19. dubna 2023, IPPO

Babylon Brusel: Udržitelné financování, vnímání EU a vztah s Čínou

rubrika: Komentáře

V tomto díle se zaměříme na udržitelné financování a přidruženou taxonomii EU. Dále budeme diskutovat o tom, jak vnímání EU jako zlé a cizí instituce může škodit našim národním zájmům. V neposlední řadě se budeme zabývat Macronovou cestou do Číny a vztahem Evropské unie k této zemi.

Michal: V dnešním podcastu budeme řešit Macronův výlet do Číny a obecně vztah EU k Číně. Potom také náš vztah k Evropské unii. A v neposlední řadě taxonomii, o které v České republice skoro nikdo neví, ale určitě o ní teď bude hodně slyšet. Proto bych začal právě tím. Co to taxonomie vlastně je? Jaký je její účel a co v souvislosti s tím znamená kouzelné sousloví „udržitelné financování”?Ondřej: To je hrozně moc otázek najednou, zkusím to zjednodušit. Když si vzpomeneš na přírodopis ze základní školy, tak ti určitě vytane na mysli jméno Carl Linné, který vytvořil taxonomii v biologii, to znamená klasifikoval nějakým způsobem živé organismy. Taxonomie v evropském nebo v unijním kontextu znamená určitou klasifikaci environmentálně udržitelných ekonomických aktivit. Je to záležitost, která je na stole už několik let. A je to velké politikum, protože ačkoli se říká, že je to dobrovolný systém, že nikdo nikoho do ničeho nenutí, tak faktem je, že se taxonomie začíná prosazovat nejen v soukromém byznysu, pro který by to mělo být tím vodítkem, ale zároveň i v poskytování dotací ze strany EU. Jinak řečeno, taxonomie je takový filtr nebo sklíčko, přes které se vždycky musíš podívat, pokud chceš financovat nějakou aktivitu. Pokud z toho pohledu vypadne, že příslušná aktivita není environmentálně dlouhodobě udržitelná, tak má mít vlastně automaticky horší rating. Nejvíc se o tom mluvilo v souvislosti s jadernou energetikou. Je jaderná energetika zelená nebo není. A v momentě, kdy by se řeklo, že jaderná energetika není zelená, byť po nějakou omezenou dobu, tak to automaticky znamená horší přístup k financování jaderných projektů a tím pádem vlastně ohrožení energetické bezpečnosti minimálně v určité části Evropy, kde jsou možnosti dekarbonizace v souvislosti s green dealem prostě omezené. Takže to je jeden z těch důvodů, proč je taxonomie tolik aktuální a zásadní.

Michal: A proč se o taxonomii mluví zrovna teď?

Ondřej: Důvod, proč se o ní mluví právě teď v poslední době, je ten, že se postupně definují pravidla pro její další cíle. Dohromady je jich šest. Například: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, ochrana biodiverzity a tak dále. A právě v souvislosti s biodiverzitou se začalo hovořit o tom, jaký dopad by taxonomie mohla mít na zemědělství a jestli by to nevedlo k tomu, že se omezí živočišná výroba a naopak upřednostní rostlinná výroba, což by samozřejmě zase mohlo mít další negativní dopady. Případně to mohlo vést i ke zdražení potravin. Naštěstí se do návrhu takzvaného delegovaného aktu tato restriktivní opatření nepropsala, takže s největší pravděpodobností to tam nebude. A co se týče zemědělství, tak taxonomie bude zřejmě příznivější, než se původně čekalo.

