27. března 2024, IPPO

Jan Hroudný: Souboj o viceprezidenta

rubrika: Komentáře

Americké prezidentské primárky jsou už prakticky u konce. V posledních státech se sice budou konat ještě v červnu, ale karty už jsou reálně rozdány. Ameriku znovu čeká souboj „starců“ Bidena a Trumpa. I kvůli jejich vysokému věku bychom se měli soustředit na výběr viceprezidenta, který je v případě úmrtí nebo rezignace ve funkci vystřídá.

Nebyla by to ostatně neznámá situace, celkově nastala už devětkrát – naposledy v roce 1974 po rezignaci Nixona, když se prezidentem stal Ford. K tomu si ještě připočteme viceprezidenty, kteří byli později zvolení prezidentem (což je ostatně i případ Joe Bidena, předtím třeba George H.W. Bushe) – celkově se tak prezidenty stalo 15 bývalých viceprezidentů.

Historickou zajímavostí je, že původní volební systém v roce 1796 a 1800 umožnil, aby byli zvoleni kandidáti z různých stran – viceprezidentem se totiž stal kandidát na prezidenta s druhým největším počtem hlasů. Tento systém pochopitelně nefungoval a bylo od něj rychle ustoupeno – představte si situaci, kdy je prezidentem zvolen Trump a jeho pravou rukou se stane Joe Biden.

Tato situace už dnes nehrozí. U demokratů je situace jasná, Bidenovou kandidátku na viceprezidentku je znovu Kamala Harris. To může být problém, protože je silně nepopulární a Bidenův vysoký věk ji výrazně přibližuje k prezidentské funkci – a voliči mohou mít pochybnosti, jestli je na tuto funkci připravená.

Zajímavější je situace u republikánů. Se svým původním viceprezidentem Mikem Pencem se Trump rozhádal a Pence jej odmítl ve volbách podpořit. Kandidáti na viceprezidenta bývají zpravidla oznamování během července a srpna a je tak pomalu na čase podívat se na jeho možné kandidáty. Podle toho, co zatím víme, je seznam potenciálních jmen poměrně dlouhý.

Podívejme se nejdříve na trojici ženských kandidátek, jejichž jména se často skloňují. Kristi Noem je guvernérka Jižní Dakoty a podle některých odhadů je její jméno nejpravděpodobnější – přesvědčená trumpistka má zkušenosti ze Sněmovny reprezentantů, guvernérské volby v roce 2022 vyhrála s přehledem. Velké šance má i Elise Stefanik, kongresmanka za New York, která se nedávno proslavila svým vystoupením při kongresovém slyšení, kdy tvrděla konfrontovala rektorku Harvardu ohledně antisemitismu na amerických univerzitách. Tuto trojici zakončuje guvernérka Arkansasu Sarah Huckabee Sanders, která už v Trumpově administrativě pracovala a která guvernérské volby ve svém státě rovněž ovládla s přehledem.

Spekuluje se, že Trump si na pozici viceprezidenta vybere právě ženu, nebo muže menšinového původu. Obojí byla z hlediska oslovení voličů dávalo smysl. Nabízí se např. senátor za Jižní Karolínu Tim Scott, pravděpodobně nejvlivnější černošský republikánský politik, který často zmiňuje příběh svého dědečka, který vyrůstal na jihu v době segregace a nikdy se nenaučil číst a psát, ale dožil se zvolení svého vnuka do Kongresu. Oproti Trumpovi se tak vyznačuje daleko pozitivnější rétorikou s důrazem na americký sen. Další možností by mohl být Ben Carson, Trumpův ministr pro výstavbu a rozvoj měst a bývalý chirurg.

Menší šance má podle mě Vivek Ramaswamy, který sám usiloval o republikánskou nominaci. Chvílemi působí jako Trump na steroidech a je otázka, jestli by Trumpovi mohl pomoct získat nové voliče. Kromě toho se ale objevilo i jméno Tuckera Carlsona – těžko říct, jestli byl byl schopen funkci viceprezidenta vykonávat, ale Trumpovi by mohl přinést neuvěřitelný dosah na Twitteru.

Celý proces je každopádně v rané fázi a nikdo ze zájemců nemá nic jisté.

štítky: #USA #Volba prezidenta



Naše nejnovější výstupy

17. července 2024, IPPO

Jan Hroudný: Kdo je J. D. Vance?

Trump si vybral svého kandidáta na viceprezidenta. Je jím (možná poněkud překvapivě) republikánský senátor za stát Ohio J. D. Vance. Jde o vůbec nejmladšího republikánského senátora a v politice je v podstatě začátečníkem.

16. července 2024, IPPO

Babylon Brusel: Ondra je europoslanec! Trollení a loutkaření v EP

Nový europoslanec, vytrollení Danuše i loutkové divadlo Babiše. To vše a mnohem víc v dalším díle podcastu Babylon Brusel!

16. července 2024, IPPO

Tereza Cimoradská: Kontraproduktivní nastavování zrcadel

Na sociálních sítích, především pak na Facebooku, je možné již delší dobu pozorovat velmi specifický fenomén. Nahlédneme-li do diskuzí pod příspěvky některé ze stran na demokratické straně politického spektra, vždy tam objevíme urážky, vulgarity a občas i výhružky. To samotné není nijak zajímavé ani výjimečné. Co si ale pozornost zaslouží, jsou osoby autorů. Zatímco důchodkyně Marie (jména jsou zde volena čistě náhodně a pro ilustraci) píše do komentářů, že premiér by měl viset s celou vládou, protože „je to banda vlastizrádců“, její profil přetéká fotkami pejska, kýčovitými přáníčky pro „krásný den všem dobrým lidem“ a virálními videy se zvířátky. Sem tam se objeví i fotka zahrádky s textem „Podívejte, jak mi krásně kvetou jiřinky.“ V původní diskuzi pak o pár příspěvků pod Marií nalezneme například Pavla ve středním věku. Ten pro změnu obviňuje vládu z kolaborace, vyhrožuje lidovým soudem, opakováním defenestrace a celé to prokládá vulgaritami v kadenci převyšující četnost interpunkce. Ani Pavlův profil nebude ničím výjimečný – fotky auta, rodiny, sem tam kus masa na grilu nebo piva na restaurační zahrádce. Stejně jako u důchodkyně Marie ani u Pavla ve středním věku není na první pohled patrné, že se jedná o člověka, který se neštítí na názorového oponenta vyslat salvu toho nejhoršího a nejvíce nenávistného, co dokáže vymyslet.

3. července 2024, IPPO

Eva Decroix: Doba politických trhovců a sládků se vrací

V těchto dnech mě napadají slova Františka Vaňka z Audience  „Je to všechno na hovno —“. V Evropě vzniká první otevřeně proruská koalice a to zcela podle notiček Kremlu. V tupé a slepé snaze získat či udržet si moc si nasadila líbivou tvářičku ochrany národních zájmů. Že nic není víc v rozporu s našimi národními zájmy než kamarádšoft s těmi, kteří podkopávají bezpečnost našeho státu, je jen bezvýznamný paradox.  Historie jich je plná.

2. července 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek státního rozpočtu je nejnižší za posledních pět let

Jeden z nejdůležitějších slibů vlády Petra Fialy – snižování veřejného zadlužení, se postupně daří naplňovat. Státní rozpočet skončil v 1. pololetí ve schodku 178,6 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardám. Výsledek hospodaření je nejlepší za posledních pět let. Vše nasvědčuje tomu, že plán rozpočtu na letošní rok se podaří naplnit.