19. dubna 2023, IPPO

Babylon Brusel: Udržitelné financování, vnímání EU a vztah s Čínou

rubrika: Komentáře

V tomto díle se zaměříme na udržitelné financování a přidruženou taxonomii EU. Dále budeme diskutovat o tom, jak vnímání EU jako zlé a cizí instituce může škodit našim národním zájmům. V neposlední řadě se budeme zabývat Macronovou cestou do Číny a vztahem Evropské unie k této zemi.

Michal: V dnešním podcastu budeme řešit Macronův výlet do Číny a obecně vztah EU k Číně. Potom také náš vztah k Evropské unii. A v neposlední řadě taxonomii, o které v České republice skoro nikdo neví, ale určitě o ní teď bude hodně slyšet. Proto bych začal právě tím. Co to taxonomie vlastně je? Jaký je její účel a co v souvislosti s tím znamená kouzelné sousloví „udržitelné financování”?Ondřej: To je hrozně moc otázek najednou, zkusím to zjednodušit. Když si vzpomeneš na přírodopis ze základní školy, tak ti určitě vytane na mysli jméno Carl Linné, který vytvořil taxonomii v biologii, to znamená klasifikoval nějakým způsobem živé organismy. Taxonomie v evropském nebo v unijním kontextu znamená určitou klasifikaci environmentálně udržitelných ekonomických aktivit. Je to záležitost, která je na stole už několik let. A je to velké politikum, protože ačkoli se říká, že je to dobrovolný systém, že nikdo nikoho do ničeho nenutí, tak faktem je, že se taxonomie začíná prosazovat nejen v soukromém byznysu, pro který by to mělo být tím vodítkem, ale zároveň i v poskytování dotací ze strany EU. Jinak řečeno, taxonomie je takový filtr nebo sklíčko, přes které se vždycky musíš podívat, pokud chceš financovat nějakou aktivitu. Pokud z toho pohledu vypadne, že příslušná aktivita není environmentálně dlouhodobě udržitelná, tak má mít vlastně automaticky horší rating. Nejvíc se o tom mluvilo v souvislosti s jadernou energetikou. Je jaderná energetika zelená nebo není. A v momentě, kdy by se řeklo, že jaderná energetika není zelená, byť po nějakou omezenou dobu, tak to automaticky znamená horší přístup k financování jaderných projektů a tím pádem vlastně ohrožení energetické bezpečnosti minimálně v určité části Evropy, kde jsou možnosti dekarbonizace v souvislosti s green dealem prostě omezené. Takže to je jeden z těch důvodů, proč je taxonomie tolik aktuální a zásadní.

Michal: A proč se o taxonomii mluví zrovna teď?

Ondřej: Důvod, proč se o ní mluví právě teď v poslední době, je ten, že se postupně definují pravidla pro její další cíle. Dohromady je jich šest. Například: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, ochrana biodiverzity a tak dále. A právě v souvislosti s biodiverzitou se začalo hovořit o tom, jaký dopad by taxonomie mohla mít na zemědělství a jestli by to nevedlo k tomu, že se omezí živočišná výroba a naopak upřednostní rostlinná výroba, což by samozřejmě zase mohlo mít další negativní dopady. Případně to mohlo vést i ke zdražení potravin. Naštěstí se do návrhu takzvaného delegovaného aktu tato restriktivní opatření nepropsala, takže s největší pravděpodobností to tam nebude. A co se týče zemědělství, tak taxonomie bude zřejmě příznivější, než se původně čekalo.

Michal: Rozumím tomu tedy správně, že se to týká ekonomických činností, které se základě taxonomie zařadí do kategorií a poté se podle těchto kategorií určuje, které projekty nebo ekonomické aktivity mají nárok na dotace. Týká se toto i financování z jiných sektorů, třeba z bankovních?Ondřej: Pro bankovní sektor je to spíše dobrovolné vodítko a pro dotace je to pak vodítko povinné, neboť vlastně odkazy na taxonomii se objevují v celém legislativním rámci pro poskytování dotací už v tomto finančním období pro roky 2021 až 2027. Co se týče soukromého byznysu, finančních institucí, čili zjednodušeně řečeno, bank, tak to povinné není, ale tendence k tomu, aby to povinné bylo, tady existují. Možná to ale ani není úplně potřeba, neboť banky s ohledem na to, že chtějí navenek vypadat zeleně, tak to z části dělat musí a navíc jim to také hraje do karet v jejich byznysu. Jsou sami ve vleku taxonomie a používají jí a v zásadě už je jedno, jestli je to povinný systém nebo ne. Zkrátka je na stole, používá se, ale může mít právě i negativní důsledky, o kterých jsem mluvil.

