Babylon Brusel: Umělá inteligence, maďarské předsednictví, volby

Jsme zpět po delší pauze. V šestém díle podcastu se bavíme o chystané právní úpravě  umělé inteligence, pozastavení maďarského předsednictví v Evropské unii a nezapomene ani na blížící se volby do Evropského parlamentu, které se konají za necelý rok. 

Michal: Přesunul bych se k dalšímu tématu, a to je předsednictví v Evropské unii ve vztahu k Maďarsku, které by mělo být předsednickou zemí v druhé polovině roku 2024. Vztah Evropské unie a Maďarska ale není v poslední době jednoduchý. Maďarsko má kladný vztah k Rusku a opakovaně je ze strany EU napadáno, že porušuje právní stát. Zvažuje se tedy, že by se status předsednického státu Maďarsku odebral. Jak celou situaci okolo Maďarska vnímáš?

Ondřej: Já pokud si pamatuji, tak jsem nikdy neslyšel o tom, že by se takhle šachovalo s předsednictvím. Přijde mi to opravdu bezprecedentní v tom pravém slova smyslu, to znamená, nikdy se nic takového nestalo a nikdy se o tom ani snad neuvažovalo. Možná, pokud mě paměť neklame, jeden takový záblesk byl, když byl v Rakousku u moci Jörg Heider, předseda Svobodných, respektive Svobodní byli ve vládě, tak se možná o něčem takovém hovořilo, respektive o aktivaci  článku 7 , ale ne o odebrání předsednictví.

Na začátek je důležité říct, že v tomto bych byl velmi obezřetný. Mohou být jakékoliv spory mezi Evropskou komisí, která dohlíží na respektování unijního práva a jednotlivými členskými státy,  které ho mají implementovat. Nicméně toto je výsostně institucionální záležitost a myslím si, že pokud by došlo k jejímu narušení, tak by to mohlo mít i nezamýšlené důsledky v tom směru, že dostaneme na jednotlivé členské státy další bič, který se může časem postavit i proti těm, kteří pro to teď horují. Záleží jen na tom, jak se bude vyvíjet vnitropolitická situace kdekoliv jinde. Může se stát, že nebude na tapetě pouze Polsko a Maďarsko, ale kterýkoliv jiný členský stát. Tady bych si opravdu nezahrával s ohněm, protože si nejsem jistý,jestli to je dobrý nápad právě z těch důvodů, které jsem popsal. Domnívám se navíc, že předsednický status ani nelze nějakým jednoduchým způsobem odebrat. Nevím, jak by se to mělo dělat. Jakékoliv spory, ať už existují nebo ne, nechci řešit takhle bilaterálně a víc bych do toho nezasahoval.

Michal: Očekáváš tedy, že by k tomu mohlo skutečně dojít?  Já tady mám ještě otázku, kdo to iniciuje a předpokládám,  že ta iniciativa vychází právě z Evropské komise.

Ondřej: Nejsem úplně jistý. Spíš se za to staví Evropský parlament  nebo respektive někteří evropští poslanci. Já vím, že takové tendence vychází z EP. Iniciací nebo podporou ze strany komise si úplně jistý nejsem. Nějaké hlasy to určitě podporovat budou, ale nemyslím si, že je to dáno institucionálně. 

Ale ať už je to jakkoliv, znovu opakuji, pro mě je důležitý institucionální rozměr, který to má. Myslím si, že balanc mezi Komisí, Radou a Europarlamentem je poměrně křehký a pracovalo se na něm dlouhá léta. Když se člověk podívá na všechny  jednotlivé smlouvy, které se v průběhu času měnily a jak se s tím měnil i charakter předsednictví, tak výsledkem byl často dost obtížně dosažený kompromis. Tímto bychom do toho jen opět hodili nějakou bombu a nevěděli bychom, jaké budou následky.

Michal: Já teď budu citovat z Politica: Po zastavení maďarského předsednictví  EU není sankce. Je to preventivní opatření a hrozba znemožnění předsednictví v Radě EU se může ukázat jako jeden z nejúčinnějších nástrojů Bruselu, jak přimět vzpurné členy zařadit se do řady. K tomu přidává komentář na Twitteru Petr Kaniok (autor PB): Předsednictví a zkušenost s ním danou zemi spíše kultivuje, takže úvahy o jeho odebrání Maďarskou případně Polsku situaci v těchto státech určitě nevyřeší a nezlepší. Ke kterému z těchto dvou názorů máš blíž? 

Ondřej: Vzpomněl jsem si v této souvislosti na to, jak jsme měli české předsednictví a řada lidí Česku vyčítala, že neprosazuje během předsednictví dostatečně české zájmy. Myslím si totiž, že to je odpověď na tvou otázku. K té kultivaci dochází, neboť v danou dobu, kdy stát hraje roli předsednického státu, tak upozadí svoje ego a dělá službu Unii jako celku. A takhle se to střídá každých  šest měsíců. Čili myslím si, že to, co napsal Petr Kaniok je přesně to, jak předsednictví funguje, zvlášť po Lisabonské smlouvě, kde je trochu osekané v porovnání s tím, jak tomu bylo dřív. Takže ta úvaha je správná.

Myslím si, že to, co jsi citoval z politika, nebere v úvahu potenciální negativní institucionální důsledky. Zmiňovaný balanc v institucionálním trojúhelníku by mohl být podle mého soudu narušen a jakmile by se to jednou událo, tak už by nad všemi pořád visel tenhle Damoklův meč, což by skutečně mohlo být problematické…