12. července 2023, IPPO

Babylon Brusel: Zákon o obnově přírody a letní téma

rubrika: Komentáře

Netradičně jen dvě témata. Řešíme přírodu a letní fungování EP, ale i naše. Jinými slovy mluvíme o Nature Restoration Law neboli o Zákonu o obnově přírody. V druhé části se pak naladíme do prázdninového režimu a řekneme si, jak Evropský parlament funguje přes léto a možná i co budeme dělat v létě my.

Michal: Prvním tématem je zákon o obnově přírody. Co to vlastně je ? Já předpokládám, že je to součást zelené politiky Evropské unie. Proč by měl zákon o obnově přírody zajímat běžného občana?

Ondřej: Myslím si, že je to docela zajímavý kousek, který nám teď přistál na stole. Nebo on už je vlastně na stole delší dobu, protože je součástí Green Dealu, ale současně je to záležitost, která na první pohled a možná i na ten druhý dává relativně velký smysl. Protože pokud se člověk na Green Deal podívá jako na něco, co se snaží omezovat emise CO2, tak tohle je trochu z jiného těsta.Tenhle návrh se spíš snaží jít pozitivní cestou obnovy přírody podporou ekosystémů, které jsou nějakým způsobem poškozené, s vyhlídkou, že když bude zdravá příroda, tak se bude oxid uhličitý snáze pohlcovat a nebudeme muset pracovat s tím, že musíme jeho emise omezovat.

Je tam velké množství různých parametrů. Je to možná trochu náročné, nebo by to bylo pro členské státy náročné v tom smyslu, že by se v některých oblastech omezovala ekonomická činnost a možná i územní plánování. Tohle všechno je pravda a je potřeba to otevřeně říkat. Na straně druhé, když se na to podíváme právě tou optikou snižováním emisí CO2, které tady se schvalovalo v průběhu předchozích let, a to můžeme mluvit o emisních povolenkách, můžeme mluvit o konci spalovacích motorů a podobně, tak v porovnání s tím lze říct, že je to ochrana přírody za relativně málo peněz a za relativně malého uskromnění se. Pokud by Nature restoration bylo schváleno, nebudeme tak brutálně zasahovat do našich ekonomik, nebo minimálně do těch ekonomik,  které jsou energeticky a tím pádem i uhlíkově náročné. Takže bych řekl, že kdyby nature restoration bylo, tak bychom za málo peněz měli relativně dost muziky.

Michal: Já jsem četl, že zákon prostřednictvím závazných cílů v zemích Evropské unie zajistí obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. To je asi jen jeden z daných cílů, ne? Můžeš jmenovat případně, jaké další cíle zákon má? A jakou formu? Mělo by to být  nařízení nebo směrnice?

Ondřej: Já si myslím, že to nařízení jde v právní formě poměrně daleko, protože každý stát musí mít na implementaci opatření, o kterých jsi mluvil, relativně dost prostoru. A jakmile se to nalajnuje přímo v Bruselu a teď nemluvím o žádném bájenem Bruselu, ale o Bruselu jako místě,  kde se to reálně teď rozhoduje, tak členské státy už s tím potom můžou dělat relativně málo. Já bych se přimlouval za to, aby to byla spíš směrnice, což ale neznamená, že ty samotné cíle jsou z definice špatné. Já to ale zasazuju právě do kontextu dekarbonizace, se kterou tady nikdo neměl žádné velké problémy a myslím tím ty větší hráče a dívám se na to optikou potenciálních nákladů.

A k těm cílům, o kterých jsi mluvil, nevím, co jiného bych dodal. Myslím si, že to je to gro. A zároveň se tam samozřejmě počítá s tím, že by se určitým způsobem nasměrovaly finanční prostředky na realizaci těchto cílů, zvlášť domíst nebo zemí, které s obnovou přírody potřebují pomoci. Neříkám, že by to stačilo a že by se z národních rozpočtů na to nemuselo vyčlenit už vůbec nic, to rozhodně ne, ale když se říká A, že se bude něco regulovat, tak se říká i B, že by na to měly být i určité peníze.

štítky: #podcast



Naše nejnovější výstupy

27. září 2023, IPPO

Kateřina Hloušková: Ještě lepší, než jsme čekali

Nikoliv třetí nejdražší (za Dánskem a Belgií) v porovnání průměrných cen elektřiny, ale až dvacátí první (mezi Slovenskem a Polskem). Nikoliv čtvrtí nejdražší (za Švédskem, Dánskem a Nizozemím) v porovnání průměrných cen plynu, ale až patnáctí (mezi Estonskem a Francií). A nikoliv druzí nejhorší (za Rumunskem) v meziročním růstu pololetních průměrných cen (indexu), ale naprosto nejlepší v celé evropské sedmadvacítce! To je realita, která by nás měla skutečně těšit, ale kterou bychom měli především umět sdělit každému českému občanovi. Takže ještě jednou: naše ceny byly ve druhém pololetí roku 2022 v rámci EU sedmé nejnižší u elektřiny a desáté nejnižší u plynu. A ceny nerostly, ale naopak klesaly. To je vynikající výsledek zvládnutí energetické krize. 

27. září 2023, IPPO

Slovensko na rozcestí

První poprázdninová debata nesla název Slovensko na rozcestí. S našimi hosty Ivanem Korčokem, slovenským diplomatem a politikem, bývalým ministrem zahraničí, který před nedávnem oznámil kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky, a prof. Lubomírem Kopečkem, odborníkem z Katedry politologie FSS MU, jsme se věnovali Slovensku v širším kontextu.

25. září 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: Josif Brodskij a současnost

V dnešní složité době se v kulturně politických debatách nezřídka otvírá otázka, nakolik je ruská kultura a myšlení jejích velikánů imperiální či nikoliv. K těm, kdož bývají z imperiálního myšlení obviňováni, překvapivě patří i jedna z největších postav poezie 20. století, básník Josif Brodskij (1940–1996), hlasatel svobody, pěvec individualismu, sám částečně oběť represivní mašinérie sovětského režimu. Konflikt s totalitní mocí, provázený násilným internacemi v psychiatrických léčebnách, přiměl básníka, jenž se později stal nositelem Nobelovy ceny, že v polovině 70. let Rusko opustil a svůj život dožil jako americký občan.

13. září 2023, IPPO

Jan Hroudný: Fiala jednal s jihokorejským premiérem. První kroky pro Restart Česka

Restart Česka začíná rychle nabírat konkrétní podobu. Petr Fiala jeho realizaci zahájil jednáním s předsedou vlády Korejské republiky Han Duck-soo, se kterým jednal o strategických korejských investicích v České republice.

12. září 2023, IPPO

Michal Chládek: Kdy je ten pravý čas hlásat vize pro Česko?

Média hlásají: „Vize premiéra je skvělá, ale přišla pozdě.“ A já bych se rád komentátorů zeptal, kdy jindy by měla dlouhodobá vize přijít? Týden poté, co ruské tanky vpadly na Ukrajinu? Nebo snad ve chvíli, kdy se všichni báli, že nebudeme mít čím topit, a média nás strašila tím, že v zimě zmrzneme?