Michal: Rozumím tomu tedy správně, že se to týká ekonomických činností, které se základě taxonomie zařadí do kategorií a poté se podle těchto kategorií určuje, které projekty nebo ekonomické aktivity mají nárok na dotace. Týká se toto i financování z jiných sektorů, třeba z bankovních?Ondřej: Pro bankovní sektor je to spíše dobrovolné vodítko a pro dotace je to pak vodítko povinné, neboť vlastně odkazy na taxonomii se objevují v celém legislativním rámci pro poskytování dotací už v tomto finančním období pro roky 2021 až 2027. Co se týče soukromého byznysu, finančních institucí, čili zjednodušeně řečeno, bank, tak to povinné není, ale tendence k tomu, aby to povinné bylo, tady existují. Možná to ale ani není úplně potřeba, neboť banky s ohledem na to, že chtějí navenek vypadat zeleně, tak to z části dělat musí a navíc jim to také hraje do karet v jejich byznysu. Jsou sami ve vleku taxonomie a používají jí a v zásadě už je jedno, jestli je to povinný systém nebo ne. Zkrátka je na stole, používá se, ale může mít právě i negativní důsledky, o kterých jsem mluvil.

Více si už teď můžete poslechnout v audioverzi podcastu!

 

Podcast vzniká za podpory Pravého břehu – Institutu Petra Fialy a Institutu pro pravicovou politiku.

štítky: #podcast



Naše nejnovější výstupy

11. listopadu 2024, IPPO

Pravej podcast: Trump X Durčák

Americké volby jsou za námi! A v Pravým podcastu je pro vás shrnul expert na slovo vzatý, Michal Durčák! Jak tyto volby vidí Češi? Měla větši vliv Taylor Swift, nebo veverka Peanut? A již klasicky, co podcasty? Nejen to se dozvíte v nejnovějším díle Pravýho podastu s Michaelem Durčákem!

8. listopadu 2024, IPPO

Pozvánka: (NE) BYDLÍME ? – Debaty s mladými pro mladé

Mladá ODS a Mladí Konzervativci ve spolupráci s Pravým břehem a Institutem pro Pravicovou politiku chystá sérii debat o bydlení s Jirkou Havránkem. Během listopadu vyjedeme do čtyřech krajů, kde budeme s Jirkou a mladými mluvit o tom, co je nejvíc trápí, a to je jednoznačně bydlení. Jak velký je to problém? Jak to vidí mladí v regionech a jak poslanec? Co se s tím dá dělat? A jak můžeme mladým lidem pomoci? Pojďme se o tom bavit v Hradci, Ústí, Plzni a Jihlavě.

4. listopadu 2024, IPPO

Bitva o Bílý dům

Ve čtvrtek 31. října, pár dní před americkými prezidentskými volbami, jsme se sešli na Šelepce, abychom právě o Spojených státech diskutovali. Naše pozvání přijal publicista a ředitel Občanského institutu Roman Joch a komentátor Michael Durčák. S nimi jsme mluvili například o tom, jaká je americká prezidentská kampaň, co volby rozhodne a jak to ovlivní nás v Evropě. Nechyběly samozřejmě ani dotazy z publika. Vás zajímala hlavně válka na Ukrajině a nebo to, jestli Trump opravdu myslí vážně všechno, co říká. Debata byla organizována ve spolupráci s Institutem pro pravicovou politiku, Mladou ODS a Mladými konzervativci.

31. října 2024, IPPO

Martin Staněk: Evropa musí v migraci přitvrdit

Jen málo z témat hýbalo a hýbe v posledních letech českým i evropským veřejným prostorem více než otázka migrace. K řešení uprchlických vln valících se do států Unie měly dlouho členské státy velmi odlišný přístup. Zatímco jedna skupina zemí migraci vítala s otevřenou náručí, druhá pak trvala na politice nulové tolerance a stavěla se k migraci dosti odmítavě. Nyní konečně začínají země sedmadvacítky mluvit jednotnou řečí a snaží se hledat společná řešení. Česká republika v čele s premiérem Petrem Fialou je u toho.

30. října 2024, IPPO

Babylon Brusel: Ondra poslal dopis Ursule von der Leyen?!

Už ne asistent, ale oficiálně europoslanec. Jaké to je? Kdo víc změní EU - Babišovi poslanci, nebo Maďaři? A budou se komisaři grilovat, nebo jen ohřívat? Poslouchejte novou epizodu Babylonu Brusel!