6. srpna 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: PoeZie ruského léta

rubrika: Komentáře

Válka na Ukrajině vyvolala v Rusku vlnu militaristické kultury, kterou ruská propaganda nazývá vlasteneckou. Každý druh umělecké tvorby má svoji Z-verzi. Existujе Z-literatura, Z-hudební festivaly, Z-televizní seriály atd. Nejemotivnější je Z-poezie. Díla, která se zde nalézají, tvoří opravdu svébytnou kulturní, čí spíše antikulturní, frontu. Z názvů některých antologií, například Vzkříšeni ve třetí světové válce, běhá mráz po zádech. Šovinistické verše jsou v úvodu nazývány „nejnovější národní občanskou lyrikou“ a jejich autoři „nejlepšími z ruských básníků“.

Klenotem tohoto žánru se stala ilustrovaná antologie PoeZie ruského léta, nedávno vydaná prestižním nakladatelstvím Eksmo-AST Group a televizním kanálem RT za podpory Ruského knižního svazu. V anotaci mimo jiné čteme: „Události ruského jara rozbušily mnohá lhostejná srdce, přinutily nás vrátit se ke svým historickým a kulturním kořenům a staly se východiskem nové doby. Tato kniha obsahuje básně a verše lidí, kteří od roku 2014 vytvářejí novou ruskou frontovou poezii. Jejich hlasy jsou prodchnuty bolestí a hořkostí ze ztráty a zároveň vytrvalou nadějí, odvahou a neotřesitelnou vírou ve vítězství pravdy a dobra nad zlem. PoeZie ruského léta není jen sbírkou veršů – je to pomník naší neklidné doby, probuzení ruského ducha a odvahy těch, kteří se znovu postavili na obranu své rodné země.“ Nakladatelství Eksmo a jeho partneři nazvali svůj publikační počin zahájením „básnického maratonu“ věnovaného nové ruské frontové poezii a vyzvali společensky angažované tvůrce, aby se k němu připojili. Audio ukázky z PoeZie ruského léta jsou zveřejněny na účtech sociální kampaně Stránky bez hranic na sociálních sítích VKontakt (ruská obdoba Facebooku), OK a Telegram.

Putinův režim zneužívá k propagandistickým cílům étos poezie Velké vlastenecké války. Existuje však zásadní rozdíl, jímž se Z-poezie od patriotického básnictví Velké vlastenecké války liší – poezie Velké vlastenecké války byla totiž upřímná. Velkou část válečné lyriky napsali lidé, kteří skutečně byli na frontě. Většina Z-poezie však pochází z pera autorů, kteří znají rusko-ukrajinskou frontu pouze z médií či se jí přiblížili pouze jako aktéři propagandistických koncertů. Symbolem Z-poezie se stala někdejší právnička, v současné době novinářka a básnířka, autorka básní na podporu ruské invaze na Ukrajinu Marija Vatutina, mj. účastnice hudebně-patriotického maratonu „Za Rusko“. Ve svých básních, v nichž nalezneme folklorní motivy, ale i slovní spojení vypůjčená z vlasteneckých veršů Anny Achmatovové, jedné z největších postav poezie 20. století, Vatutina pláče a modlí se za Rusko.

Nutno dodat, že existuje rovněž ruská protiválečné poezie, kterou vydávají exilová nakladatelství. Jedna antologie děl volajících po zastavení války – s názvem Poezie poslední doby – však jako zázrakem vyšla v Petrohradě. Vznikl tak neplánovaný střet dvou kultur – propagandistické a té druhé, nositelky humanistických hodnot vlastních normálnímu lidskému společenství. Literární kritik Alexej Kolobrodov, přisluhovač putinovského režimu, v komentáři ke zmíněné antologii mimo jiné napsal: „Tato protiválečná poezie je poezií končící doby. Ať říkáte lodi jakkoli, popluje dál. Hegemonie liberální komunity prožívá své poslední dny. Dále budeme jednat my.“ Věřme a udělejme vše pro to, aby se výhružka, naplněná vírou ve vítězství zvráceného režimu, nikdy nestala skutečností.

štítky: #Rusko



Naše nejnovější výstupy

27. září 2023, IPPO

Kateřina Hloušková: Ještě lepší, než jsme čekali

Nikoliv třetí nejdražší (za Dánskem a Belgií) v porovnání průměrných cen elektřiny, ale až dvacátí první (mezi Slovenskem a Polskem). Nikoliv čtvrtí nejdražší (za Švédskem, Dánskem a Nizozemím) v porovnání průměrných cen plynu, ale až patnáctí (mezi Estonskem a Francií). A nikoliv druzí nejhorší (za Rumunskem) v meziročním růstu pololetních průměrných cen (indexu), ale naprosto nejlepší v celé evropské sedmadvacítce! To je realita, která by nás měla skutečně těšit, ale kterou bychom měli především umět sdělit každému českému občanovi. Takže ještě jednou: naše ceny byly ve druhém pololetí roku 2022 v rámci EU sedmé nejnižší u elektřiny a desáté nejnižší u plynu. A ceny nerostly, ale naopak klesaly. To je vynikající výsledek zvládnutí energetické krize. 

27. září 2023, IPPO

Slovensko na rozcestí

První poprázdninová debata nesla název Slovensko na rozcestí. S našimi hosty Ivanem Korčokem, slovenským diplomatem a politikem, bývalým ministrem zahraničí, který před nedávnem oznámil kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky, a prof. Lubomírem Kopečkem, odborníkem z Katedry politologie FSS MU, jsme se věnovali Slovensku v širším kontextu.

25. září 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: Josif Brodskij a současnost

V dnešní složité době se v kulturně politických debatách nezřídka otvírá otázka, nakolik je ruská kultura a myšlení jejích velikánů imperiální či nikoliv. K těm, kdož bývají z imperiálního myšlení obviňováni, překvapivě patří i jedna z největších postav poezie 20. století, básník Josif Brodskij (1940–1996), hlasatel svobody, pěvec individualismu, sám částečně oběť represivní mašinérie sovětského režimu. Konflikt s totalitní mocí, provázený násilným internacemi v psychiatrických léčebnách, přiměl básníka, jenž se později stal nositelem Nobelovy ceny, že v polovině 70. let Rusko opustil a svůj život dožil jako americký občan.

13. září 2023, IPPO

Jan Hroudný: Fiala jednal s jihokorejským premiérem. První kroky pro Restart Česka

Restart Česka začíná rychle nabírat konkrétní podobu. Petr Fiala jeho realizaci zahájil jednáním s předsedou vlády Korejské republiky Han Duck-soo, se kterým jednal o strategických korejských investicích v České republice.

12. září 2023, IPPO

Michal Chládek: Kdy je ten pravý čas hlásat vize pro Česko?

Média hlásají: „Vize premiéra je skvělá, ale přišla pozdě.“ A já bych se rád komentátorů zeptal, kdy jindy by měla dlouhodobá vize přijít? Týden poté, co ruské tanky vpadly na Ukrajinu? Nebo snad ve chvíli, kdy se všichni báli, že nebudeme mít čím topit, a média nás strašila tím, že v zimě zmrzneme?