Více si už teď můžete poslechnout v audioverzi podcastu!

 

Podcast vzniká za podpory Pravého břehu – Institutu Petra Fialy a Institutu pro pravicovou politiku.

štítky: #podcast



Naše nejnovější výstupy

29. května 2023, IPPO

Jan Hroudný: Trump má vyzyvatele. Jaké jsou šance DeSantise?

Guvernér státu Florida Ron DeSantis včera oznámil svou kandidaturu na prezidenta a zahájil souboj o republikánskou nominaci. Kandidaturu vyhlásil v minutovém videu, ve kterém kritizoval administrativu prezidenta Bidena kvůli rostoucí kriminalitě a nezvládnuté migraci: „Na Floridě jsme dokázali, že je to možné. Zvolili jsme fakta místo strachu. Vzdělání místo indoktrinace. Právo a pořádek místo nepokojů,“ řekl mj. DeSantis. Jaké jsou ale jeho reálné šance?

29. května 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: Soud nad rusofobií

Když jsem si před pár dny prohlížela záběry z 11. petrohradského mezinárodního právního fóra, na nichž místopředsedkyně Státní dumy Irina Jarová vyzývá k přijetí zákona kriminalizujícího rusofobii, zatrnulo mi. Její příjmení spustilo v mé mysli řetězec asociací, které mne vrátily do porevolučního Ruska. Do doby, kdy se rodila propagandistická dramatika. Klenotem tohoto žánru bylo v druhé polovině dvacátých let dílo z pera divadelního teoretika Konstantina Treňova, nazvané podle hlavní hrdinky Ljubov Jarová (1926). Ve finále hry odevzdává hrdinka svého muže, který se přidal k bílým, do rukou bolševiků, kde ho čeká „spravedlivý soud“ a poprava. Teprve tímto skutkem se stává opravdovou soudružkou a prototypem uvědomělé sovětské ženy. Hře se pro její zásadní ideologický obsah dostalo v sovětském období několika filmových zpracování. Filmová verze ze sedmdesátých let, v níž režisér Vladimir Fetin obsadil do hlavní role Ljudmilu Čursinu nazývanou sovětská Marilyn Monroe, patří do zlatého fondu sovětské propagandistické kinematografie.

24. května 2023, IPPO

Michal Chládek: Zbytečná hysterie. Co přinese smlouva s USA?

Včera podepsala ministryně obrany Jana Černochová s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). Jaký je vůbec smysl této dohody? Základním účelem je poskytnout právní rámec pro fungování amerických vojenských sil na území naší republiky, pokud vláda nebo parlament vysloví s jejich přítomností souhlas. Dohoda sama o sobě samozřejmě nedává Spojeným státům možnost vysílat na naše území své vojenské jednotky. Obdobnou smlouvu má navíc podepsáno dalších 24 členských států NATO včetně Polska nebo Slovenska.

22. května 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: Jak zabít draka

Válka na Ukrajině trvá již rok a dva měsíce. Po celou tu dobu se vedou debaty o tom, co se stane s Ruskem, až válka skončí. Zejména zda Vladimir Putin zůstane u moci a zda země zůstane v současné podobě. K těm, kteří dnes veřejně otevírají tyto otázky, se ze Švýcarska připojil také Michail Chodorkovskij svojí poslední knihou Jak zabít draka? Příručka pro začínající revolucionáře.

17. května 2023, IPPO

Česko ve formě: Cesta ke zdravému rozpočtu

Ocitli jsme se v bezprecedentní situaci, kdy pouze mandatorní, tedy povinné výdaje České republiky, převyšují veškeré příjmy státního rozpočtu. Za posledních šest let vzrostly celkové výdaje státu téměř o bilion korun. Bez škrtů a reforem by byl schodek státního rozpočtu v příštím roce vyšší o 94,1 a v tom dalším dokonce o 147 miliard. V rozhazovačném stylu předchozích vlád nelze pokračovat. Musíme se dostat zpět do formy, shodit přebytečná kila, a to prostě bolí.