6. srpna 2023, IPPO

Ivana Ryčlová: PoeZie ruského léta

rubrika: Komentáře

Válka na Ukrajině vyvolala v Rusku vlnu militaristické kultury, kterou ruská propaganda nazývá vlasteneckou. Každý druh umělecké tvorby má svoji Z-verzi. Existujе Z-literatura, Z-hudební festivaly, Z-televizní seriály atd. Nejemotivnější je Z-poezie. Díla, která se zde nalézají, tvoří opravdu svébytnou kulturní, čí spíše antikulturní, frontu. Z názvů některých antologií, například Vzkříšeni ve třetí světové válce, běhá mráz po zádech. Šovinistické verše jsou v úvodu nazývány „nejnovější národní občanskou lyrikou“ a jejich autoři „nejlepšími z ruských básníků“.

Klenotem tohoto žánru se stala ilustrovaná antologie PoeZie ruského léta, nedávno vydaná prestižním nakladatelstvím Eksmo-AST Group a televizním kanálem RT za podpory Ruského knižního svazu. V anotaci mimo jiné čteme: „Události ruského jara rozbušily mnohá lhostejná srdce, přinutily nás vrátit se ke svým historickým a kulturním kořenům a staly se východiskem nové doby. Tato kniha obsahuje básně a verše lidí, kteří od roku 2014 vytvářejí novou ruskou frontovou poezii. Jejich hlasy jsou prodchnuty bolestí a hořkostí ze ztráty a zároveň vytrvalou nadějí, odvahou a neotřesitelnou vírou ve vítězství pravdy a dobra nad zlem. PoeZie ruského léta není jen sbírkou veršů – je to pomník naší neklidné doby, probuzení ruského ducha a odvahy těch, kteří se znovu postavili na obranu své rodné země.“ Nakladatelství Eksmo a jeho partneři nazvali svůj publikační počin zahájením „básnického maratonu“ věnovaného nové ruské frontové poezii a vyzvali společensky angažované tvůrce, aby se k němu připojili. Audio ukázky z PoeZie ruského léta jsou zveřejněny na účtech sociální kampaně Stránky bez hranic na sociálních sítích VKontakt (ruská obdoba Facebooku), OK a Telegram.

Putinův režim zneužívá k propagandistickým cílům étos poezie Velké vlastenecké války. Existuje však zásadní rozdíl, jímž se Z-poezie od patriotického básnictví Velké vlastenecké války liší – poezie Velké vlastenecké války byla totiž upřímná. Velkou část válečné lyriky napsali lidé, kteří skutečně byli na frontě. Většina Z-poezie však pochází z pera autorů, kteří znají rusko-ukrajinskou frontu pouze z médií či se jí přiblížili pouze jako aktéři propagandistických koncertů. Symbolem Z-poezie se stala někdejší právnička, v současné době novinářka a básnířka, autorka básní na podporu ruské invaze na Ukrajinu Marija Vatutina, mj. účastnice hudebně-patriotického maratonu „Za Rusko“. Ve svých básních, v nichž nalezneme folklorní motivy, ale i slovní spojení vypůjčená z vlasteneckých veršů Anny Achmatovové, jedné z největších postav poezie 20. století, Vatutina pláče a modlí se za Rusko.

Nutno dodat, že existuje rovněž ruská protiválečné poezie, kterou vydávají exilová nakladatelství. Jedna antologie děl volajících po zastavení války – s názvem Poezie poslední doby – však jako zázrakem vyšla v Petrohradě. Vznikl tak neplánovaný střet dvou kultur – propagandistické a té druhé, nositelky humanistických hodnot vlastních normálnímu lidskému společenství. Literární kritik Alexej Kolobrodov, přisluhovač putinovského režimu, v komentáři ke zmíněné antologii mimo jiné napsal: „Tato protiválečná poezie je poezií končící doby. Ať říkáte lodi jakkoli, popluje dál. Hegemonie liberální komunity prožívá své poslední dny. Dále budeme jednat my.“ Věřme a udělejme vše pro to, aby se výhružka, naplněná vírou ve vítězství zvráceného režimu, nikdy nestala skutečností.

štítky: #Rusko



Naše nejnovější výstupy

17. července 2024, IPPO

Jan Hroudný: Kdo je J. D. Vance?

Trump si vybral svého kandidáta na viceprezidenta. Je jím (možná poněkud překvapivě) republikánský senátor za stát Ohio J. D. Vance. Jde o vůbec nejmladšího republikánského senátora a v politice je v podstatě začátečníkem.

16. července 2024, IPPO

Babylon Brusel: Ondra je europoslanec! Trollení a loutkaření v EP

Nový europoslanec, vytrollení Danuše i loutkové divadlo Babiše. To vše a mnohem víc v dalším díle podcastu Babylon Brusel!

16. července 2024, IPPO

Tereza Cimoradská: Kontraproduktivní nastavování zrcadel

Na sociálních sítích, především pak na Facebooku, je možné již delší dobu pozorovat velmi specifický fenomén. Nahlédneme-li do diskuzí pod příspěvky některé ze stran na demokratické straně politického spektra, vždy tam objevíme urážky, vulgarity a občas i výhružky. To samotné není nijak zajímavé ani výjimečné. Co si ale pozornost zaslouží, jsou osoby autorů. Zatímco důchodkyně Marie (jména jsou zde volena čistě náhodně a pro ilustraci) píše do komentářů, že premiér by měl viset s celou vládou, protože „je to banda vlastizrádců“, její profil přetéká fotkami pejska, kýčovitými přáníčky pro „krásný den všem dobrým lidem“ a virálními videy se zvířátky. Sem tam se objeví i fotka zahrádky s textem „Podívejte, jak mi krásně kvetou jiřinky.“ V původní diskuzi pak o pár příspěvků pod Marií nalezneme například Pavla ve středním věku. Ten pro změnu obviňuje vládu z kolaborace, vyhrožuje lidovým soudem, opakováním defenestrace a celé to prokládá vulgaritami v kadenci převyšující četnost interpunkce. Ani Pavlův profil nebude ničím výjimečný – fotky auta, rodiny, sem tam kus masa na grilu nebo piva na restaurační zahrádce. Stejně jako u důchodkyně Marie ani u Pavla ve středním věku není na první pohled patrné, že se jedná o člověka, který se neštítí na názorového oponenta vyslat salvu toho nejhoršího a nejvíce nenávistného, co dokáže vymyslet.

3. července 2024, IPPO

Eva Decroix: Doba politických trhovců a sládků se vrací

V těchto dnech mě napadají slova Františka Vaňka z Audience  „Je to všechno na hovno —“. V Evropě vzniká první otevřeně proruská koalice a to zcela podle notiček Kremlu. V tupé a slepé snaze získat či udržet si moc si nasadila líbivou tvářičku ochrany národních zájmů. Že nic není víc v rozporu s našimi národními zájmy než kamarádšoft s těmi, kteří podkopávají bezpečnost našeho státu, je jen bezvýznamný paradox.  Historie jich je plná.

2. července 2024, IPPO

Martin Staněk: Schodek státního rozpočtu je nejnižší za posledních pět let

Jeden z nejdůležitějších slibů vlády Petra Fialy – snižování veřejného zadlužení, se postupně daří naplňovat. Státní rozpočet skončil v 1. pololetí ve schodku 178,6 miliard korun, deficit se tak zmírnil proti květnovým 210,4 miliardám. Výsledek hospodaření je nejlepší za posledních pět let. Vše nasvědčuje tomu, že plán rozpočtu na letošní rok se podaří naplnit.