímavostí je, že původní volební systém v roce 1796 a 1800 umožnil, aby byli zvoleni kandidáti z různých stran – viceprezidentem se totiž stal kandidát na prezidenta s druhým největším počtem hlasů. Tento systém pochopitelně nefungoval a bylo od něj rychle ustoupeno – představte si situaci, kdy je prezidentem zvolen Trump a jeho pravou rukou se stane Joe Biden.

Tato situace už dnes nehrozí. U demokratů je situace jasná, Bidenovou kandidátku na viceprezidentku je znovu Kamala Harris. To může být problém, protože je silně nepopulární a Bidenův vysoký věk ji výrazně přibližuje k prezidentské funkci – a voliči mohou mít pochybnosti, jestli je na tuto funkci připravená.

Zajímavější je situace u republikánů. Se svým původním viceprezidentem Mikem Pencem se Trump rozhádal a Pence jej odmítl ve volbách podpořit. Kandidáti na viceprezidenta bývají zpravidla oznamování během července a srpna a je tak pomalu na čase podívat se na jeho možné kandidáty. Podle toho, co zatím víme, je seznam potenciálních jmen poměrně dlouhý.

Podívejme se nejdříve na trojici ženských kandidátek, jejichž jména se často skloňují. Kristi Noem je guvernérka Jižní Dakoty a podle některých odhadů je její jméno nejpravděpodobnější – přesvědčená trumpistka má zkušenosti ze Sněmovny reprezentantů, guvernérské volby v roce 2022 vyhrála s přehledem. Velké šance má i Elise Stefanik, kongresmanka za New York, která se nedávno proslavila svým vystoupením při kongresovém slyšení, kdy tvrděla konfrontovala rektorku Harvardu ohledně antisemitismu na amerických univerzitách. Tuto trojici zakončuje guvernérka Arkansasu Sarah Huckabee Sanders, která už v Trumpově administrativě pracovala a která guvernérské volby ve svém státě rovněž ovládla s přehledem.

Spekuluje se, že Trump si na pozici viceprezidenta vybere právě ženu, nebo muže menšinového původu. Obojí byla z hlediska oslovení voličů dávalo smysl. Nabízí se např. senátor za Jižní Karolínu Tim Scott, pravděpodobně nejvlivnější černošský republikánský politik, který často zmiňuje příběh svého dědečka, který vyrůstal na jihu v době segregace a nikdy se nenaučil číst a psát, ale dožil se zvolení svého vnuka do Kongresu. Oproti Trumpovi se tak vyznačuje daleko pozitivnější rétorikou s důrazem na americký sen. Další možností by mohl být Ben Carson, Trumpův ministr pro výstavbu a rozvoj měst a bývalý chirurg.

Menší šance má podle mě Vivek Ramaswamy, který sám usiloval o republikánskou nominaci. Chvílemi působí jako Trump na steroidech a je otázka, jestli by Trumpovi mohl pomoct získat nové voliče. Kromě toho se ale objevilo i jméno Tuckera Carlsona – těžko říct, jestli byl byl schopen funkci viceprezidenta vykonávat, ale Trumpovi by mohl přinést neuvěřitelný dosah na Twitteru.

Celý proces je každopádně v rané fázi a nikdo ze zájemců nemá nic jisté.

štítky: #USA #Volba prezidenta



Naše nejnovější výstupy

11. října 2024, IPPO

Martin Staněk: Digitalizace ve zdravotnictví běží podle plánu

Vláda Petra Fialy v minulém týdnu na svém zasedání schválila zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ten nyní poputuje do sněmovny. Nová úprava by tak měla začít platit od začátku roku 2026. Zvýšit by měla nejen komfort pacientů, ale především usnadnit přenos dat mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními.

10. října 2024, IPPO

Kateřina Hloušková: Novela školského zákona: Školství je pro vládu prioritou

V roce 2025 se do českého školství investuje téměř 291 miliard korun. To je naprosto rekordní částka, která se meziročně zvýšila o 22 miliard. Mimochodem jen toto navýšení představuje větší sumu peněz než je celý rozpočet Ministerstva kultury. Všechny divadla, koncerty, galerie, hrady, zámky, festivaly, muzea, výstavy prostě veškerá kultura, na kterou není Česká republika úplně chudá, nás stojí méně, než kolik je v příštím roce přidáno českému školství. Největší část těchto peněz půjde do regionálního školství, jinými slovy do základních a středních škol, kde platy učitelů vzrostou o 7 %. Přesto to budou velmi pravděpodobně právě tyto školy a učitelé, nikoliv hudebníci, kasteláni či kurátoři, kdo bude mluvit o stávce, podfinancovanosti a o tom, že jejich resort není pro vládu prioritou. Je. A dokazuje to i aktuální novela školského zákona.  

9. října 2024, IPPO

Michal Chládek: Oligarchicko-mediální komplex, Piráti a Seznam Zprávy, soud vs. Bartoš

Poslední týdny jsou pro milovníky dramatu super podívanou. Piráti opouštějí vládu, aniž by je někdo vyhazoval. „Provalil“ se oligarchicko-mediální komplex, do kterého jsou zapojeni Seznam Zprávy, Michal Půr, ODS a kdo ví kdo ještě. A to i přesto, že jedna z hlavních agend Seznam Zpráv jsou „kauzy“ Pavla Blažka a Michal Půr se minimálně v posledních dílech Insideru netváří jako největší milovník ODS. V rámci tohoto komplexu možná podle přesvědčení některých „odborníků“ funguje i krajský soud, který rozhodl, že Ministerstvo pro místní rozvoj opakovaně zasahuje do veřejných zakázek.

4. října 2024, IPPO

Pravej podcast: Pravej podcast: Piráti potopili digitalizaci. Jak z toho ven?

Piráti potopili digitalizaci. Jak z toho ven? Na to vám odpoví Jirka s Michalem ve speciálu přímo z Poslanecké sněmovny! Jaký byl reálný důvod konce Ivana Bartoše ve vládě? Co vlastně znamená slovo "funguje"? A kdo skutečně digitalizuje Česko? Otázky ohledně digitalizace stavebního řízení zodpoví Jirka Havránek a Michal Chládek v nejnovějším díle Pravýho podcastu!

1. října 2024, IPPO

Michal Chládek: Analýza digitalizace stavebního řízení v kostce

Výstavba bytů je výrazně ovlivněna rychlostí stavebního řízení, která je zásadním faktorem pro umožnění rychlé realizace stavebních projektů. Tento proces je především závislý na dvou klíčových faktorech: digitalizaci a prováděcích podzákonných předpisech, které připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Digitalizace stavebního řízení má potenciál zjednodušit a urychlit celý proces, od podávání žádostí až po komunikaci mezi úřady. Nicméně, navzdory slibům a investicím, je implementace digitalizace stále nedokončená.