9. března 2023, IPPO

Babylon Brusel: EURO 7 – Budeme si moct dovolit koupit auto?

rubrika: Komentáře

Podcast ze zákulisí Evropské unie s Ondrou Krutílkem, poradcem premiéra Petra Fialy. V druhém díle řešíme návrh normy EURO 7. Ta upravuje zejména emise z výfuku automobilů, ale třeba i emise z otěru brzd a pneumatik. V navrhované podobě by norma výrazně ovlivnila cenovou dostupnost automobilů a konkurenceschopnost Evropy vůči Číně. Ještě je čas to změnit.   

Michal: Od našeho posledního setkání rozvířila veřejný prostor docela velká věc – Euro 7. V čem se liší od Eura 6?

Ondřej: Liší se například v tom, že zahrnuje i nový typ emisí z otěru brzd a pneumatik. Současně se liší v podmínkách, za kterých se veškeré emise mají měřit, a to dosti zásadním způsobem. Emise by se totiž měřily i za takových podmínek, do kterých se v reálném životě automobil nedostane, nebo jen velmi výjimečně. Motory by tedy měly plnit Euro 7 podmínky i v extrémních situacích. A to je velký problém, protože vyrobit takový motor stojí mnohem více peněz.

Ve výjimečné situaci, jakou je například jízda ve vysoké nadmořské výšce s nezahřátým motorem při plném nákladu a se zapojeným obytným přívěsem, se naměří logicky jiné emise, než u vozu, který jede dlouhodobě konstantní rychlostí po dálnici. Ale Euro 7, v návrhu, který je nyní na stole, předpokládá, že dané limity budou splněny mj. i za obou výše zmíněných situací. 

Automobilky souhlasí s elektromobilitou, souhlasí s bezemisními automobily do roku 2035, ale na straně druhé potřebují mít peníze na to, aby mohli konverzi ze spalovacích motorů na elektromobily vůbec provést. A v momentě, kdy budou muset investovat ještě do Euro 7, budou si muset své finance nějak rozdělit – něco na elektromobilitu, něco na Euro 7. A z toho mají velké obavy. 

Michal: A kdy by mělo Euro 7 začít platit?

Ondřej: No to je další věc. Mělo by platit poměrně rychle, už od července 2025 pro osobní auta a dodávky a od července 2027 pro nákladní auta a autobusy. 

Michal: Mě na tom návrhu nejvíc překvapují právě zmíněné autobusy. Já jsem si vždycky myslel, že Evropská unie má za cíl podporovat hromadnou dopravu. Jak si to vysvětluješ? 

Ondřej: Je to tak, já si kladu stejnou otázku, A musím říct, že tomu úplně nerozumím. Je jasné, že železnice silniční dopravu není schopna nahradit, minimálně ne v krátkodobém horizontu. A přitom Euro 7 pro kamiony a autobusy má platit už v roce 2027. Z tohoto úhlu pohledu lze Euro 7 chápat jako frontální útok na evropskou mobilitu. My jsme do EU v roce 2004 vstupovali s tím, že chceme volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. A teď si minimálně volný pohyb osob a zboží komplikujeme. Domnívám se, že to není dobře. Když jsme schválili přestup na elektromobilitu, pak by Euro 7 mělo být mnohem mírnější. 

Michal: Zmiňuješ mobilitu, k tomu mě napadá otázka – jak si mobilitu představuje EU? Dost často se mluví o tzv. car sharingu. Myslíš si, že i tohle je možnost? 

Ondřej: Na to ti nedokážu odpovědět. Jestli za Euro 7 stojí úvaha, že si lidé přestanou kupovat auta a začnou využívat služeb car sharingu, to nevím. Je možné, že se to nakonec stane, ale nejsem si úplně jistý, jestli do toho momentální situace už dozrála. Prostě jsou situace, kdy je auto symbolem nějakého statusu. Dosáhnete nějakého společenského postavení, koupíte si velké auto a všichni vás obdivují, když to zjednoduším. Ale pak jsou situace, kdy jsou auta nezbytnou součástí každodenního dojíždění do práce a z práce. A jsou to často malá „levná” auta. Já si nejsem úplně jistý, že každodenní dojíždění z vesnice do města a zase zpátky může nahradit využívání car sharingových služeb. Zmiňuji to záměrně z toho důvodu, že právě malá auta budou normou Euro 7 ohrožena ze všeho nejvíc. 

