22. května 2024, IPPO

Martin Staněk: Lékařské odbory chtějí znovu protestovat. Vláda přitom svoje sliby plní

rubrika: Komentáře

Česká lékařská komora a odbory opět hrozí svoláním protestů proti podmínkám ve zdravotnictví. Před necelým půlrokem přitom zástupci lékařů a zástupci vlády našli společnou řeč u jednacího stolu. Dnes někteří představitelé lékařské komory tvrdí, že vláda své sliby neplní. Jak je to ale doopravdy? Pojďme se podívat, jak probíhá plnění bodů, na nichž se obě strany shodly.

Podzimní protesty, do kterých se zapojilo přibližně 6 000 lékařů, ukončila dohoda mezi zástupci lékařů a vlády.  Z jednadvaceti úkolů, jež dohoda obsahuje, je dnes již většina splněna, průběžně se plní, nebo se na jejich splnění pracuje. Za stěžejní v dané době lékaři považovali navýšení finančních prostředků na odměny. Na  nárůst platů vláda po jednáních vedených premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) uvolnila 9,8 miliardy korun  ze systému veřejného zdravotního pojištění.

Že peníze skutečně putují, kam mají, dnes uznávají i zástupci lékařských odborů a sami přiznávají, že navýšení peněz kvitují s povděkem nejen oni, ale i samotní lékaři. Na osobním příspěvku dostali nemocniční lékaři 5 až 15 tisíc korun, tedy přesně tolik, co sliboval dokument podepsaný začátkem prosince ze strany odborů, lékařské komory, ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Vláda rovněž obratem splnila svůj slib změny zákoníku práce. Většina domluvených změn nabyla účinnosti již 28. prosince. Dříve uzákoněná možnost dobrovolné přesčasové práce lékařů až 832 hodin za rok, která vyvolala jejich protesty, přestala platit. Další novela zákoníku práce, která bude stav znovu upravovat, by měla podle dřívějších vyjádření ministerstev práce a zdravotnictví platit od 1. července 2024 a usilovně se na ní pracuje.

Zdravotníci v nemocnicích či v záchranné službě mohou podle upraveného znění pracovat nepřetržitě až 24 hodin, pokud to umožní kolektivní smlouva či vnitřní předpis v zařízení. Směna zdravotníka může podle novely zákoníku práce trvat nejvýše 12 hodin, na ni může navázat případně přesčasová práce o stejné délce. Novela upravuje také odpočinek. Pokud by zdravotník pracoval 24 hodin, musel by pak mít nejméně 22 hodin volna.

Ministerstvo zdravotnictví rovněž uvedlo, že do 24. května představí návrh zákona o odměňování  a probíhají i jednání k zákoníku práce. Zdůraznilo přitom, že hlavní požadavek lékařů, totiž zvýšení odměn, již byl splněn.

Dle představitelů České lékařské komory by se také do budoucna měly řešit i výsluhy a benefity, jako jsou lázně a rehabilitace, nebo odchodné.

Prezident komory Milan Kubek však přesto, jak je dnes u odborových předáků “dobrým zvykem”, přišel s ostrými prohlášeními, ve kterých nepřímo obvinil vládu, že se chystá zdravotníky podvést, na což by pak podle něj měla ze strany komory následovat razantní reakce. “Dáme politikům do kožichu, víc než loni na podzim, kdy vypovědělo přesčasy několik tisíc nemocničních lékařů,” prohlásil doslova předseda komory Kubek.

Lékaře se však nikdo podvést nechystá. U odborových předáků se, bohužel, v posledních měsících staly silácké výroky a obviňování představitelů vlády  již určitým  koloritem. Takto se ale vzájemný dialog vést nedá, ten je možný pouze u jednacího stolu.

Vláda Petra Fialy je k další diskuzi připravena, bude k ní mít i adekvátního partnera?

štítky: #zdravotnictví



Naše nejnovější výstupy

11. října 2024, IPPO

Martin Staněk: Digitalizace ve zdravotnictví běží podle plánu

Vláda Petra Fialy v minulém týdnu na svém zasedání schválila zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ten nyní poputuje do sněmovny. Nová úprava by tak měla začít platit od začátku roku 2026. Zvýšit by měla nejen komfort pacientů, ale především usnadnit přenos dat mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními.

10. října 2024, IPPO

Kateřina Hloušková: Novela školského zákona: Školství je pro vládu prioritou

V roce 2025 se do českého školství investuje téměř 291 miliard korun. To je naprosto rekordní částka, která se meziročně zvýšila o 22 miliard. Mimochodem jen toto navýšení představuje větší sumu peněz než je celý rozpočet Ministerstva kultury. Všechny divadla, koncerty, galerie, hrady, zámky, festivaly, muzea, výstavy prostě veškerá kultura, na kterou není Česká republika úplně chudá, nás stojí méně, než kolik je v příštím roce přidáno českému školství. Největší část těchto peněz půjde do regionálního školství, jinými slovy do základních a středních škol, kde platy učitelů vzrostou o 7 %. Přesto to budou velmi pravděpodobně právě tyto školy a učitelé, nikoliv hudebníci, kasteláni či kurátoři, kdo bude mluvit o stávce, podfinancovanosti a o tom, že jejich resort není pro vládu prioritou. Je. A dokazuje to i aktuální novela školského zákona.  

9. října 2024, IPPO

Michal Chládek: Oligarchicko-mediální komplex, Piráti a Seznam Zprávy, soud vs. Bartoš

Poslední týdny jsou pro milovníky dramatu super podívanou. Piráti opouštějí vládu, aniž by je někdo vyhazoval. „Provalil“ se oligarchicko-mediální komplex, do kterého jsou zapojeni Seznam Zprávy, Michal Půr, ODS a kdo ví kdo ještě. A to i přesto, že jedna z hlavních agend Seznam Zpráv jsou „kauzy“ Pavla Blažka a Michal Půr se minimálně v posledních dílech Insideru netváří jako největší milovník ODS. V rámci tohoto komplexu možná podle přesvědčení některých „odborníků“ funguje i krajský soud, který rozhodl, že Ministerstvo pro místní rozvoj opakovaně zasahuje do veřejných zakázek.

4. října 2024, IPPO

Pravej podcast: Pravej podcast: Piráti potopili digitalizaci. Jak z toho ven?

Piráti potopili digitalizaci. Jak z toho ven? Na to vám odpoví Jirka s Michalem ve speciálu přímo z Poslanecké sněmovny! Jaký byl reálný důvod konce Ivana Bartoše ve vládě? Co vlastně znamená slovo "funguje"? A kdo skutečně digitalizuje Česko? Otázky ohledně digitalizace stavebního řízení zodpoví Jirka Havránek a Michal Chládek v nejnovějším díle Pravýho podcastu!

1. října 2024, IPPO

Michal Chládek: Analýza digitalizace stavebního řízení v kostce

Výstavba bytů je výrazně ovlivněna rychlostí stavebního řízení, která je zásadním faktorem pro umožnění rychlé realizace stavebních projektů. Tento proces je především závislý na dvou klíčových faktorech: digitalizaci a prováděcích podzákonných předpisech, které připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Digitalizace stavebního řízení má potenciál zjednodušit a urychlit celý proces, od podávání žádostí až po komunikaci mezi úřady. Nicméně, navzdory slibům a investicím, je implementace digitalizace stále nedokončená.