6. srpna 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: PoeZie ruského léta

rubrika: Komentáře

Válka na Ukrajině vyvolala v Rusku vlnu militaristické kultury, kterou ruská propaganda nazývá vlasteneckou. Každý druh umělecké tvorby má svoji Z-verzi. Existujе Z-literatura, Z-hudební festivaly, Z-televizní seriály atd. Nejemotivnější je Z-poezie. Díla, která se zde nalézají, tvoří opravdu svébytnou kulturní, čí spíše antikulturní, frontu. Z názvů některých antologií, například Vzkříšeni ve třetí světové válce, běhá mráz po zádech. Šovinistické verše jsou v úvodu nazývány „nejnovější národní občanskou lyrikou“ a jejich autoři „nejlepšími z ruských básníků“.

Klenotem tohoto žánru se stala ilustrovaná antologie PoeZie ruského léta, nedávno vydaná prestižním nakladatelstvím Eksmo-AST Group a televizním kanálem RT za podpory Ruského knižního svazu. V anotaci mimo jiné čteme: „Události ruského jara rozbušily mnohá lhostejná srdce, přinutily nás vrátit se ke svým historickým a kulturním kořenům a staly se východiskem nové doby. Tato kniha obsahuje básně a verše lidí, kteří od roku 2014 vytvářejí novou ruskou frontovou poezii. Jejich hlasy jsou prodchnuty bolestí a hořkostí ze ztráty a zároveň vytrvalou nadějí, odvahou a neotřesitelnou vírou ve vítězství pravdy a dobra nad zlem. PoeZie ruského léta není jen sbírkou veršů – je to pomník naší neklidné doby, probuzení ruského ducha a odvahy těch, kteří se znovu postavili na obranu své rodné země.“ Nakladatelství Eksmo a jeho partneři nazvali svůj publikační počin zahájením „básnického maratonu“ věnovaného nové ruské frontové poezii a vyzvali společensky angažované tvůrce, aby se k němu připojili. Audio ukázky z PoeZie ruského léta jsou zveřejněny na účtech sociální kampaně Stránky bez hranic na sociálních sítích VKontakt (ruská obdoba Facebooku), OK a Telegram.

Putinův režim zneužívá k propagandistickým cílům étos poezie Velké vlastenecké války. Existuje však zásadní rozdíl, jímž se Z-poezie od patriotického básnictví Velké vlastenecké války liší – poezie Velké vlastenecké války byla totiž upřímná. Velkou část válečné lyriky napsali lidé, kteří skutečně byli na frontě. Většina Z-poezie však pochází z pera autorů, kteří znají rusko-ukrajinskou frontu pouze z médií či se jí přiblížili pouze jako aktéři propagandistických koncertů. Symbolem Z-poezie se stala někdejší právnička, v současné době novinářka a básnířka, autorka básní na podporu ruské invaze na Ukrajinu Marija Vatutina, mj. účastnice hudebně-patriotického maratonu „Za Rusko“. Ve svých básních, v nichž nalezneme folklorní motivy, ale i slovní spojení vypůjčená z vlasteneckých veršů Anny Achmatovové, jedné z největších postav poezie 20. století, Vatutina pláče a modlí se za Rusko.

Nutno dodat, že existuje rovněž ruská protiválečné poezie, kterou vydávají exilová nakladatelství. Jedna antologie děl volajících po zastavení války – s názvem Poezie poslední doby – však jako zázrakem vyšla v Petrohradě. Vznikl tak neplánovaný střet dvou kultur – propagandistické a té druhé, nositelky humanistických hodnot vlastních normálnímu lidskému společenství. Literární kritik Alexej Kolobrodov, přisluhovač putinovského režimu, v komentáři ke zmíněné antologii mimo jiné napsal: „Tato protiválečná poezie je poezií končící doby. Ať říkáte lodi jakkoli, popluje dál. Hegemonie liberální komunity prožívá své poslední dny. Dále budeme jednat my.“ Věřme a udělejme vše pro to, aby se výhružka, naplněná vírou ve vítězství zvráceného režimu, nikdy nestala skutečností.

štítky: #Rusko



Naše nejnovější výstupy

2. června 2024, IPPO

Petr Fiala: Odvážný a originální. Připomínáme si 25. výročí úmrtí Václava Bendy

Dnes si připomínáme výročí 25 let od smrti Václava Bendy (2. června 1999). Několika poznámkami chci připomenout tuto výjimečnou a originální osobnost. Základní kontury příběhu Václava Bendy všichni známe: prožil příliš krátký život, v tomto vyměřeném čase však prokázal odvahu a intelektuální poctivost, stal se vzorem pro mnoho lidí a uspěl v úctyhodném množství společenských rolí. Jak v období totality, tak v demokracii.

31. května 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek rozpočtu poklesne

Konsolidaci veřejných financí a  postupný pokles schodků rozpočtu si vláda Petra Fialy vytkla za jeden ze svých prioritních programových bodů. V době svého nástupu zdědila schodek, který počítal s deficitem téměř 500 miliard korun. Již první rok se jej oproti plánu podařilo snížit o téměř 80 miliard a vláda pokračuje dále. Už příští rok by měly být veřejné finance na polovině úrovně roku 2021 a  schodek patrně nepřekročí hranici 230 miliard. Ambice jsou ale ještě smělejší.

28. května 2024, IPPO

Jan Hroudný: Stojíme na správné straně

Křest nové knihy Petra Fialy Vládnutí v čase krizí včera bohužel doprovázel nepříjemný incident. Projev Petra Fialy narušila skupinka propalestinských aktivistů, která jej přerušila křikem a nenechala domluvit.

23. května 2024, IPPO

Kateřina Hloušková: Školství po digitálních přijímačkách

Pamatujete si, co se dělo loni ohledně přijímaček na střední školy? Věřili jste tomu, že se to může v průběhu jednoho roku radikálně změnit? Já, upřímně, ani ne. A ne proto, že bych nevěřila, že máme schopné lidi, kteří to dokáží, ale protože znám některé rozhodovací mechanismy a vím, že nejsou nastaveny tak, aby se něco rychle změnit vůbec dalo. Stal se tedy tak trochu zázrak. A zdá se, že by mohly následovat i další. 

22. května 2024, IPPO

Martin Staněk: Lékařské odbory chtějí znovu protestovat. Vláda přitom svoje sliby plní

Česká lékařská komora a odbory opět hrozí svoláním protestů proti podmínkám ve zdravotnictví. Před necelým půlrokem přitom zástupci lékařů a zástupci vlády našli společnou řeč u jednacího stolu. Dnes někteří představitelé lékařské komory tvrdí, že vláda své sliby neplní. Jak je to ale doopravdy? Pojďme se podívat, jak probíhá plnění bodů, na nichž se obě strany shodly.