Michal: Nedávno jsem četl rozhovor s panem Petzlem ze Sdružení automobilového průmyslu. A on prohlásil, že si zavíráme dveře k autům do půl milionu. Souhlasíš s ním? Opravdu si nebudeme moct koupit auto, které by bylo levnější než půl milionu korun? 

Ondřej: No, bude skutečně záležet na tom finálním textu. Pokud by vše zůstalo tak, jak to je, pak by skutečně bylo dost obtížné nainstalovat všechny potřebné věci, které vyžaduje Euro 7, do malých aut. Zaprvé, protože se tam prostě a jednoduše nevejdou a zadruhé, že to zvedne cenu natolik, že si je nikdo nekoupí. A tohle všechno může vést k tomu, že se automobilky rozhodnou menší vozy vůbec nevyrábět. 

Michal: Může se tedy stát, že aut bude nedostatek? Protože už dnes se na nová auta čeká přibližně rok. I tato možnost je ve hře? 

Více si už teď můžete poslechnout v audioverzi podcastu

štítky: #podcast



Naše nejnovější výstupy

27. září 2023, IPPO

Kateřina Hloušková: Ještě lepší, než jsme čekali

Nikoliv třetí nejdražší (za Dánskem a Belgií) v porovnání průměrných cen elektřiny, ale až dvacátí první (mezi Slovenskem a Polskem). Nikoliv čtvrtí nejdražší (za Švédskem, Dánskem a Nizozemím) v porovnání průměrných cen plynu, ale až patnáctí (mezi Estonskem a Francií). A nikoliv druzí nejhorší (za Rumunskem) v meziročním růstu pololetních průměrných cen (indexu), ale naprosto nejlepší v celé evropské sedmadvacítce! To je realita, která by nás měla skutečně těšit, ale kterou bychom měli především umět sdělit každému českému občanovi. Takže ještě jednou: naše ceny byly ve druhém pololetí roku 2022 v rámci EU sedmé nejnižší u elektřiny a desáté nejnižší u plynu. A ceny nerostly, ale naopak klesaly. To je vynikající výsledek zvládnutí energetické krize. 

27. září 2023, IPPO

Slovensko na rozcestí

První poprázdninová debata nesla název Slovensko na rozcestí. S našimi hosty Ivanem Korčokem, slovenským diplomatem a politikem, bývalým ministrem zahraničí, který před nedávnem oznámil kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky, a prof. Lubomírem Kopečkem, odborníkem z Katedry politologie FSS MU, jsme se věnovali Slovensku v širším kontextu.

25. září 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: Josif Brodskij a současnost

V dnešní složité době se v kulturně politických debatách nezřídka otvírá otázka, nakolik je ruská kultura a myšlení jejích velikánů imperiální či nikoliv. K těm, kdož bývají z imperiálního myšlení obviňováni, překvapivě patří i jedna z největších postav poezie 20. století, básník Josif Brodskij (1940–1996), hlasatel svobody, pěvec individualismu, sám částečně oběť represivní mašinérie sovětského režimu. Konflikt s totalitní mocí, provázený násilným internacemi v psychiatrických léčebnách, přiměl básníka, jenž se později stal nositelem Nobelovy ceny, že v polovině 70. let Rusko opustil a svůj život dožil jako americký občan.

13. září 2023, IPPO

Jan Hroudný: Fiala jednal s jihokorejským premiérem. První kroky pro Restart Česka

Restart Česka začíná rychle nabírat konkrétní podobu. Petr Fiala jeho realizaci zahájil jednáním s předsedou vlády Korejské republiky Han Duck-soo, se kterým jednal o strategických korejských investicích v České republice.

12. září 2023, IPPO

Michal Chládek: Kdy je ten pravý čas hlásat vize pro Česko?

Média hlásají: „Vize premiéra je skvělá, ale přišla pozdě.“ A já bych se rád komentátorů zeptal, kdy jindy by měla dlouhodobá vize přijít? Týden poté, co ruské tanky vpadly na Ukrajinu? Nebo snad ve chvíli, kdy se všichni báli, že nebudeme mít čím topit, a média nás strašila tím, že v zimě zmrzneme?